Legální snížení základu daně a slevy na dani z příjmů fyzických osob

• Publikováno: 1.2.2011
• Typ: výklady
• Zdroj: Daně a právo v praxi 2011/2

PhDr. Jitka Fučíková

Nezdanitelné části základu daně (§ 15 zákona o daních z příjmů)

U daně z příjmů fyzických osob lze základ daně snížit ještě o tzv. odčitatelné položky vymezené zákonem o dani z příjmů v § 15. Jedná se o:

Dary

Důležitým momentem oprávněnosti odečtu darů je komu, za jakým účelem bylo darováno a v jaké výši. Zákonem je stanovena minimální i maximální hranice pro možný odečet hodnoty darů. Úhrn darů musí přesáhnout 2 % ze základu daně anebo činit alespoň 1 000 Kč. Maximálně lze odečíst 10 % ze základu daně, a to pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty. Příjemcem daru může být jak právnická, tak fyzická osoba a dar musí být použit na společensky prospěšnou činnost taxativně vyjmenovanou v příslušném ustanovení zákona o daních z příjmů.

Odečítat lze i dary poskytnuté do jiného státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů.

Úroky zaplacené z hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření

Základní podmínkou možnosti odečtu je, že byly tyto úvěry použity na financování bytových potřeb. Co se rozumí kategorií bytové potřeby, je stanoveno v § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů.

U odečítaných úroků, zaplacených přirozeně v příslušném zdaňovacím období, nedochází k chybám početního charakteru nad rámec stanovených limitů, neboť spodní hranice není stanovena a horní úhrnná částka, o kterou lze snížit základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, je poměrně vysoká (nesmí překročit 300 000 Kč). Chyby, objevující se u uplatňovaných úroků, souvisejí převážně s nedostatečnými znalostmi a chápáním kategorie bytových potřeb.

Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru, a u bytových potřeb, jako je výstavba domu, koupě pozemku a koupě domu, musí být rovněž vlastníkem (spoluvlastníkem) příslušné nemovitosti. Všechny bytové potřeby musí být navíc využívány k vlastnímu trvalému bydlení poplatníka nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů.

Právě podmínka vlastnictví a trvalého bydlení nebývá často splněna. Úroky z úvěrů na chaty, chalupy, popř. jiné objekty sloužící k rekreaci či dokonce k podnikání a pronájmu nelze odečítat od základu daně.

Používá-li se bytová potřeba nebo její část zároveň k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti či pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

Ministerstvo financí uvažuje o zrušení dosavadní možnosti odečtu úroků z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Pro rok 2010 se však nic nemění a úroky zaplacené v tomto roce si lze od základu daně, při splnění zákonných podmínek, odečíst.

Příspěvky na penzijní připojištění

U penzijního připojištění lze odečíst částku, která se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období, sníženém o 6 000 Kč. Maximálně lze odečíst částku 12 000 Kč, a to v případě, že na příspěvcích bylo zaplaceno 18 000 Kč a více.

Pojistné na soukromé životní pojištění

Od základu daně lze odečíst maximálně částku 12 000 Kč zaplacenou na poplatníkovo životní pojištění, a to nejen pojišťovně, která je oprávněna k provozování této činnosti na území České republiky, ale i pojišťovně sídlící na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru za konkrétních podmínek, stanovených v ustanovení § 15 odst. 6

Členské příspěvky zaplacené odborové organizaci

Rovněž členské příspěvky zaplacené odborové organizaci mají svá omezení. Od základu daně lze odečíst pouze částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů z pracovněprávního vztahu, maximálně však 3 000 Kč, tzn. nikoli všechny zaplacené členské příspěvky. Ministerstvo financí zvažuje, že od roku 2012 tuto nezdanitelnou část základu daně zruší.

Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

Odečíst lze i úhradu za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo uplatněny jako výdaj při výpočtu základu daně. Tato možnost se prakticky týká pouze zkoušek u dělnických a řemeslných profesí (viz skupiny oborů v Národní soustavě kvalifikací). Odečíst je možné nejvýše 10 000 Kč, u osob se zdravotním postižením až 13 000 Kč a jde-li o osobu s těžším postižením až 15 000 Kč.

Slevy na dani (§ 35, 35a, 35b, 35ba, 35c zákona o daních z příjmů)

Po výpočtu daňové povinnosti na základě sazby daně (§ 16 zákona o daních z příjmů), která je od zdaňovacího období 2008 jednotná pro všechny úrovně příjmů a činí 15 %, může poplatník odečítat ještě slevy na dani. K nim patří slevy:

• za zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 35),
• slevy související s poskytnutým příslibem investiční pobídky (§ 35a, 35b),
• slevy osobního charakteru související s konkrétním poplatníkem. Tyto slevy mají obecný charakter a setkává se s nimi prakticky každá fyzická osoba, proto se jim článek věnuje podrobněji. Řešeny jsou v ustanoveních § 35ba a 35c.

Slevy dle § 35ba

a) Na poplatníka

• Pro rok 2010 lze odečíst částku 24 840 Kč.
• Pro rok 2011 lze odečíst částku 23 640 Kč.

