Celní problematika ČR od 1. 5. 2004

Zde můžete zaslat odkaz na tento dokument Vašemu známému. Odkaz bude přiložen do emailu automaticky.
*
*
*

Celní problematika ČR od 1. 5. 2004

Pohyb zboží, sledování a evidence na trhu Evropské unie

  • Publikováno: 15.1.2004
  • Typ: výklady
  • Zdroj: Daně a právo v praxi 2004/1

Darek Slavík

Dne 1. 5. 2004 čeká Českou republiku celá řada změn nejen v občanském životě, ale i v oblasti ekonomicko - hospodářské. Toto datum není jen prvním májem, ale dnem, kdy se pro nás od základu změní celá řada pravidel v oblasti obchodních výměn se světem, i obchodních výměn mezi členskými státy Evropské unie, jejímž členem se staneme také.

Je zde poměrně velká skupina podnikajících subjektů, která se právem ptá, co je při jejich činnosti čeká. Když toto bylo a je založeno na vývozu či dovozu zboží, na vývozu či dovozu služeb nebo na tzv. obslužných činnostech zahraničnímu obchodu. Zásady volného pohybu zboží budou samozřejmě zajímat každého občana zaměstnaného v oblastech celních služeb, hraničních kontrol, obslužných činností zahraničnímu obchodu, odborné realizace předpisů o zákazech a omezeních, v oblasti obchodně politické ochrany trhu apod. Vstup nového státu do jednotného vnitřního trhu, tak jak je nyní představován Evropskou unií, znamená nejen pro celní orgány, ale i další instituce a subjekty významné změny samotných kompetencí, vzájemných vazeb, forem a koordinací všech vykonávaných činností.

Od prvního dne členství naší země v Evropské unii budou celní orgány ČR bez výjimky povinny zrušit pravidelné celní kontroly pohybu zboží přes vnitřní hranici, tedy společnou hranici s dalšími členskými státy. Nebude tím však dotčen systém hraničních kontrol ve smyslu definice dle Schengenského acquis, jejímž prováděním je pověřeno Ministerstvo vnitra ČR, jinými slovy, ještě několik let po vstupu do EU bude kontrolován i na vnitřní hranici pohyb osob.

POHYB ZBOŽÍ, SLEDOVÁNÍ A EVIDENCE NA TRHU EU

A) PŘESTUP ZBOŽÍ PŘES STÁTNÍ HRANICE ČR

Jak již bylo řečeno v úvodu, od prvního dne členství v EU budou celní orgány ČR povinny zrušit pravidelné celní kontroly pohybu zboží přes vnitřní hranici, tedy společnou hranici s dalšími členskými státy. Vzhledem k tomu, že Česká republika nebude mít žádnou vnější hranici EU (hranici se státem, který není členským státem EU) budou pravidelné kontroly pohybu zboží přes státní hranici pro celní a daňové účely zachovány pouze na mezinárodních letištích (v současné době je seznam mezinárodních letišť stanoven Přílohou 15 k vyhlášce č. 252/2002). Tyto kontroly se však nebudou vztahovat na lety do a z letišť na území EU. Jakýkoliv obchod se členskou zemí EU (včetně nově přijatých zemí) bude tzv. vnitrounijním obchodem. Nebude podléhat pravidelné celní kontrole, ani clům a dalším poplatkům vybíraným v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží. Zboží bude přes vnitřní hranice EU volně prováženo.

