Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2010

• Publikováno: 1.3.2011
• Typ: výklady
• Zdroj: Účetnictví v praxi 2011/3

Ing. Martin Děrgel

Našim zájmem bude dále konkrétně aktuálně hojně otevírané přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“) za zdaňovací období započatá v roce 2010, coby oficiální tiskopis 25 5404 MFin 5404. Zatímco pro zdaňovací období započatá v roce 2009 byl vydán jediný vzor č. 19, pro rok 2010 byly vydány dva vzory:

• Vzor č. 20 - platný pro část zdaňovacího období započatého v roce 2010, za kterou lhůta k podání daňového přiznání uplynula do 31. prosince 2010.
• Vzor č. 21 - platný pro zdaňovací období započatá v roce 2010 nebo jejich část, za která lhůta k podání datového přiznání uplyne po 31. prosinci 2010.

Pro v praxi naprosto převažující přiznání k DPPO za zdaňovací období odpovídající kalendářnímu roku 2010 je tedy nutno použít tiskopis vzoru č. 21, a právě na ten se v dalším textu již výhradně zaměříme. Změny mezi vzory tiskopisů č. 19 versus č. 20 a dále versus 21 jsou vesměs formální a věcně nepodstatné. Na pomoc poplatníkům byly ke každému vzoru přiznání vydány také Pokyny k vyplnění tohoto přiznání (vzory č. 19-21).

KDY A JAK PODAT PŘIZNÁNÍ

S příchodem nového zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), se mírně prodloužila lhůta pro podání přiznání k DPPO o celý jeden den, takže bez jakékoli sankce jej můžeme podat klidně až v pátek 1. dubna 2011, tedy „na apríla“, což si snad správci daně nebudou vykládat jako žertík hodný prověření správnosti údajů. Notorické opozdilce můžeme trochu potěšit také tím, že jim žádná sankce nehrozí ani když přiznání podají až následující pátek 8. dubna 2011. Daňový řád totiž zavedl jistou dobu hájení daňových subjektů po dobu prvních pěti pracovních dnů po termínu, které se jim ještě tolerují. Teprve až pozdější podání bude „odměněno“ pokutou za opožděné tvrzení daně (§ 250 daňového řádu), která nahradila dřívější zvýšení daně. Jeho výše činí 0,05 % stanovené daně, resp. 0,01 % daňové ztráty za každý následující den prodlení (nejvýše 5 % daně, resp. ztráty). Novinkou je, že tato sankce se ukládá povinně a má stanoveno absolutní minimum 500 Kč i maximum 300 000 Kč.
Pokud poplatníkovi zpracovává a podává daňové přiznání poradce (tj. daňový poradce nebo advokát) prodlužuje se lhůta pro podání až do pátku 1. července 2011, za podmínky, že příslušná plná moc je uplatněna u správce daně v základní lhůtě do 1. 4. 2011. Stejná prodloužená lhůta platí také pro poplatníky, kteří mají zákonem uloženou povinnost ověření účetní závěrky auditorem. O tato prodloužení lhůty se nežádá, jedná se o lhůty zákonné. Nestačí ovšem, že dotyčná firma využije auditorských služeb k prověření účetní závěrky dobrovolně, musí jít o její zákonnou povinnost vyplývající z § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), příp. z jiného zákona.
Kromě toho může poplatník nebo jeho zástupce vždy požádat správce daně o prodloužení lhůty pro podání přiznání, což podléhá správnímu poplatku 300 Kč. Správcovské prodloužení lhůty pro podání řádného přiznání může činit až tři měsíce. Výjimkou je případ, kdy předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, kdy může být v odůvodněných případech lhůta prodloužena až do 1. listopadu 2011.

Přiznání i k DPPO je možno platně podat obecně pěti různými způsoby:

1. osobně na podatelně finančního úřadu,
2. klasickou papírovou poštou,
3. jako přílohu e-mailového podání na adresu elektronické podatelny se zaručeným elektronickým podpisem,
4. odesláním dokumentu vyplněného tiskopisu přiznání z datové schránky,
5. odeslání příslušné datové zprávy bez zaručeného elektronického podpisu nebo faxem, kdy je ovšem nutno tento úkon do 5 dnů potvrdit nebo opakovat některým z výše uvedených čtyř způsobů.

