Další legislativní komplikace u značení, či neznačení lihu

• Publikováno: 30.6.2010
• Typ: výklady
• Zdroj: Daně a právo v praxi 2010/7

Ing. Ivo Šulc

Změna zákona o značení lihu zákonem č. 59/2010 Sb. nebyla rozsáhlá. Naopak by se zdálo, že jde jen o technickou změnu, která měla zamezit daňovým únikům a ochraně spotřebitele, ale opak je pravdou. Jak se v České republice bohužel stává již pravidlem, předem neprojednané novely zákonů v odborné veřejnosti, zejména pokud jsou načteny jako pozměňovací návrhy ve druhém čtení, mnohdy působí negativně, či vnáší do aplikace jednotlivých norem chaos. O co jde v tomto případě?

Připomeňme si nejdříve význam tohoto zákona o značení lihu. Podle důvodové zprávy, která doprovázela návrh původního zákona o značení lihu, je účelem zákona o značení lihu zamezit nelegální výrobě lihu a zajistit, aby výroba, dovoz, prodej, skladování, distribuce a vývoz lihu probíhal v souladu s platnými právními předpisy, zejména s předpisy, které upravují nakládání s lihem a spotřební daně, a tím zamezit daňovým a celním únikům, ke kterým docházelo a i dnes dochází. Smyslem této právní úpravy bylo zavedení povinnosti značit každé spotřebitelské balení lihu, které je určeno pro tuzemský trh, kontrolní páskou, a to takovým způsobem, aby při otevření spotřebitelského balení došlo ke znehodnocení této pásky. Spotřebitelským balením¹ se rozumí nádoby nebo jiné obaly o objemu do 6 l včetně opatřené etiketou výrobce, dovozce nebo provozovatele daňového skladu, který nabyl líh v režimu podmíněného osvobození od daně podle zákona o spotřebních daních, nebo prodejce, a určené pro prodej lihu konečnému spotřebiteli na daňovém území České republiky.

Tento zákon o značení lihu v ustanovení § 1 stanoví:

1. povinnost značit líh ve spotřebitelském balení vyrobený na daňovém území České republiky nebo na toto území dovezený,
2. podmínky nakládání s lihem včetně způsobu jeho značení a evidence,
3. výkon státní správy a kontroly nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem včetně sankcí za jejich porušení.

V ustanovení § 2 tohoto zákona o značení lihu jsou definovány pojmy, které jsou v tomto zákoně použity. Mezi základní pojmy je zařazen i pojem „líh“. Pro účely tohoto zákona o značení lihu se lihem rozumí nedenaturovaný etanol² uvedený pod kódem kombinované nomenklatury 2207 a výrobky uvedené pod kódem kombinované nomenklatury 2208, pokud celkový obsah etanolu v těchto výrobcích činí nejméně 15 % objemových nebo více, ve spotřebitelském balení. Pro účely tohoto článku lze využít zkrácenou verzi tohoto základního pojmu: Lihem se rozumí [...] etanol [...] ve spotřebitelském balení.

První dílčí závěr

Podle významu zákona o značení lihu a zavedených významových pojmů se tento zákon vztahuje jen na líh ve spotřebitelském balení. Tomu odpovídá i smysl této právní úpravy (viz důvodová zpráva k tomuto zákonu). Tento dílčí závěr lze také uzavřít tak, že zákon o značení lihu se nevztahuje na nedenaturovaný etanol [...], který není ve spotřebitelském balení.

Co ale tedy přinesla novela zákona o značení lihu (zákon č. 59/2010 Sb.), že si to vyžaduje takového zřetele? Část druhá zákona č. 59/2010 Sb. v čl. III přinesla změny v ustanovení § 2 „Vymezení pojmů“ v písm. s) zákona o značení lihu. Těchto změn není mnoho, a proto je uvádíme tak, jak byly předneseny a následně schváleny:

1. V § 2 písm. s) se v první větě za písmenem s) slova ,ve spotřebitelském balení' zrušují.
2. V § 2 písm. s) bodech 1 až 5 se na začátek věty doplňují slova ,ve spotřebitelském balení'.
3. V§ 2 písm. s) bodu 4 se slovo 'nebo' na konci bodu zrušuje.
4. V § 2 písm. s) bodu 5 se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a za slovo 'odstranit' se doplňuje slovo 'nebo'.
5. V § 2 písm. s) se za bod 5 doplňuje bod 6, který zní:
6. který není ve spotřebitelském balení s výjimkou lihu uvedeného v § 4.'.“