B) OBCHODNÍ VÝMĚNY MEZI ČLENSKÝMI ZEMĚMI EU

Česká republika má více jak 75 % obratu zahraničního obchodu s členskými zeměmi EU, tedy až na obchodní výměny se subjekty se sídlem v nečlenských zemích se bude jednat o vnitrounijní obchod, tedy něco zcela nového. Ekonomickou podstatou snah v EU bylo a je odbourání státních zásahů do vnitrounijního obchodu, zejména do pohybu zboží, který je v zásadě volný. Komunitárním právem jsou upraveny pouze podmínky chování se obchodujících subjektů na společném trhu, jako jsou společné technické normy, jednotná ochrana spotřebitele, jednotná úprava odpovědnosti za výrobek, jednotná úprava hospodářské soutěže s cílem minimálních zásahů státu do ní, úprava subvencí a dotací včetně ochrany před tzv. černými či šedými subvencemi, ochrana duševního vlastnictví. Součástí volného pohybu zboží je také odbourání nejen pravidelných hraničních celních kontrol, ale přijetí zásady, která z celního dohledu vylučuje zboží - celním statusem zboží EU (zboží vyrobené nebo pořízené v zemích EU včetně zboží, které do EU bylo dovezeno ze třetích zemí a celními orgány propuštěno do volného oběhu). Již z uvedeného je vidět, že cílem veškerého úsilí je dříve nebo později vybudovat "Jednotný trh" s jednotnými pravidly chování se v něm, včetně jednoty daňových předpisů či daňových sazeb. Ale toto je zatím hudba budoucnosti, protože jsou to právě daně, co dnes státy EU rozděluje. Již nyní jen z tohoto přehledu můžeme vidět i obrovský význam měnové unie a EURA, protože ze vzájemného obchodního styku zmizela černá můra obchodníků, měnová či kurzová rizika, která následovala krizové události nejen v ekonomickém vývoji. Podstatně se také tímto způsobem zjednodušily a zlevnily bankovní služby, protože převody finančních prostředků již ztratily punc převodů mezi jednotlivými měnami včetně zmíněných kurzových rizik.

Přesto všechno vnitrounijní obchod ještě zdaleka není obchodem vnitrostátním. Je pořád zahraničním obchodem, i když s velmi omezenými zásahy státu. To, že se jedná o zahraniční obchod neustále, každý obchodník pochopí ihned při sjednávání příslušné smlouvy. Evropská unie ani zdaleka nemá společné právní instituty soukromého práva, to v praxi znamená, že je-li sjednáván jakýkoli soukromě právní vztah /tedy i obchodně právní vztah/ mezi dvěma subjekty se sídlem v různých členských zemích EU, jedná se o vztah s cizím, mezinárodně právním prvkem. Jinými slovy, prodej českého zboží z České republiky do Rakouska i po vstupu do EU nese všechny znaky prodeje zboží do zahraničí, i když ani český stát a ani rakouský stát do takové obchodní operace nebude zasahovat. Ale kupní smlouva by měla mít všechny náležitosti kupní smlouvy s mezinárodním prvkem včetně platebních či dodacích podmínek založených na příslušných obchodních zvyklostech. Totéž bude i platit pro zajištění pohybu zboží tj. použití mezinárodně platných pravidel pro vznik, změny i zánik smluv o přepravě, smluv o placení, smluv zasílatelských, smluv kontrolních apod. Tedy v oblasti obchodně právních vztahů - vztahů soukromě právních se v zásadě nic nemění.

Velmi důležitou se jeví také mezinárodně smluvní úprava přepravních smluv provedená Úmluvami CMR a CIM, která však s výjimkami zjednodušení předávek zásilek či dopravních prostředků v železniční či kontejnerové dopravě si rovněž zachovává autonomní a smluvní charakter. Totéž platí i o smlouvách zasílatelských či obstaravatelských, nejsou-li při tvorbě takových smluv použity např. podmínky FIATA, které mají charakter obchodních zvyklostí, je velmi svízelné v drahých soudních sporech dosáhnout např. náhrady škod na zásilkách či náhrady škod vzniklých nedodržením příslušných dodacích lhůt dopravcem či zasílatelem. Nicméně vnitrounijní obchod má své obrovské výhody, zboží, které je jeho předmětem nepodléhá v žádné členské zemi celnímu dohledu a ani kontrolním úkonům na státních hranicích. Evropská unie je jednotným celním územím, byť spravovaným národními celními správami, ale na základě komunitárního práva. Až na malé výjimky, jediným přímým státním zásahem do vnitrounijního obchodu je od roku 1993 zavedení evidenční povinnosti INTRASTAT.

