V návaznosti na závěry Rady (ES) ze dne 7. října 2008, které se týkaly aktuálních opatření proti probíhajícím finančním turbulencím, kdy se Česká republika zavázala, že její prioritou je koordinovaným celoevropským přístupem podpořit obnovení důvěry vkladatelů a správné fungování finančního sektoru, byl proto mimo jiné předložen vládou Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh zákona, kterým se mění zákon o bankách týkající se systému pojištění pohledávek z vkladů a současně zrušení spoluúčasti vkladatelů.
Bylo nezbytné, aby existovala v rámci Evropské unie jednotná pravidla, která by zabezpečila, aby nedocházelo u garancí poskytnutých pojištění pohledávek z vkladů k tomu, že některé státy schválily tyto garance pouze do určité výše vkladu a jiné oproti tomu například schválily stoprocentní garance za tyto vklady, což by jednoznačně znamenalo odliv finančních prostředků z účtů do států se schválenou stoprocentní hranicí garance pojištění pohledávek z vkladů. Tomu měly zabránit jednotné předpisy Evropské unie. Proto v návaznosti na závěry Rady (ES) ze dne 7. října 2008 byly přijaty směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES, o systémech pojištění vkladů upravující výši pojištění a lhůtu k výplatě těchto vkladů. Současně bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 924/2009 ze dne 16. září 2009, o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, které i když je ve své podstatě přímo použitelným předpisem Evropské unie, představuje pro Českou republiku povinnost přizpůsobit právní řád v oblasti sankcí plynoucích z porušení nařízení a jasně stanovit pravomoci dohledového orgánu, který má dohlížet nad jeho dodržováním. V souladu s ustanovením § 1 odst. 1 zákona o bankách bylo nutno zapracovat tyto nové předpisy do zákona o bankách. Výsledkem je poslední novela zákona o bankách přijatá v nedávné době pod č. 156/2010 Sb. Uvedená novela má vliv i na změnu dalších zákonů, jako je zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech (družstevní záložny), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, jakož i zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Novela zmocnila vládu a Ministerstvo financí k vydání prováděcích předpisů k úpravě částek náhrad za pojištěné pohledávky z vkladů a předávání příslušné evidence údajů Fondu pojištění vkladů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES, o systémech pojištění vkladů.
Pojištění pohledávek z vkladů je upraveno v zákoně o bankách č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v části třinácté.
Zákonem zřízený Fond pojištění pohledávek z vkladů shromažďuje povinné příspěvky bank a poboček zahraničních bank. Příspěvky bank a poboček zahraničních bank jsou hlavním zdrojem financování Fondu. Dalšími zdroji dosud byly výnosy z investování volných peněžních prostředků podle zákona o bankách, výtěžky z konkurzních a likvidačních řízení a peněžní prostředky, které si Fond obstarává na trhu, kdy nedisponuje dostatečnou likviditou. Výše příspěvku bank byla dosud stanovena na 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok. Výše příspěvku stavebních spořitelen byla stanovena na 0,05 % z průměru objemu pojištěných pohledávek ze všech vkladů přijatých za předchozí rok. Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů u českých bank nebo poboček zahraničních bank, včetně úroků vedených v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry. Ve stejném rozsahu byly pojištěny rovněž pohledávky z vkladů u spořitelních a úvěrních družstev a stavebních spořitelen. Z Fondu pojištění vkladů nejsou pojištěny prostředky penzijních fondů, ačkoliv i zde by mělo být, v souvislosti s eventuálními diskuzemi o nové penzijní reformě, uvažováno o určité formě připojištění prostředků vložených účastníky penzijního připojištění do penzijních fondů, aby tito účastníci měli jistotu, že s jejich peněžními prostředky nebude různým způsobem manipulováno.
Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, zahraničních bank, finančních institucí (např. investičních a podílových fondů), zdravotních pojišťoven a státních fondů. Do 3 měsíců od oznámení České národní banky o neschopnosti banky plnit své závazky byl Fond povinen na základě zákona o bankách zahájit výplatu náhrad za pohledávky z vkladů. Vkladatel měl nárok na náhradu za svůj vklad přímo ze zákona a případný nedostatek peněžních prostředků ve Fondu nemohl být na újmu tohoto vkladatele. Proto zákon počítal se situacemi, kdy si Fond obstará potřebné chybějící zdroje na trhu.