Změny textu podle novely zákona zapracované do textu předmětného ustanovení § 2 zákona o značení lihu:

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

• s) neznačeným lihem líh ve spotřebitelském balení
  1. ve spotřebitelském balení neznačeném kontrolní páskou nebo značeném poškozenou kontrolní páskou, popřípadě s nesprávně umístěnou kontrolní páskou, která zpochybňuje neporušenost jeho obsahu,
  2. ve spotřebitelském balení značeném kontrolní páskou, která nemá náležitosti stanovené tímto zákonem,
  3. ve spotřebitelském balení značeném kontrolní páskou zaevidovanou na jinou osobu, než která zajistila značení kontrolní páskou,
  4. ve spotřebitelském balení značeném kontrolní páskou určenou pro jiné spotřebitelské balení lihu nebo kontrolní páskou určenou pro jinou úroveň obsahu etanolu, nebo
  5. ve spotřebitelském balení značeném kontrolní páskou, kterou lze bez jejího porušení lehce odstranit, nebo
  6. který není ve spotřebitelském balení s výjimkou lihu uvedeného v § 4.

Tyto změny byly doprovázeny tímto odůvodněním (zdroj www.psp.cz):

„Hlavním cílem navrhované změny je zamezení daňovým únikům, ochrana spotřebitele, ochrana výrobců a dovozců a zabezpečení prodeje kvalitního a zdravotně nezávadného lihu. Způsobem, jak toho dosáhnout, je zamezení prodeje neznačeného lihu v nádobách nebo jiných obalech, jejichž objem je větší než šest litrů, a právně jednoznačné definování objemu spotřebitelského balení. Změna předkládaná tímto návrhem zařazuje mezi neznačený líh se všemi důsledky a postihy i líh, který není ve spotřebitelském balení, tj. do šesti litrů, a který současně není vyjmut z povinnosti značení dle § 4, např. líh osvobozený od daně, líh v režimu podmíněného osvobození od daně, líh určený na vývoz a podobně. Tímto pozměňovacím návrhem nejsou dotčeny podnikatelské aktivity osob, které líh používají v rámci své podnikatelské činnosti jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do určitých druhů výrobků, neboť tento líh je od daně osvobozen nebo podmíněně osvobozen podle zákona o spotřebních daních.“

Druhý dílčí závěr

Pokud bude platit první dílčí závěr, který je uveden výše, pak lze učinit druhý dílčí závěr v návaznosti na uvedenou novelizaci zákona o značení lihu. Podle významu zákona o značení lihu a zavedených významových pojmů se tento zákon vztahuje pouze a jen na líh ve spotřebitelském balení. Pokud nahradíme legislativní zkratku „Líh = nedenaturovaný etanol ve spotřebitelském balení“ v textu bodu 6 písm. s) podle novelizovaného znění zákona o značení lihu, pak dostaneme následující text:

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• s) neznačeným lihem (nedenaturovaným etanolem ve spotřebitelském balení) líh (nedenaturovaný etanol ve spotřebitelském balení)
  • 6. který není ve spotřebitelském balení [...].

Takto to zní nepřehledně, proto to trochu zjednodušíme:

Pro účely tohoto zákona se rozumí neznačeným lihem ve spotřebitelském balení líh, který není ve spotřebitelském balení.

I takto upravená věta zní nesrozumitelně. Jak může být neznačeným lihem ve spotřebitelském balení líh, který není ve spotřebitelském balení? To je skutečně divné. Dovoluji si tvrdit, že jde o text, který nedává smysl. A to je právě ta nelogičnost, která byla dosažena právě pozměňujícím návrhem ve druhém čtení, který nebyl dopředu projednán s odbornou veřejností, zejména pak s legislativním odborem zákonodárce. Tak, jak byl tento zákon o značení lihu zákonem č. 59/2010 Sb. novelizován, není možné jej uvést do praxe.

Co bylo ale důvodem této změny zákona? Legislativní odbor Ministerstva financí ČR se k této změně nehlásí a Generální ředitelství cel ve svém stanovisku³ uvádí, že tato změna byla provedena s cílem zamezení daňovým unikům, ochrany spotřebitele, vytvoření rovných konkurenčních podmínek na trhu a zabezpečení prodeje kvalitního a zdravotně nezávadného lihu.