C) INTRASTAT

Intrastat je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie, pokud při jeho přijetí nebo odeslání není povinnost předkládat celním orgánům celní prohlášení. Vykazují se v něm údaje o vnitrounijním obchodu. Systém INTRASTAT je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např. formy výkazu, organizační zabezpečení). Údaje z výkazu pro Intrastat umožní sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu České republiky. Zveřejněné údaje budou především používat:

  • vlastní firma, která bude chtít znát svůj podíl na trhu a sledovat množství svých prodaných výrobků a jejich cenu a která bude chtít objevovat nové trhy a možnosti pronikání na ně,
  • Evropská komise pro studie o integraci vnitřního trhu, pro tvorbu evropské zemědělské a obchodní politiky, pro přijímání antidumpingových opatření, pro uzavírání obchodních dohod,
  • Mezinárodní organizace pro vyhodnocení hospodářské situace určité země,
  • Světové obchodní organizace v době embarga na určité zboží, pro dohled nad obchodem s určitým druhem zboží (např. se zbraněmi, některými nebezpečnými anebo toxickými látkami, atd.),
  • Český statistický úřad pro potřeby sestavení národních účtů a poskytování informací uživatelům,
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu pro provádění hospodářské politiky (konkurenceschopnost na zahraničních trzích atd.), " Česká národní banka pro potřeby sestavení platební bilance,
  • Regionální orgány budou data o obchodě za region se zeměmi EU využívat pro potřeby regionální hospodářské politiky,
  • Velvyslanectví a konzuláty, které se zajímají o obchodní vztahy s příslušnými zeměmi,
  • Profesionální svazy různých odvětví: průmyslu, obchodu, dopravy, které dostávají pravidelně naše podrobné zprávy a které je používají pro hájení zájmů svých členů.

Každý, kdo se zabývá hospodářstvím, kdo chce znát vývoj obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance České republiky a bude chtít vědět, jak naše země udržuje svou pozici v konkurenčním prostředí EU (údaje o zahraničním obchodě jsou měsíčně zveřejňovány v tisku).

K jeho použití pak bude nezbytné seznámit se minimálně se základními právními předpisy, které tuto problematiku upravují.

Základní nařízení

  • Nařízení Rady (EHS) č. 3330/91 ze dne 7. listopadu 1991 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy

Prováděcí nařízení

  • Nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 ze dne 7. září 2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3330/91 o statistice obchodu se zbožím mezi členskými státy
  • Nařízení Komise (ES) č. 3590/92 ze dne 11. prosince 1992 o nosičích statistických informací pro statistiku obchodu mezi členskými státy

Nomenklatury

  • Celní a statistická nomenklatura
  • Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

Nomenklatura zemí a území

  • Nařízení Komise (ES) č. 1779/2002 ze dne 4. října 2002, o nomenklatuře zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a obchodu mezi členskými státy

Do dne vstupu České republiky do Evropské unie bude novelizováno Nařízení Rady (EHS) o celní a statické nomenklatuře a o společném celním sazebníku stejně jako o Nařízení Komise (ES) o nomenklatuře zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a obchodu mezi členskými státy. Dále lze předpokládat, že ke stejnému dni bude novelizován celní zákon č. 13/1993 Sb. a na základě jeho ustanovení bude vydána nová vyhláška řešící i problematiku způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie. Počátek povinnosti vykazování pro osoby, které se ke dni vstupu ČR do EU stanou "zpravodajskými jednotkami", určí ČSÚ podle výsledků statistiky zahraničního obchodu za rok 2003. K povinnosti vyhotovovat a předávat výkazy pro Intrastat budou všechny zpravodajské jednotky vyzvány celními úřady. Ty zpravodajským jednotkám současně sdělí, zda mají povinnost k vykazování všech údajů nebo s ohledem na specifický práh budou osvobozeny od vykazování "Statistické hodnoty", "Druhu dopravy" a "Dodacích podmínkách".

Povinnost vykazovat údaje se bude týkat všech podniků, firem (zjednodušeně: všech plátců DPH), veřejnoprávních institucí, orgánů samosprávy a státních orgánů, které odesílají do členských států EU a přijímají z těchto států zboží. Tato povinnost se samozřejmě nebude týkat všech jmenovaných bez výjimky a pro tyto účely je k dnešnímu dni stanoven následující postup:

  • Osvobozující práh - podnikatelské subjekty jsou osvobozeny od povinnosti vykazování údajů do Intrastat pokud hodnota přijímaného zboží, které na území ČR vstupuje z jiného členského státu EU nepřekročí kumulativně jeden milion Kč za rok, kdy tato hodnota platí i pro odesílané zboží z ČR do jiného členského státu EU.
  • Asimilační práh - je stanoven pro odeslánízboží v hodnotě přesahující čtyři milióny Kč a pro přijetí zboží v hodnotě přesahující dva milióny Kč. Určuje se z fakturované hodnoty nezávisle na sobě, zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží INTRASTAT.
    Subjekty, u kterých fakturovaná hodnota za zboží INTRASTAT při jeho přijetí nebo odeslání překročí asimilační práh (při odeslání čtyři milióny Kč a při přijetí dva milióny Kč), ale nepřesáhne specifický práh vykazují údaje pro Intrastat zjednodušeně bez údajů o "Statistické hodnotě", "Druhu dopravy" a "Dodacích podmínkách".
    Povinnost vykazování končí u tohoto prahu zpravodajské jednotce předáním výkazu pro Intrastat za sledované období měsíce prosince v roce, ve kterém od jeho počátku nepřesáhl součet všech fakturovaných hodnot zboží odeslaného touto jednotkou částku čtyři milióny Kč. Povinnost předávat celním orgánům výkaz pro Intrastat s údaji o přijatém zboží končí zpravodajské jednotce předáním výkazu pro Intrastat za sledované období měsíce prosince v roce, ve kterém nepřesáhl součet všech fakturovaných hodnot zboží přijatého touto jednotkou částku dva milióny Kč.
  • Specifický práh - je stanoven na sto miliónů Kč (zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí zboží). Subjekty, které překročí specifický práh sto miliónů Kč při přijetí nebo odeslání zboží INTRASTAT, musí vykazovat všechny předepsané údaje, viz níže. Povinnost předávat celním orgánům výkazy pro Intrastat se všemi předepsanými údaji pro specifický práh o odeslaném nebo přijatém zboží a neuvádět do těchto výkazů údaje o statistické hodnotě, druhu dopravy a dodacích podmínkách končí zpravodajské jednotce předáním příslušného výkazu pro Intrastat za sledované období měsíce prosince v roce, ve kterém od jeho počátku nepřesáhl součet všech fakturovaných hodnot za odeslané nebo přijaté zboží zvlášť hodnoty sto miliónů Kč.

Vykazovací povinnost pro INTRASTAT obecně, končí zpravodajské jednotce, jejíž činnost zanikne (např. sloučením, zrušením, rozdělením) předáním posledních údajů. Tuto skutečnost oznámí současně příslušnému celnímu orgánu.

Jak již bylo uvedeno výše, asimilační i specifický práh se určuje zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží INTRASTAT. Při překročení pouze jednoho z nich se určené povinnosti, např. vykazovat všechny údaje, vztahují pouze k němu.

Za měsíc, ve kterém subjekt neprovede žádnou transakci, ale jinak povinnost vykazování údajů pro INTRASTAT má, je povinen předat příslušnému celnímu orgánu negativní hlášení, a to i za každý další měsíc až do případného ukončení její vykazovací povinnosti. Negativní hlášení se předává zvlášť za přijetí zboží a zvlášť za jeho odeslání. Pro negativní hlášení se použije příslušný Výkaz s úplně vyplněným záhlavím, s výjimkou údaje o počtu řádek. Příslušné sloupce s prázdnými řádky pro údaje o zboží se pak proškrtnou. Na Výkazu se vpravo od nadpisu "ODESLÁNÍ" nebo "PŘIJETÍ" a v tiskopisu JCD vpravo na horním volném okraji zřetelně uvede poznámka "NEGATIVNÍ".

Subjekt, který zaniká, musí tuto skutečnost písemně sdělit celnímu úřadu, kterému předává výkazy pro Intrastat, a to nejpozději v termínu, ve kterém předává celnímu úřadu výkaz pro Intrastat s údaji o odeslání anebo přijetí zboží za poslední měsíc své činnosti. To je za měsíc, ve kterém odeslal anebo přijal poslední zásilku zboží v rámci svého vnitrounijního obchodu. Výkaz pro Intrastat může za subjekt vyhotovit a předat příslušnému celnímu úřadu i jí zmocněný zástupce. Zmocnění k vyhotovení anebo předání výkazu pro Intrastat nebo smlouvu o zastupování při těchto činnostech, případně jiný dokument osvědčující oprávnění zastupovat zpravodajskou jednotku, je zástupce povinen na požádání předložit celnímu úřadu.