Po dobu zadlužení Fondu se pak automaticky navyšovaly příspěvky bank a poboček zahraničních bank, a to na dvojnásobek základní sazby. Zákon umožňoval pobočkám zahraničních bank neúčastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů za předpokladu, že oznámí České národní bance svůj záměr a prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní, zaručuje oprávněným osobám stejný stupeň ochrany jako systém pojištění vkladů zaručený právem ES. Podle zákona č. 433/2008 Sb., který změnil zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, došlo ke zdvojnásobení maximální částky náhrady z Fondu pojištění vkladů z původních 25.000 EUR na 50.000 EUR s tím, že současně byla zrušena spoluúčast oprávněných osob. Podle navrhované právní úpravy se tedy vkladateli v případě neschopnosti banky dostát svým závazkům uhradila z Fondu pojištění vkladů náhrada ve výši 100 % hodnoty vkladu nepřesahující 50.000 EUR. Zbytek pohledávky mohl být oprávněnou osobou uplatněn vůči bance v insolvenčním řízení.
Nová právní úprava výrazněji mění ustanovení týkající se fungování Fondu pojištění vkladů, dále se týká úvěrových institucí platících příspěvky do Fondu pojištění vkladů -bank, poboček zahraničních bank (pokud se ho účastní), spořitelních úvěrních družstev, stavebních spořitelen, týká se i vedení a předávání povinných údajů poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a obchodníků s cennými papíry. Dochází k rozšíření povinnosti mlčenlivosti v dané oblasti vztahů, ke změnám lhůt v případě neschopnosti příslušné instituce dostát svým závazkům, změnám lhůty pro výplatu náhrad z Fondu pojištění vkladů, k zakotvení možnosti Fondu pojištění vkladů přijmout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu v případě, že nebude moci obstarat peněžní prostředky na finančním trhu a o poskytnutí dotace požádá Ministerstvo financí, novelou dále dochází k posílení práv regulátora - České národní banky. Nová úprava znamená změnu nejen v zákoně o bankách, ale i změnu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech (především jeho § 14), zákona o platebním styku, zákona o České národní bance a zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Vláda je novou úpravou, k provedení čl. 7 odst. 7 směrnice 94/19/ES zmocněna upravit svým nařízením částky výše náhrad za pojištěné pohledávky z vkladů v případě, že bude Evropskou unií přijata směrnice ke zvýšení částky náhrad za pojištěné pohledávky z vkladů (uvedené neplatí v případě přijetí nařízení v dané oblasti, které by bylo přímo použitelným předpisem práva Evropských společenství).
Význam činnosti Fondu pojištění vkladů podtrhují některá nová ustanovení zákona. Kromě rozšíření některých pravomocí (např. vyžadování plnění informačních povinností, ověřování systému výplat náhrad, spolupráce s příslušnými subjekty) dochází ke zpřísnění pravidel jeho hospodaření tím, že účetní závěrka Fondu musí být ze zákona ověřena auditorem. Rovněž ke změně svého statutu musí mít Fond souhlas Ministerstva financí.
Členové správní rady Fondu, zaměstnanci Fondu a další osoby pověřené výkonem činnosti související s výplatou náhrad z Fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Povinnost mlčenlivosti je prolomena v případech výslovně uvedených v zákoně.
Podle poslední novely zákona o bankách č. 156/2010 Sb. dochází k dalšímu zdvojnásobení dosavadní maximální částky náhrady za pohledávky z vkladů vyplácené Fondem pojištění vkladů z 50.000 EUR na 100.000 EUR v případě neschopnosti příslušné banky dostát svým závazkům. Tato náhrada ve výši 100 % hodnoty vkladu (čímž došlo k odstranění tzv. spoluúčasti vkladatele) nesmí přesáhnout hranici maximální částky náhrady za pohledávky z vkladů vyplácené Fondem pojištění vkladů. Uvedený limit se týká bank, spořitelních a úvěrních družstev, stavebních spořitelen a v případě připojištění i poboček zahraničních bank (jako úvěrových organizací).
