Výhody poskytované zaměstnancům a jejich vztah k zákonu o daních z příjmů

Dokončení

• Publikováno: 1.5.2007
• Typ: výklady
• Zdroj: Účetnictví v praxi 2007/5

Ing. Ivana Pilařová

Cestovní náhrady

Náhrady cestovních výdajů

§ 151 - 189 ZP

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. zh/ ZDP)
Základ daně zaměstnance: ne do limitu (§ 6 odst. 7 písm. a/ ZDP), ano nad limit pro státní zaměstnavatele
Vyměřovací základ pro pojištění: ne do limitu, ano nad limit

Pojištění, připojištění

Daňový zákon upravuje pouze rozsah daňových výdajů při poskytování příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů) a soukromé životní pojištění. Jiné typy komerčního pojištění (připojištění), např. zdravotní připojištění, pojištění pro případ způsobení škody, připojištění pro případ nemoci apod., nejsou v zákoně nijak upraveny.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. zj/ ZDP)
Základ daně zaměstnance: ne do limitu (§ 6 odst. 9 písm. s/ ZDP), ano nad limit
Vyměřovací základ pro pojištění: ne do limitu, ano nad limit

Příspěvek zaměstnavatele poskytovaný svým zaměstnancům na soukromé životní pojištění

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. zo/ ZDP)
Základ daně zaměstnance: ne do limitu (§ 6 odst. 9 písm. u/ ZDP), ano nad limit
Vyměřovací základ pro pojištění: ne do limitu, ano nad limit

Daňovým výdajem jsou pouze částky vynaložené zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění, a to ve výši maximálně 8 000 Kč za jednoho zaměstnance za zdaňovací období nebo jeho část. Příspěvky na soukromé životní pojištění nad rámec citovaného ustanovení nelze zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo na ně vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní či jiné smlouvy (§ 25 odst. 1 písm. j/ ZDP).

Jiné formy soukromého komerčního pojištění (připojištění)

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Přechodné ubytování a příspěvky na bydlení

ZDP upravuje pouze rozsah daňových výdajů hrazených zaměstnavatelem v souvislosti se zabezpečováním přechodného ubytování zaměstnanců na jiném místě, než je jejich trvalé bydliště. Pokud jde o jiné formy příspěvků (náhrad) spojených s bydlením zaměstnance, tyto nejsou v ZDP upraveny.

Přechodné ubytování mimo trvalé bydliště zaměstnance v nepeněžité formě

a) mimo byt a rodinný dům (tj. ubytovna, hotel)
Náklad zaměstnavatele: ano do limitu (§ 24 odst. 2 písm. zu/ ZDP), ne nad limit
Základ daně zaměstnance: ne (§ 6 odst. 9 písm. k/ ZDP)
Vyměřovací základ pro pojištění: ne

b) v bytě nebo rodinném domě
Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ne (§ 6 odst. 9 písm. k/ ZDP)
Vyměřovací základ pro pojištění: ne

Při zabezpečování přechodného ubytování ZDP stanoví horní limit daňových výdajů v hodnotě 3 500 Kč měsíčně pro jednoho zaměstnance s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě, kde ZDP žádný limit nestanoví.

Ztrátové vlastní ubytovací zařízení

Pokud je vlastní zařízení poskytující přechodné ubytování ztrátové, je tato ztráta daňově účinná, a to i přes ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) ZDP, neboť toto ustanovení činí výjimku právě pro § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP. Podle výjimky lze tedy počínaje 1. 1. 2007 daňově uznat ztrátu z provozu vlastní ubytovny.

Příspěvky na bydlení zaměstnanců - peněžní forma v jakémkoliv typu bytu či domu

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Kulturní, rekreační, tělovýchovné potřeby a zájmy

Uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků

K uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků může zaměstnavatel využívat:

• vlastní zařízení,
• pronajaté zařízení,
• nebo cizí zařízení formou nákupu rekreačních poukazů, vstupenek pod.

Daňový režim na straně zaměstnance závisí na dvou faktorech, které je nutné posuzovat současně, a to na:

• formě plnění, tj. zda bylo plnění zaměstnanci poskytnuto v peněžní nebo nepeněžní formě,
• zdroji financování, tj. zda výdaje na nákup poukazů, vstupenek, náklady na organizování kulturních a sportovních akci byly zaměstnavatelem zahrnuty do daňových výdajů a nebo byly uhrazeny ze sociálního fondu (dále jen „FKSP“), ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

a) náklady související s provozem vlastního (pronajatého) zařízeni k uspokojování potřeb a zájmů zaměstnanců
Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Alternativa:
Náklad zaměstnavatele: ne
Základ daně zaměstnance: ne (§ 6 odst. 9 písm. d/ ZDP)
Vyměřovací základ pro pojištění: ne

b) nákup rekreačních poukazů, vstupenek apod.
Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Alternativa:
Náklad zaměstnavatele: ne
Základ daně zaměstnance: ne (§ 6 odst. 9 písm. d/ ZDP)
Vyměřovací základ pro pojištění: ne

c) peněžní příspěvky
Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Ztrátové vlastní kulturní či sportovní zařízení

Pokud je vlastní kulturní či sportovní či rekreační zařízení ztrátové, je tato ztráta daňově účinná, a to i přes ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) ZDP, neboť toto ustanovení činí výjimku právě pro § 24 odst. 2 písm. j) ZDP. Podle výjimky lze tedy daňově uznat ztrátu z provozu vlastního rekreačního objektu, golfového hřiště, tělocvičny, sauny a posilovny, pokud budou splněny podmínky § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Je však třeba ošetřit zvýšený základ daně zaměstnance - osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP totiž nelze použít.