Pokud je při dovozu ze třetí země zboží propuštěno do celního režimu volného oběhu v jiném členském státě než je stát určení (clo je vyměřeno v jiném členském státě, ve kterém zboží získalo status Společenství), musí být ve státě určení vykázáno pro Intrastat jako zboží přijaté a ve státě, kde bylo propuštěno do volného oběhu, jako zboží odeslané.

PŘÍKLAD

Česká osoba nakupuje zboží v USA dopravované do ČR přes Německo, kde je německými celními orgány propuštěno do volného oběhu. V Německu musí být ve výkazu pro Intrastat uvedeno jako zboží odeslané do ČR (např. fiskálním zástupcem) a v ČR se vykazuje v Intrastatu jako zboží přijaté. Zboží dovážené ze třetí země, která propuštěním do celního režimu volného oběhu získá status Společenství v zemí určení nebo je zde propuštěno do jiného celního režimu, se do výkazu pro Intrastat jako přijaté zboží nevykazuje.

Z hlediska statistického, pokud dojde k tzv. třístrannému obchodu můžou ve vykazování nastat následující situace:

  1. zbožová transakce, v níž vystupují tři osoby registrované k DPH ve třech různých členských státech.
    Zboží je při tomto obchodu dopravováno z členského státu v němž je registrována k DPH první osoba do státu, kde je registrována osoba třetí. Přitom první osoba prodává zboží osobě druhé, od které toto zboží nakupuje osoba třetí. Protože vykazování v systému Intrastat sleduje prohyb zboží přes hranici, nikoli finanční toky, prostřední, druhá osoba zboží do systému Intrastat vůbec nevykazuje. První osoba musí vykázat odeslání zboží do státu, ve kterém je k DPH registrována osoba třetí, která vykáže v Intrastatu přijetí zboží ze státu první osoby.

PŘÍKLAD

Česká osoba, která působí jako prostředník, nakupuje zboží ve Francii a posílá je přímo zákazníkovi v Německu. V tomto případě česká firma neuvádí do výkazu pro Instrastat údaje o tomto zboží, protože toto zboží není určeno pro Českou republiku. Údaje o zboží se objeví ve výkazu pro odeslání ve Francii a na výkazu pro přijetí v Německu.

  1. zbožová transakce, v níž vystupují tři osoby registrované k DPH ve dvou členských státech.
    Zboží je při tomto obchodu dopravováno z členského státu v němž je registrována k DPH první osoba do státu, kde je registrována osoba třetí. Přitom první osoba prodává zboží osobě druhé, která je registrována k DPH ve stejném členském státě jako ona sama a od které zboží nakupuje osoba třetí, registrovaná v jiném členském státě. Odeslání zboží do výkazu Intrastat musí v tomto případě vykázat osoba druhá, údaje o přijetí zboží vykazuje osoba třetí.

PŘÍKLAD

Česká osoba (A) prodává zboží do Německa osobě (C), zboží však odesílá zákazníkovi přímo jiná česká osoba (B), od které je nakupuje osoba (A). Deklarovat toto zboží do výkazu Intrastatu jako odeslání bude česká osoba (A), přijetí zaznamená německá osoba (C).

  1. zbožová transakce, v níž vystupují tři osoby registrované k DPH ve dvou členských státech.
    Zboží je při tomto obchodu dopravováno z členského státu, v němž je registrována k DPH první osoba, do státu, kde je registrována osoba třetí. Přitom první osoba prodává zboží osobě druhé, která je registrována k DPH ve stejném členském státě jako osoba třetí. Té zboží prodává osoba druhá. Odeslání zboží vykáže osoba první, přijetí osoba druhá.

PŘÍKLAD

Česká osoba (A) prodává zboží jiné české osobě (C), přičemž toto zboží osoba (A) nakupuje od německé osoby (B), která je přímo dodává z Německa české osobě (C). Za vyplnění výkazu Intrastatu pro přijetí je odpovědná česká osoba (A), která tento obchod zprostředkovala, nikoli osoba (C), která je pouze jeho příjemcem zboží (pro osobu /C/ se jedná o převzetí zboží na území ČR). Odeslání zboží vykazuje osoba (B) v Německu.

  1. zbožová transakce, v níž vystupují dvě osoby registrované k DPH ve dvou členských státech a jedna osoba z třetí země.
    První osoba odesílá zboží z členského státu přímo osobě druhé do jiného členského státu, přičemž je prodává osobě třetí ze třetí země, od které je nakupuje osoba druhá. Odeslání zboží vykáže osoba první a přijetí osoba druhá.