Podrobnosti k elektronickému podání lze nalézt v metodickém pokynu Ministerstva financí č. D-252 (Finanční zpravodaj č. 3-4/2003). Nebo názorněji na internetových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz), kde jsou také pomůcky jako je „Prezentace funkcí“ v PowerPointu, „Průvodce krok po kroku“, „Systémové požadavky“ a odpovědi na časté dotazy týkající se elektronického podání („EPO“). A najdeme zde i všechny tiskopisy. Praktickou výhodou využití aplikace EPO je automatické odhalení tzv. kritických chyb a interaktivní nápověda.

KDY A JAK DAŇ ZAPLATIT

V případě daně z příjmů fyzických osob je daň, případně už jen její doplatek splatný ve lhůtě pro podání přiznání, tedy rovněž do 1. 4. 2011, příp. 1. 7. 2011. Přičemž také tentokrát daňový řád poskytuje pětidenní dobu hájení, takže sankce v podobě úroku z prodlení začne nabíhat až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po splatnosti, a to až do dne platby včetně. Pozor na to, že daňový řád již neumožňuje jednoduše prominout toto příslušenství daně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou (dále jen „ČNB“), zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Protože k 1. 1. 2011 byla (dvoutýdenní) repo sazba ČNB ve výši 0,75 % p. a., úrok z prodlení pro první pololetí roku 2011 tak činí 14,75 % p. a. z daňového nedoplatku. Proto lze při nedostatku financí vždy raději doporučit požádat správce daně o posečkání daně, případně o její úhradu ve splátkách, kdy se místo úroku z prodlení uplatní úrok z posečkané částky aktuálně cca v poloviční výši 7,75 % p. a. Přitom vyhovět může správce daně i zpětně, je-li žádost podána až po splatnosti a za určitých podmínek (pokud by ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládaly tvrdost uplatněného úroku) může správce daně z důvodu tvrdosti úrok z posečkané částky prominout. Na rozdíl od úroku z prodlení ad výše.
DPPO, stejně jako všechny ostatní české daně (resp. zálohy na daň nebo zajištění daně) se platí místně příslušnému finančnímu úřadu zásadně v české měně. Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového dlužníka ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně.

Možné způsoby úhrady daně (včetně zálohy na daň, popř. splátek daně) podle § 163 daňového řádu jsou:

• bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně,
• v hotovosti prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo poštovním poukazem na příslušný účet správce daně,
• v hotovosti úřední osobě (tj. pověřenému zaměstnanci finančního úřadu, tedy zpravidla na jeho pokladně), a to v úhrnu nejvýše do částky 500 000 Kč na jeden kalendářní den,
• v hotovosti šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb,
• přeplatkem na jiné dani.

Protože převody peněz na účet správce daně nenastávají okamžitě, je třeba správně vnímat, kdy se považuje daň za uhrazenou (obdobně je tomu u záloh na daň nebo zajištění daně anebo u příslušenství daně).

Za den platby daně se podle § 166 daňového řádu považuje:

• u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně,
• u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala,
• u platby přeplatkem na jiné dani den, který následuje po dni vzniku přeplatku, pokud tento nastal po dni vzniku nedoplatku, jinak den vzniku nedoplatku.

Při každé platbě daně musí být jednoznačně identifikovány tři skutečnosti:

1. jaký daňový dlužník (nebo za jakého daňového dlužníka) se daň platí,
2. kterému (místně příslušnému) finančnímu úřadu se platí,
3. na úhradu jaké daně platba směřuje.

Ad 1) Jednoznačnou identifikaci daňového subjektu zajišťuje variabilní symbol, jehož prostřednictvím sděluje správci daně svou totožnost. Má-li přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), uvede jako variabilní symbol kmenovou část DIČ, tj. čísla za pomlčkou, což je u osob právnických jejich identifikační číslo (IČ). Specifický symbol platby se při placení daní nevyužívá.