Dále ve svém stanovisku zástupci Generálního ředitelství cel vysvětlují jak vykládat toto sporné ustanovení:

„Při interpretaci předmětného ustanovení zákona o povinném značení lihu se není možné opřít pouze o metodu jazykového výkladu, ale především je nezbytné vycházet z účelu dané právní normy, jímž je zejména zamezení nelegální výrobě lihu a zjištění, aby výroba, dovoz, prodej, skladování, distribuce a vývoz lihu probíhaly v souladu s platnými právními předpisy.

Jak judikoval Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 33/97: ,Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní formě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.' Ve smyslu citovaného právního názoru Ústavního soudu lze bezesporu konstatovat, že pod pojem ,neznačený líh' je nutné ve smyslu zákona o značení lihu subsumovat taktéž líh neznačený, jenž je prodáván v nádobách nebo jiných obalech, jejichž objem je větší než šest litrů.

Závěrem lze tedy konstatovat, že předmětné ustanovení zákona o značení lihu zakazuje prodej neznačeného lihu v nádobách nebo jiných obalech, jejichž objem je větší než šest litrů, což dle našeho názoru odpovídá shora uvedenému účelu právní úpravy, tedy zajištění dostatečné míry kontroly nad pohybem lihu na daňovém území České republiky.“

Tolik stanovisko Generálního ředitelství cel. Z tohoto stanoviska je patrná nová skutečnost, a to dosti podstatná, která není nijak obsažena v zákoně o značení lihu a ani v jiném zákoně, např. v zákoně o lihu⁴ nebo v zákoně o spotřebních daních⁵. Názor Generálního ředitelství cel, který je uveden ve stanovisku (viz poznámka pod čarou č. 3), že předmětné ustanovení zákona o značení lihu zakazuje prodej neznačeného lihu v nádobách nebo jiných obalech, jejichž objem je větší než šest litrů, je překvapující a rozhodně neodpovídá textu zákona. Ani v tomto případě nelze pominout, že občané mohou činit vše, co není zákonem zakázáno - čl. 2 odst. 3, 4 Ústavy. Názor předkladatele pozměňovacího návrhu, že tímto pozměňovacím návrhem nejsou dotčeny podnikatelské aktivity osob, které líh používají v rámci své podnikatelské činnosti jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do určitých druhů výrobků, neboť tento líh je od daně osvobozen nebo podmíněně osvobozen podle zákona o spotřebních daních, je také zavádějící, neboť nepamatuje na veškeré varianty podnikání s lihem, zejména s lihem zdaněným spotřební daní. Právě zákaz prodeje lihu ve větším balení (než je oněch šest litrů) přinese některým podnikatelům problémy. V souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, je možné pořídit i líh zdaněný spotřební daní. Není zde omezeno, v jakém množství či v jakém balení lze zdaněný líh pořizovat. Následné zpracování tohoto zdaněného lihu v souladu s ustanovením § 67 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, již nepodléhá spotřební dani, neboť spotřební dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn. Skutečnost, že zpracování lihu nemusí být výrobou lihu a ani výrobou jiného vybraného výrobku podléhajícího spotřební dani z lihu, potvrdil i Městský soud v Praze ve svém rozsudku 10 Ca 291/2007 ze dne 4. 6. 2009⁶.

Co bylo tedy cílem navrhované novely zákona a jaké že daňové úniky mají být tímto novým ustanovením zajištěny, to zůstává otázkou. Je logické, že při interpretaci předmětného ustanovení zákona o povinném značení lihu se nelze opřít pouze o metodu jazykového výkladu, ale především je nezbytné vycházet z účelu dané právní normy, jímž je zejména zamezení nelegální výrobě lihu a zajištění, aby výroba, dovoz, prodej, skladování, distribuce a vývoz lihu probíhaly v souladu s platnými právními předpisy. Máme ale za to, že pokud zákon, je jedno jaký, v právním státě nezakazuje prodej lihu (nelze mít v tomto případě na mysli osoby mladší 18 let⁷) v nějakém balení, zejména ve větším balení, než je spotřebitelské balení, pak nelze tento zákaz ani interpretovat pomocí nějakého úmyslu. Nebo máme číst zákon tak, jak jej chtěl zákonodárce napsat, byť tak vůbec napsán není?

Třetí dílčí závěr

Novela zákona o značení lihu zákonem č. 59/2010 Sb. je neaplikovatelná a nevznikají její aplikací žádné nové povinnosti a ani zákazy žádným osobám, a to včetně jejich následných postihů.