PŘÍKLAD

Česká osoba (A) nakupuje zboží od ruské osoby (B), které jí prodala německá osoba (C). Zboží je dopravováno přímo od německé osoby (C) k české osobě (A). Ve výkazech pro Intrastat osoba (C) uvede údaje o odeslání a osoba (A) o přijetí zboží.

Povinnost předávat celnímu úřadu výkazy pro Intrastat si bude po vstupu ČR do EU každá osoba hlídat sama. Zpravodajskou jednotkou s touto povinností se stane jakmile celkový součet fakturovaných hodnot za odeslané zboží přesáhne ode dne vstupu do EU do konce roku, ve kterém se vstup uskutečnil, čtyři milióny Kč. Zpravodajskou jednotkou se také stane, překročí-li celkový součet fakturovaných hodnot za jí přijaté zboží ode dne vstupu ČR do EU do konce roku, ve kterém se vstup uskutečnil, celkovou částku dva milióny Kč.
V dalších letech se zpravodajskou jednotkou stane ta osoba, která překročí asimilační práh kdykoliv v průběhu kalendářního roku v součtu fakturovaných hodnot od počátku daného roku, a to zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí zboží.
Měsíc, ve kterém dojde k překročení hodnoty asimilačního prahu se pro zpravodajskou jednotku stává prvním sledovaným obdobím, za který je povinna předat výkaz pro Intrastat. V něm neuvádí údaje za období předcházející, ve kterých ode dne vstupu do EU, resp. od počátku roku, nedošlo k překročení asimilačního prahu. Proto například, přijme-li osoba za květen až listopad roku 2004 zboží v celkovém součtu všech jeho fakturovaných hodnot za 1 500 000 Kč a v prosinci roku 2004 za fakturovanou hodnotu 2 500 000 Kč, je povinna nejpozději do patnáctého pracovního dne v měsíci lednu roku 2005 odevzdat výkaz pro Intrastat, ve kterém vykáže hodnotu přijatého zboží ve výši 2 500 000 Kč. S ohledem na pravidla uvedená dále, jí vzniká povinnost k předávání dalších výkazů pro Intrastat, třeba i negativních minimálně do konce roku 2005.

Výkaz s údaji pro INTRASTAT se předává příslušným celním úřadům jednou měsíčně, nejpozději do 12. pracovního dne měsíce následujícího po sledovaném období. Údaje do nich se uvádějí souhrnně za sledované období, to je za jeden měsíc, zvlášť za odeslání zboží a zvlášť za přijetí zboží. Výkaz pro Intrastat bude možno vyhotovit na předepsaném tiskopise v papírové formě nebo údaje předávat elektronicky v předepsaném formátu (například na disketě nebo elektronickým přenosem dat). Informace o elektronickém předávání dat bude možné získat na webových stránkách GŘC nebo u celních úřadů.
Pro sdělení údajů o odeslání zboží se použije jiný tiskopis než pro přijetí zboží.
Na každý tiskopis Výkazu lze deklarovat až 15 údajů o různých transakcích zboží, například 15 podpoložek zboží. Jako tiskopis výkazu pro Intrastat bude možné použít i tiskopis JCD. Pro každou podpoložku zboží se však musí použít samostatný tiskopis JCD a nelze využívat "Jednotných celních deklarací doplňkových".

Do všech forem výkazu pro INTRASTAT (papírové i elektronické) jsou požadovány informace o přijetí a odeslání zboží vždy ve stejném rozsahu - stávající tiskopisy JCD pak budou vyplněné níže uvedeným způsobem:
odst. 2 prodávající/odesílatel
odst. 8 kupující/příjemce
odst. 15a kód země odeslání
odst. 17a kód země určení
odst. 17b kód regionu určení
odst. 20 dodací podmínka
odst. 24 druh obchodní operace
odst. 25 druh dopravy
odst. 33 zbožový kód (podle TARICU)
odst. 34 kód země původu zboží
odst. 34b kód regionu původu zboží
odst. 38 vlastní hmotnost zboží/netto váha
odst. 41 dodatková měrná jednotka
odst. 44 zvláštní záznamy
odst. 46 statistická hodnota zboží
odst. 54 razítko a podpis