Ad 2) i 3) Každý finanční úřad má vlastní, samostatné číslo bankovního účtu, všechny tyto účty jsou vedeny u ČNB a jejich označení je složeno ze tří složek:

• Předčíslí bankovního účtu (v rozsahu dvou až pěti číslic), které jednoznačně určuje druh daně, k jejímuž vybírání je účet zřízen. Pro daný druh daně je předčíslí vždy shodné pro všechny finanční úřady v ČR. Např. pro DPPO podávajících přiznání je předčíslí 7704.
• Matriková část určuje vlastní finanční úřad. Všechny bankovní účty jednoho finančního úřadu mají stejnou matrikovou část. Například Finanční úřad pro Prahu 1 má matrikovou část = 7625011.
• Kód ČNB, což je vždy 0710, které se uvádí za lomítkem bankovního spojení určení platby.

Úplný tvar čísla bankovního účtu pro úhradu určité daně místně příslušnému finančnímu úřadu se sestaví z předčíslí bankovního účtu, pomlčky, matrikové části a kódu cílové banky (vždy ČNB). Například číslo bankovního účtu pro úhradu DPPO u Finančního úřadu pro Prahu 1 je: 7704-7625011/0710.

Aby tyto základní údaje o platbě byly vždy jasné, stanovuje Ministerstvo financí ČR závazný způsob identifikace jednotlivých plateb, který zajišťuje bezproblémové započítávání úhrad na daňovou povinnost daňových subjektů. Tento identifikační systém lze nalézt zejména na třech místech:

• na každé pobočce správce daně,
• na internetových stránkách Ministerstva financí (www.mfcr.cz) nebo České daňové správy (http//cds.mfcr.cz),
• každoročně ve Finančním zpravodaji „Jak správně zaplatit daň finančnímu a celnímu úřadu“.

Pro většinu bezhotovostních plateb nebo plateb v hotovosti prostřednictvím banky či pošty již několik let není nutné uvádět tzv. konstantní symbol sloužící k věcné identifikaci platby podle zavedeného systému číselných kódů stanovených dozorovým bankovním orgánem (ČNB). Nicméně při platbách do státního rozpočtu, kam patří také úhrady daní, je stále ještě užívání konstantního symbolu povinné:

• 1148 - při bezhotovostním bankovním převodu (tj. prakticky z účtu na účet),
• 1149 - při odesílání peněz v hotovosti (přes banku nebo držitele poštovní licence).

POHLED NA TISKOPIS PŘIZNÁNÍ

Podívejme se stručně na tiskopis daňového přiznání k DPPO 25 5404 MFin 5404 - vzor č. 21 (8 stran) platný pro zdaňovací období započatá v roce 2010 nebo jejich část, za která lhůta k podání daňového přiznání uplyne po 31. prosinci 2010 (dále jen „pro rok 2010“). Podpůrným a v mnohém nezbytným tiskopisem jsou pak pokyny k vyplnění tohoto přiznání nesoucí označení 25 5404/1 MFin 5404/1 - vzor č. 21 (16 stran).

Tiskopis daňového přiznání k DPPO je rozčleněn do následujících částí:

• Záhlaví - jakému finančnímu úřadu, kdo a jaké přiznání podává (rozlišovací kódy viz Pokyny k vyplnění).
• I. oddíl - údaje o poplatníkovi (resp. o jednotlivém podílovém fondu).
• II. oddíl - postupný proces od účetního výsledku hospodaření po vyčíslení DPPO.

