Nařízení 883/2004 - změna pravidel koordinace v oblasti sociálního pojištění v rámci Evropské unie
Nařízení 883/2004 - změna pravidel koordinace v oblasti sociálního pojištění v rámci Evropské unie
- Publikováno: 30.6.2010
- Typ: výklady
- Zdroj: Daně a právo v praxi 2010/7
Dne 1. května 2010 došlo k významné změně v oblasti sociálního pojištění v rámci Evropské unie - v účinnost vstoupilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen „Nařízení 883“), které nahradí stávající nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (dále jen „Nařízení 1408“). Jak už to u většiny nových předpisů bývá, Nařízení 883 s sebou přináší jak příležitosti spojené s vhodným plánováním, tak i rizika. S ohledem na značné rozdíly ve výši příspěvků na sociální a zdravotní pojištění v rámci Evropské unie lze správným a včasným plánováním dosáhnout významné úspory nákladů a současně třeba i zajistit zaměstnanci čerpání vyšších dávek v budoucnosti. Náš článek se věnuje jen několika z mnoha změn, které Nařízení 883 přináší, i z nich je ale patrné, že by zaměstnavatelé i zaměstnanci měli novým pravidlům věnovat pozornost.
Nové Nařízení 883 je již třetím v řadě (první koordinační nařízení pro oblast sociálního a zdravotního pojištění bylo účinné dokonce již od roku 1958) a reaguje na dosavadní zkušenosti s uplatňováním koordinačních nařízení a zároveň zjednodušuje a modernizuje příslušná pravidla. Zohledňuje také vývoj legislativy Evropské unie a rozhodovací činnost Evropského soudního dvora.
Základní pravidla
Koordinační nařízení upravují dvě hlavní otázky, a to určování příslušnosti k systému sociálního a zdravotního pojištění v rámci Evropské unie a pravidla pro čerpání jednotlivých dávek sociálního a zdravotního pojištění. Hlavní pravidla, tedy:
- účast a placení pojistného pouze v jednom členském státě Evropské unie,
- čerpání dávek ze systémů sociálního a zdravotního pojištění zpravidla v jednom členském státě Evropské unie a
- zohlednění všech dob pojištění získaných i v jiných zemích Evropské unie, zůstávají v Nařízení 883 zachována.
Nová pravidla ale přináší Nařízení 883 např. při určování příslušného systému pojištění pro osoby pracující ve více členských státech Evropské unie či pro osoby působící v mezinárodní dopravě, změní se i řada administrativních procesů.
Výkon činnosti ve více zemích Evropské unie
Nařízení 883 výrazně zpřísňuje pravidla pro možné setrvání v systému sociálního a zdravotního pojištění v zemi bydliště zaměstnance po dobu výkonu práce ve více zemích Evropské unie. V zemi bydliště bude zaměstnanec působící ve více státech Evropské unie pojištěn pouze, pokud zde bude vykonávat podstatnou část své práce (kritériem je minimálně 25 % času, odměny či odpovědnosti) nebo pokud bude zaměstnán více zaměstnavateli se sídlem v různých státech Evropské unie. V ostatních případech bude pojištěn v systému členského státu, kde má jeho zaměstnavatel sídlo. Změny si ukážeme na následujícím příkladu.
Příklad
Pan Liška je občanem České republiky, bydlí v Brně a je zaměstnán slovenskou společností na pozici ředitele obchodu. Svou práci vykonává zpravidla v Bratislavě, avšak jednou týdně pracuje z domova v České republice.
Podle pravidel původního Nařízení 1408 bude pan Liška podléhat českému systému sociálního a zdravotního pojištění, protože pravidelně pracuje v zemi svého bydliště, tj. v České republice. Podle Nařízení 883 však bude pan Liška podléhat slovenskému systému sociálního a zdravotního pojištění (vzhledem k sídlu zaměstnavatele), neboť nevykonává v České republice podstatnou část své práce.
Pracovníci v mezinárodní dopravě
Další významná změna se dotýká pracovníků (a jejich případných zaměstnavatelů) působících v oblasti mezinárodní dopravy. Zatímco původní Nařízení 1408 mělo pro takové pracovníky speciální pravidla, nové Nařízení 883 žádnou speciální úpravu neobsahuje.
Všichni zaměstnanci v mezinárodní dopravě, kteří pracují na území více států Evropské unie, tak budou nově považování za pracovníky, kteří pracují ve více státech Evropské unie, tedy budou se na ně vztahovat stejná pravidla jako na jiné osoby pracující ve více zemích Evropské unie. Tento krok tedy formálně jistě představuje zjednodušení a zeštíhlení koordinačních pravidel, nicméně ne každý bude tuto změnu hodnotit pozitivně. Opět si dopad změny přiblížíme na příkladu.