Jednotlivé transakce se stejnými kvalitativními údaji ve výkazu pro Intrastat bude možno sčítat (např. několik odeslaných zásilek zboží ve sledovaném období s totožnými údaji v určených sloupcích výkazu lze sečíst hodnotově a množstevně a uvést je do jednoho řádku).
Výkaz pro Intrastat bude zpravodajská jednotka povinna zaslat za sledované období pouze jednou. Jeho duplicitní předání, např. elektronicky i na tiskopisu, bude chybné.
Tiskopisy Výkazů v papírové formě budou různé pro přijetí a různé pro odeslání zboží a taktéž barevně rozlišeny. Bude je možné získat na celním úřadě místně příslušném sídlu nebo bydlišti zpravodajské jednotky. Výkaz pro Intrastat pak také bude možné předávat na tiskopisu vyhotoveném výpočetní technikou, bude-li odpovídat předepsanému vzoru, nebo i na tiskopisu, který je čitelnou fotokopií originálního tiskopisu. Takové tiskopisy pak nebudou muset být barevně odlišeny.

Podkladem pro vyplnění výkazu INTRASTAT budou zejména údaje z účetnictví firmy nebo z její evidence o pohybu zásob a zboží. Využívat je možné též:

  • prodejní a nákupní faktury s uvedenou hodnotou a hmotností,
  • dopravní dokumenty nebo dodací listy nutné pro dokázání uskutečněné transakce; je v nich uvedena hmotnost, počet kusů, párů, metrů atd.,
  • smlouvy nebo objednávky, které určují, zda se jedná o nákup nebo prodej, komisionářskou smlouvu, zušlechtění, opravu atd., a v nichž se obecně uvádějí dodací podmínky.

Od vykazování pro INTRASTAT budou při přijetí a odeslání osvobozena:

  1. zákonná platidla a cenné papíry;
  2. měnové zlato;
  3. zboží určené pro první pomoc v oblastech zasažených živelnými pohromami;
  4. zboží, které je určené pro diplomatické nebo podobné účely:
    1. na které se vztahuje diplomatická, konzulární a jiná podobná imunita;
    2. dary hlavě státu nebo členům vlády nebo parlamentu;
    3. které je předmětem oběhu v rámci vzájemné administrativní a právní pomoci;
  5. zboží, které je předmětem dočasných obchodních transakcí:
    1. pro veletrhy a výstavy;
    2. divadelní kulisy;
    3. kolotoče a ostatní pouťové atrakce;
    4. profesionální vybavení ve smyslu mezinárodní celní úmluvy ze dne 8. června 1968;
    5. kinematografické filmy;
    6. přístroje a zařízení pro pokusné účely;
    7. zvířata pro přehlídky, chov, závody apod.
    8. obchodní vzorky;
    9. dopravní prostředky, kontejnery a vybavení spojené s dopravou;
    10. zboží pro opravu dopravních prostředků, kontejnerů a zařízení týkajícího se dopravy a náhradní části nahrazené během oprav;
    11. vratné obaly a obaly k naplnění;
    12. pronajaté zboží;
    13. nástroje a zařízení pro stavebnictví;
    14. zboží pro analýzu a zkoušky;
  6. pokud nejsou předmětem obchodní transakce:
    1. řády, vyznamenání, ceny, pamětní odznaky a medaile;
    2. cestovní vybavení a potřeby včetně sportovního vybavení pro osobní použití nebo spotřebu cestujícího;
    3. svatební výbava, předměty obvyklé při stěhování domácnosti, dědictví;
    4. rakve a urny, pohřební výzdoba, položky pro udržování hrobů a náhrobků;
    5. tištěné reklamní materiály, návody použití, ceníky a jiné reklamní položky;
    6. zboží, které se stalo nepoužitelným nebo které nemůže být použito pro průmyslové účely;
    7. balast;
    8. poštovní známky;
    9. farmaceutické výrobky používané při mezinárodních sportovních akcích;
  7. výrobky používané v rámci dohod o společných opatřeních na ochranu obyvatel nebo životního prostředí;
  8. zboží, které není předmětem obchodní transakce přijímané a odesílané mezi osobami majícími sídlo nebo místo pobytu v příhraničním území; produkty získané zemědělci z pozemků dotýkajících se státní hranice a ležících na území státu sousedícího s ČR nebo ležících v ČR, pokud je sídlo zemědělské firmy na území druhého státu;
  9. zboží opouštějící dané statistické území za účelem navrácení po projití cizím statistickým územím buď přímo, nebo se zastávkami v rámci dopravy;
  10. zboží odeslané národním ozbrojeným silám umístěným v jiném členském státu EU, jakož i zboží obdržené z jiného členského státu, které bylo přepraveno národními ozbrojenými silami, jakož i zboží získané nebo vyřazené na území jednoho členského státu EU ozbrojenými složkami jiného členského státu EU, které jsou tam umístěny;
  11. zboží používané jako nosiče informací např. diskety, počítačové pásky, filmy, plány, audio a video kazety, kompaktní disky s pevnou pamětí (CD-ROM), s nimiž je obchodováno za účelem poskytování údajů tam, kde jsou vytvořeny na objednávku některého zákazníka, nebo tam, kde nejsou předmětem obchodní operace i zboží, které doplňuje předchozí dodávku, např. aktualizace, a na něž se adresátu nevystavuje účet;