Kulturní pořady a sportovní akce pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Alternativa:
Náklad zaměstnavatele: ne
Základ daně zaměstnance: ne (§ 6 odst. 9 písm. d/ ZDP)
Vyměřovací základ pro pojištění: ne

Dary a sociální výpomoci

Dary poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci

Náklad zaměstnavatele: ne (§ 25 odst. 1 písm. t/ ZDP), a to bez ohledu na důvod darování
Základ daně zaměstnance: ne (§ 6 odst. 9 písm. ch/ ZDP)/ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ne/ano

Od daně z příjmu jsou osvobozeny pouze nepeněžní dary poskytnuté z FKSP, ze sociálního fondu, zisku po zdanění, nebo na vrub nedaňových výdajů, a to:

• za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele,
• za sociální a humanitární pomoc,
• při životním jubileu 50 a každých dalších 5 let,
• při pracovním jubileu 20 a každých dalších 5 let a
• při prvním odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu,

a to až v úhrnu do výše 2 000 Kč. Nepeněžní dary (dle § 14 vyhlášky o FKSP) převyšující roční celkový limit 2 000 Kč, nepeněžní dary poskytnuté nad rámec vyhlášky (tj. při jiných příležitostech), nepeněžní dary na vrub daňových výdajů a veškeré peněžní dary, a to bez ohledu na zdroj financování a účel za jakým byly poskytnuty, jsou u zaměstnance zdanitelným příjmem.

Sociální výpomoci na překlenutí mimořádně tíživé situace poskytnuté zaměstnancům na území, na kterém byl vyhlášen nouzový stav

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ne - pouze ve zcela mimořádných situacích

Alternativa:
Náklad zaměstnavatele: ne
Základ daně zaměstnance: ne (§ 6 odst. 9 písm. r/ ZDP)
Vyměřovací základ pro pojištění: ne

Od daně z příjmu na straně zaměstnance jsou osvobozeny pouze sociální vypomoci hrazené z FKSP nebo ze sociálního fondu, za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o FKSP nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to v rozsahu stanoveném v § 6 odst. 9 písm. r) ZDP. Sociální výpomoci hrazené na vrub daňových výdajů, sociální výpomoci přesahující stanovený stanoveny limit (500 000 Kč) a výpomoci poskytnuté na jiné účely jsou zdanitelným příjmem.

Odstupné, dovolená, odměny

Odstupné

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ne

Dovolená poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům nad rámec základní výměry

§ 213 ZP

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Odměny stabilizačního nebo věrnostního charakteru

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Péče o zdraví

Vitaminy a očkování

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Alternativa:
Náklad zaměstnavatele: ne
Základ daně zaměstnance: ne (§ 6 odst. 9 písm. d/ ZDP)
Vyměřovací základ pro pojištění: ne

Nadstandardní lékařská péče

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Alternativa:
Náklad zaměstnavatele: ne
Základ daně zaměstnance: ne (§ 6 odst. 9 písm. d/ ZDP)
Vyměřovací základ pro pojištění: ne

Ostatní plnění

Bezplatné využívání motorového vozidla poskytovaného zaměstnavatelem svým zaměstnancům

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 1 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano (§ 6 odst. 6 ZDP)
Vyměřovací základ pro pojištění: ne, nejedná se o zúčtovaný příjem

Úhrada nákladů spojených s čerpáním pohonných hmot na účet zaměstnavatele u vozidel používaných zaměstnancem ke služebním i soukromým účelům

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 2 písm. j/ bod 5 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano, pokud tyto náklady nejsou hrazeny zaměstnavateli
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Prodej výrobků a služeb zaměstnancům za nižší než obvyklé ceny

Náklad zaměstnavatele: ano (§ 24 odst. 1 ZDP)
Základ daně zaměstnance: ano (§ 6 odst. 3 ZDP)
Vyměřovací základ pro pojištění: ano

Zdanitelným nepeněžním příjmem u zaměstnance je rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou (za kterou jsou výrobky a služby běžně k dostání na trhu) a nižší prodejní cenou uplatněnou zaměstnavatelem při prodeji výrobku (služby) svým zaměstnancům. Do vyměřovacího základu pro pojištění však vstupuje částka, odpovídající rozdílu mezi účetní hodnotou a cenou, za kterou bylo toto nepeněžní plnění zaměstnanci poskytnuto. Není podstatné, zda částka je u zaměstnavatele daňově účinná či nikoliv.