Vkladatel má tedy přímo ze zákona nárok na náhradu za svůj vklad a případný nedostatek peněžních prostředků ve Fondu pojištění vkladů nemůže být na újmu tohoto vkladatele. Proto si Fond musí obstarat potřebné chybějící zdroje na trhu. Hlavním zdrojem financování Fondu pojištění vkladů jsou příspěvky bank a poboček zahraničních bank. Dalšími zdroji jsou výnosy z investování volných peněžních prostředků, výtěžky z konkurzních a likvidačních řízení a peněžní prostředky, které si Fond obstarává na trhu v případech, kdy nedisponuje dostatečnou likviditou. Dosud měl Fond možnost přijmout pouze úvěr nebo návratnou finanční výpomoc. Nově je upravena možnost poskytnutí Fondu na jeho žádost dotace nebo návratné finanční výpomoci v potřebné výši ze státního rozpočtu.
K tomu, aby Fond pojištění vkladů mohl pokrýt své finanční potřeby v případě neschopnosti příslušné banky, družstevní záložny, stavební spořitelny a pobočky zahraniční banky dostát svým závazkům, dochází i ke změně ve výši i lhůtách placení příspěvků úvěrovými organizacemi Fondu pojištění vkladů. Nově se tyto příspěvky budou platit čtvrtletně, a to u bank a spořitelních a úvěrních družstev ve výši 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí kalendářní čtvrtletí, u stavebních spořitelen činí tento příspěvek 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle stavu pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v příslušném kalendářním čtvrtletí, a to včetně úroků, na jejichž připsání vznikl vkladateli nárok k témuž dni, bez započítání zálohy na státní podporu.
Po dobu zadlužení Fondu, kdy je mu poskytnut úvěr, dotace nebo jiná forma návratné finanční výpomoci, platí i nadále, že se automaticky navyšují příspěvky úvěrových institucí, a to na dvojnásobek základní sazby, nově se však bude platit zvýšený příspěvek nikoliv od následujícího roku, nýbrž již od následujícího kalendářního čtvrtletí.
Příspěvek do Fondu pojištění vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí je příslušná úvěrová organizace povinna zaplatit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se platí v českých korunách. O jeho nezaplacení informuje Fond pojištění vkladů Českou národní banku. Je-li příslušná úvěrová organizace s placením příspěvků v prodlení, je povinna z dlužné částky platit Fondu úroky z prodlení určené předpisy práva občanského.
Odvádění příspěvků úvěrovými institucemi do Fondu pojištění vkladů však nemůže být stanoveno, s ohledem na celkový objem finančních prostředků, které Fond nashromáždil v období, kdy nedošlo k výplatě náhrad, po neomezeně dlouhou dobu. Proto byla zavedena tzv. udržovací výše příspěvků placených úvěrovými institucemi. Tato udržovací výše byla stanovena ve výši 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu. Dosáhne-li objem prostředků Fondu 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu, vydá o tom příslušné oznámení zveřejněné způsobem umožňujícím tzv. dálkový přístup (např. elektronickými prostředky). V takovém případě budou činit od kalendářního čtvrtletí následujícím po dni uveřejnění tohoto oznámení příspěvek bank 0,01 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočteného podle původní výše 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí a příspěvek stavebních spořitelen 0,005 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů vypočteného podle původní výše 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Naopak poklesne-li objem prostředků Fondu pod hranici 1,5 % celkového objemu pohledávek z vkladů pojištěných u Fondu (a nejde-li o případ, že Fondu byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci), vydá o tom příslušné oznámení, zveřejněné způsobem umožňujícím tzv. dálkový přístup. V takovém případě se od kalendářního čtvrtletí následujícího po dni uveřejnění uvedeného oznámení pro účely výpočtu výše příspěvku bank použije opětovně původní sazba ve výši 0,04 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí a u stavebních spořitelen ve výši 0,02 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí.