Tato statistická registrace intrakomunitárního obchodu je připravována ve spolupráci s Českým statistickým úřadem, kde celní orgány jakožto příjemci a zpracovatelé hlášení o provedeném zbožovém obchodu se subjekty zaregistrovanými v jiné členské zemi EU budou taktéž oprávněny provádět kontrolu úplnosti a přesnosti všech uváděných údajů u subjektů registrovaných v ČR. Způsob vyplňování Deklarací INTRASTAT, způsob jejich předkládání celním nebo statistickým orgánům vymezí nově tvořený právní předpis, který nám nahradí (doplní) současně platnou vyhláškou ČSÚ a MF č. 253/2002 Sb.

Problematiku INTRASTATU je zpracována s ohledem na to, co lze s vysokou pravděpodobností v této záležitosti očekávat, nejsou však vyloučeny další úpravy, které budou v konečné podobě zveřejněny ve Sbírce zákonů ČR pravděpodobně během měsíce března nebo dubna, a to formou vyhlášky.

D) CELNÍ UNIE

Členské státy EU vystupují v oblasti obchodně politické jednotně, tzn. příslušnými směrnicemi EK jsou upraveny postupy při realizacích dovozu či vývozu zboží (Jednotné podmínky pro vývoz a Jednotné podmínky pro dovoz). Členské státy EU vůči třetím zemím vystupují s jednotným celním sazebníkem (TARICEM), mají jednotné systémy celních preferencí vůči zejména rozvojovým zemím či skupinám rozvojových zemí v zásadě odlišné od zatímní právní úpravy v ČR a skutečně pak vystupují jako jednotný trh - celní unie. V praxi to bude znamenat velmi silné omezení autonomních prostředků obchodní politiky na úkor společných prostředků v rámci EU. Toto je skutečná ztráta části státní suverenity v oblasti zasahování do ekonomiky či její regulace.

E) OCHRANNÉ PŘEDPISY

Zatím velkou neznámou bude realizace ochranných předpisů, např. jak a kdo bude kontrolovat přepravu nebezpečného zboží nebo si vystačíme se současnými mezinárodními smlouvami upravujícími přepravu nebezpečných nákladů (ADR), jak to bude do budoucna s odpady, veterinárními či fytokaranténními kontrolami. Až na výjimky to byly vždy celníci, kteří měli důležitá oprávnění zejména na státních hranicích. Ale stálé hraniční celní kontroly nebudou. V této oblasti, včetně boje proti celním a daňovým podvodům, lze předpokládat významný nárůst kontrolní činnosti na úroveň členských států EU. Mobilní kontrolní skupiny vybavené odpovídajícími technickými prostředky a především řádně vyškolené by se měly zabývat oblastí prevence a kontroly nelegálních aktivit týkajících se zejména cigaret, alkoholu, zajištěním ochrany práv duševního vlastnictví, životního prostředí a přírody, včetně ohrožených druhů živočichů a rostlin podle mezinárodní úmluvy CITES a v neposlední řadě taktéž ochranou společnosti před nelegálními dovozy drog, zbraní, nebezpečných odpadů a zboží dvojího určení (COCOM).


Komerční sdělení

Klíčová slova