Daňová sleva pro rok 2011 klesne od 1. 1. 2011 o 100 Kč měsíčně, celkově o 1 200 Kč ročně. Snížení slevy souvisí s povodněmi v roce 2010 a je deklarováno jako povodňová daň. Předpokládá se poslanecká aktivita stran napadení předmětného snížení u Ústavního soudu, platnost změny však příslušné podání neodloží.

b) Na vyživovanou manželku (manžela)

Na vyživovanou manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti lze snížit daň o částku 24 840 Kč, pokud nemá tato (tento) vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou (držitelem) průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka na dvojnásobek.

Vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně.

Do příjmů se tudíž započítávají všechny důchody z důchodového pojištění (starobní, invalidní pro invaliditu všech tří stupňů, vdovský i vdovecký), vyplacené dávky nemocenského pojištění, peněžitá pomoc v mateřství. Dále vyplacená podpora v nezaměstnanosti, výživné manželky po rozvodu (nikoli výživné na dítě), příjmy z prodeje nemovitostí, které nepatří do společného jmění manželů, příjmy získané v rámci dědického řízení, hodnota darů získaných v příslušném zdaňovacím období apod.

Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují:

• dávky státní sociální podpory, tj. dávky poskytované v závislosti na výši příjmů jako přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, ostatní dávky jako rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné,
• dávky sociální péče podmíněné sociální potřebností, které poskytují obecní úřady obcí (jedná se o peněžité i věcné dávky jednorázové či opakované, jako je příspěvek na péči, na výživu dítěte při neplacení výživného apod.),
• dávky pomoci v hmotné nouzi,
• sociální služby,
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou osobu,
• stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely slevy podle tohoto písmene nezahrnuje:

• příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitost ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z pronájmu této nemovitosti se zdaňuje u manžela, který má nemovitost vloženou do obchodního majetku - viz ustanovení § 7 zákona o daních z příjmů),
• příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů, např. příjmy z pronájmu nemovitosti ve společném jmění manželů se zdaňují jen u jednoho z nich (viz § 9 zákona o daních z příjmů) nebo příjmy z prodeje nemovitosti nezahrnuté v obchodním majetku se rovněž zdaňují jen u jednoho z nich (viz § 10 zákona o daních z příjmů).

V případě, že rodiče dítěte spolu nežijí, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají.

c) Na „částečnou“ invaliditu

• Částka 2 520 Kč.

Na slevu má nárok poplatník, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně důchodového pojištění dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, popř. ten, kterému zanikl nárok na invalidní důchod prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

d) Na „plnou“ invaliditu

• Částka 5 040 Kč.

Na slevu má nárok poplatník, pobírá-li invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, popř. zanikl-li nárok na tento typ invalidního důchodu z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je invalidita ve třetím stupni poplatníka, se považuje podle § 50 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vdovský (vdovecký) důchod, na který má „plně“ invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky).

e) Pro držitele průkazu ZTP/P

• Částka 16 140 Kč.

Slevu může uplatnit poplatník, který je držitelem průkazu ZTP/P (tj. občan se zvlášť těžkým zdravotním postižením a potřebou průvodce).

f) Pro studenty

• Částka 4 020 Kč.

Slevu může uplatnit poplatník po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání, až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře).

První zmiňovaná sleva na poplatníka [§ 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů] je celoroční, nedělitelná a i v případě úmrtí v průběhu roku se uplatní v plné výši, zatímco všechny ostatní slevy může fyzická osoba uplatnit pouze v měsících, kdy splňovala podmínky některé ze slev. Tzn. může si od daně odečíst pouze částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

Důležitým momentem je skutečnost, že těmito slevami se nelze dostat do žádného bonusu, který by byl poplatníkovi vrácen. Neexistuje analogie s daňovými bonusy, které se vyskytují u slev na děti (§ 35c zákona o daních z příjmů), viz níže.

Daňové zvýhodnění na děti dle § 35c

Poplatník podávající daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, který vyživuje dítě žijící s ním v domácnosti, má nárok na daňové zvýhodnění ve výši 11 604 Kč ročně na jedno dítě. Daňové zvýhodnění v této výši platí pro rok 2010 i 2011, a to i přes snahy Ministerstva financí na jeho snížení. Navrhované snížení o 240 Kč ročně mělo kompenzovat zrušení poplatků na dítě u lékařů.

V přiznání pak, podle výše vykazované daně, mohou nastat různé varianty, kterými se zvýhodnění projeví. Konkrétně sleva na dani, daňový bonus či kombinace obojího.

Sleva na dani se uplatňuje až do výše daňové povinnosti a je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než daň, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který se na základě žádosti vrací do 30 dnů od splatnosti daně, tj. letos od 31. 3. 2011. Daňový bonus má však svá zákonná omezení, a to:

• může ho uplatnit pouze poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjem dle § 6, 7, 8 nebo 9 zákona o daních z příjmů ve výši šestinásobku minimální mzdy (ta byla pro rok 2010 8 000 Kč, tj. roční příjem musí činit minimálně částku 48 000 Kč),
• nárokovaný bonus musí činit alespoň 100 Kč, maximálně však 52 200 Kč.

Vzhledem k rozsahu a variabilitě kombinací výše pojednaných možností snížení daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob je předmětný text nutno považovat pouze za základní vodítko s využitím při sestavování a zpracování individuálních přiznání k dani.