České národní bance je nově uloženo, aby s předstihem upozornila Fond pojištění vkladů na to, že by mohlo být vydáno oznámení o neschopnosti některé úvěrové instituce dostát svým závazkům. Novela zákona zkracuje lhůtu pro vydání oznámení České národní banky o neschopnosti úvěrové instituce dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám ze současných 21 dnů na 5 pracovních dnů. Tento den se nově označuje jako tzv. rozhodný den.
Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond pojištění z vkladů obdrží písemné oznámení o neschopnosti dostát závazkům vůči oprávněným osobám od České národní banky nebo, jedná-li se o připojištěnou pobočku zahraniční banky, od orgánu bankovního dohledu domovského státu. Jak již bylo uvedeno, oznámení musí být vydáno nejpozději do pěti pracovních dnů ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a úvěrové instituci musí být písemně sděleno. Informaci o tom, že rozhodný den nastal, zveřejňuje Česká národní banka. Fond pojištění vkladů nejpozději do 12 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví podle zákona den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Fond pojištění vkladů musí být podle zákona schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 20 pracovních dnů od rozhodného dne. Fond pojištění vkladů může lhůtu 20 dnů prodloužit nejvýše o 10 pracovních dnů, pokud k tomu má souhlas České národní banky a Ministerstva financí.
Pro výpočet náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu oprávněné osobě se sečtou veškeré pojištěné pohledávky z vkladu oprávněné osoby, včetně jejich podílů na účtech vedených pro dva a více spolumajitelů podle stavu k rozhodnému dni. Podíl spolumajitele je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoložili jinou výši podílu. Banka má za povinnost vyznačit jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet se provádí v české měně, u pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se propočet na českou měnu provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je podle zákona právem spojeným s pohledávkou z vkladu.
Fond pojištění vkladů má za povinnost pravidelně nejméně jedenkrát ročně ověřit funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí a bankami, které jsou povinny Fondu na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené poskytnout údaje podle § 41c odst. 3 zákona o bankách. Podle tohoto ustanovení je banka povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu, identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí:
Tyto identifikační údaje musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.
Banka nebo bývalá banka, likvidátor, správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 8 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Fondu identifikační údaje. Rovněž tak jsou povinni poskytnout tyto údaje platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, jakož i obchodník s cennými papíry. Údaje, které banka získá od výše uvedených osob, je oprávněna využít pouze ke splnění svých povinností vůči Fondu pojištění vkladů. Fond v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.
Neplnění stanovených povinností má Fond pojištění vkladů za povinnost oznámit neprodleně České národní bance. Pokud likvidátor, správce nebo insolvenční správce uvedenou povinnost poruší, dopustí se podle zákona přestupku. Za tento přestupek může Česká národní banka uložit pokutu do 500.000 Kč. Obdobné platí i o bance (spořitelním a úvěrním družstvu, stavební spořitelně), jakož i o bývalé bance.
Na poskytnutí náhrady z Fondu pojištění vkladů nemají nárok:
Pro spořitelní a úvěrová družstva platí podle novely v podstatě stejná úprava jako pro banky. V zákoně č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů, dochází proto ke změně v § 14 upravujícím systém pojištění pohledávek z vkladů. Plnění informativní a oznamovací povinnosti se dotýká úprav v zákonech o platebním styku (rovněž oblast přeshraniční spolupráce) - zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, a zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Plnění oznamovací povinnosti obchodníka s cennými papíry o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky jsou nebo budou vedeny peněžní prostředky zákazníka, jakož i doplnění některých podstat správních deliktů se týká úprav v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
Novela zákona o bankách č. 156/2010 Sb. nabyla účinnosti 15. dnem po jejím vyhlášení, s výjimkou maximální výše částky náhrady za pohledávky z vkladů vyplácené Fondem pojištění vkladů, plateb do Fondu pojištění vkladů a plnění oznamovací povinnosti, která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2010. Podle přechodných ustanovení jsou banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci s cennými papíry, povinni vést evidenci a poskytovat údaje podle znění uvedeného v zákoně „účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ode dne následujícího po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“. Převedeno do srozumitelné řeči to znamená, že banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce, poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci s cennými papíry budou povinni vést příslušnou evidenci a poskytovat údaje ode dne následujícího po uplynutí jednoho roku od nabytí účinnosti příslušného ustanovení novely.