Příklad
Pan Nowak bydlící v Polsku je zaměstnán českou dopravní společností. V rámci svého zaměstnání řídí pan Nowak kamion v regionu celé střední Evropy. V Polsku pracovně stráví přibližně třetinu svého času.
Podle Nařízení 1408 bude pan Nowak podléhat českému systému sociálního a zdravotního pojištění z titulu sídla zaměstnavatele v České republice (jelikož v Polsku nestrávil převážnou část své pracovní doby). Na základě nového Nařízení 883 bude však pan Nowak podléhat polskému systému pojištění, protože pan Nowak stráví v Polsku, kde bydlí, podstatnou část své pracovní doby. Česká společnost se tak bude muset registrovat jako plátce pojistného v Polsku. Pokud zaměstnává pracovníky z různých zemí Evropské unie, kteří podstatnou část své práce vykonávají v zemi svého bydliště, bude nové Nařízení 883 vést ke vzniku registrační povinnosti české společnosti a povinnosti hradit pojistné ve všech zemích, kde mají její zaměstnanci bydliště, což bude (nejen administrativně) náročné.
Přechodná ustanovení
Ještě více se situace zkomplikuje vlivem přechodných ustanovení Nařízení 883. Dosavadní pravidla Nařízení 1408 totiž zůstanou aplikovatelná na všechny situace, jejichž běh započal před vstupem nového Nařízení 883 v účinnost. To znamená, že pokud například pan Nowak začal jezdit pro svého českého zaměstnavatele do různých zemí Evropské unie ještě před 1. květnem 2010, budou se na něho primárně vztahovat pravidla Nařízení 1408.
Zkusme si situaci opět ukázat na konkrétním příkladu.
Příklad
Naše česká dopravní společnost přijme v průběhu roku 2010 dva zaměstnance bydlící v Polsku - pana Nowaka a pana Koszeka. Oba zaměstnanci budou jezdit na stejných trasách a v Polsku stráví 30-40 % svého času.
Pan Nowak začne vykonávat práci pro českou dopravní společnost ještě před 30. dubnem 2010, a proto bude podléhat českému systému sociálního a zdravotního pojištění. Pan Koszek začne pracovat pro českého dopravce až od 1. června 2010, a bude tak podléhat polskému systému sociálního a zdravotního pojištění.
V praxi to tedy bude znamenat, že český zaměstnavatel bude mít dva zaměstnance v identické situaci, avšak každý bude podléhat jiným pravidlům, což rovněž povede i k jinému závěru při určení příslušného systému sociálního a zdravotního pojištění a následně i k odlišnému nároku obou zaměstnanců na zdravotní péči a dávky sociálního zabezpečení včetně důchodů.
Jak jsme již zmínili, pokud osoba začne migrovat za prací v rámci Evropské unie před 1. květnem 2010, budou se na tuto situaci primárně aplikovat pravidla stávajícího Nařízení 1408. Pokud se však podstatně změní okolnosti dané situace, měla by se použít pravidla Nařízení 883. Rovněž je možné požádat o aplikaci nových pravidel Nařízení 883 i ve všech ostatních situacích, tj. i když nedojde k podstatné změně okolností. Pokud by se tedy pan Nowak rozhodl, že by chtěl podléhat pravidlům Nařízení 883 (a tím pádem polskému systému sociálního a zdravotního pojištění), má možnost podat příslušnou žádost na úřad sociálního zabezpečení v místě svého bydliště. Navíc, pokud žádost podá nejpozději do 31. července 2010, budou se pravidla Nařízení 883 uplatňovat zpětně s účinností od 1. května 2010.
V této souvislosti však není zcela jasné, jakou kontrolu nad takovou žádostí bude mít český zaměstnavatel a zda a jakým způsobem se o aplikaci pravidel Nařízení 883 ve vztahu k panu Nowakovi dozví.
Pro úplnost ještě dodejme, že nová pravidla Nařízení 883 se nebudou uplatňovat v situacích zasahujících Švýcarsko a ostatní státy Evropského hospodářského prostoru, tj. Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Rovněž se nepoužijí vzhledem k občanům třetích států. Ve vztahu k těmto pracovníkům se nadále uplatní Nařízení 1408.
Závěr
Jak je vidět z uvedených případů, nová koordinační pravidla přinesou řadu změn, které mohou ovlivnit náklady na pojistné, budoucí nároky na nejrůznější dávky i nárok na zdravotní péči. Z tohoto důvodu je třeba se na nová pravidla dobře připravit a rovněž zvážit, zda správné ošetření této problematiky nemůže přinést úsporu pro zaměstnavatele i zaměstnance.
- Mzdy ———
- Meritum Mzdy 2011 ———
- Vedení daňové evidence ———