řádek 10

§ 23 odst. 2 a 10
účetní výsledek hospodaření před zdaněním (zisk nebo ztráta), a to bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, jedná se konkrétně o výpočtovou položku uvedenou ve Výkazu zisku a ztráty - „****Výsledek hospodaření před zdaněním“ - před zaokrouhlením na celé tisíce Kč; dále jen „VH“

řádek 20

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 1
částky neoprávněně zkracující příjmy

§ 23 odst. 6
nepeněžní příjmy nezahrnuté v účetnictví, a tak neuvedené ve VH na ř. 10

řádek 30

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 3
dodatečné porušení podmínek při dřívějším uplatnění odstupného podle § 24 odst. 2 písm. za) ZDP

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 4
částky, o které byl snížen výsledek hospodaření v předchozím období, při opravě v daném období

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 5
včas neodvedené (tj. do 31. 1. 2011) platby sociálního a zdravotního pojištění sražené z mezd zaměstnancům za rok 2010

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 6
přijaté platby smluvních sankcí nad rámec zaúčtovaných výnosů ze sankcí v daném období

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 8
rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený společníkovi nebo členovi družstva

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 9
dříve uplatněná odčitatelná položka u neziskového subjektu podle § 20 odst. 7 ZDP, nebyla-li splněna podmínka použití ušetřených prostředků

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 10
kladný rozdíl mezi závazky a pohledávkami, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny společností splynutím dlužníka a věřitele

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 11
kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle oceňovacího předpisu a jeho hodnotou zachycenou v účetnictví u společníka obchodní společnosti při zániku jeho účasti, je-li podíl na likvidačním zůstatku či vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžité formě

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 12
závazek zaniklý jinak než jeho splněním, započtením, dohodou o nahrazení závazku novým či narovnáním, pokud nebyla hodnota tohoto závazku účtována do výnosů (nevztahuje se na případy, kdy vznikne daňový náklad až zaplacením); dále neuhrazený závazek zachycený v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela (platí zde ale řada výjimek, např. pro závazky, z jejichž titulu nebyl ještě uplatněn daňový náklad)

§ 23 odst. 3 písm. a) bod 13
částka, o kterou byl snížen základ daně podle § 34 odst. 9 a 10 ZDP v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud poplatník pohledávku vzniklou z titulu postoupení majetkového podílu dále postoupil

řádek 40

§ 25, § 24, § 23 odst. 3 písm. a) bod 2
daňově neúčinné náklady - z tabulky A přílohy č. 1, vyjma rozdílu, o který účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku převyšují odpisy daňové, který se zobrazí na řádku 50

řádek 50

§ 24 odst. 2 písm. a)
rozdíl účetních a daňových odpisů, jsou-li účetní odpisy vyšší

řádek 61

§ 23 odst. 8 písm. a)
jen případy úprav zvyšujících výsledek hospodaření za část zdaňovacího období do dne vstupu do likvidace

řádek 62

-
tohoto řádku lze využít v ostatních případech, neuvedených na ř. 20 až 61, kdy je nutné pro správné stanovení základu daně zvýšit VH na ř. 10

řádek 100

§ 18 odst. 2
příjmy, které nejsou předmětem daně (dědictví, dary apod.)

řádek 101

§ 18 odst. 4, § 18 odst. 13
příjmy, které nejsou předmětem daně u neziskových subjektů (podle uvedených ustanovení ZDP)

řádek 110

§ 19
příjmy osvobozené od DPPO zahrnuté do VH na ř. 10

řádek 111

§ 23 odst. 3 písm. b) bod 1
smluvní sankce účtované do výnosů, které nebyly v daném období uhrazeny

§ 23 odst. 3 písm. b) bod 2
odvody sociálního a zdravotního pojištění sraženého z mezd zaměstnancům dříve vyloučené na řádku 30, v daném období dodatečně odvedené

§ 23 odst. 3 písm. b) bod 3
uhrazené částky, které jsou nákladem jen při uhrazení, a byly účtovány v jiném období (např. uhrazené smluvní pokuty)

§ 23 odst. 3 písm. b) bod 4
zaúčtované částky ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií nebo obchodního podílu v rámci přeměny, nedojde-li ke zvýšení nabývací ceny podle § 24 odst. 7 ZDP

§ 23 odst. 3 písm. b) bod 5
zaúčtované částky ve prospěch výnosů nebo nákladů v účetnictví společníka při nabytí akcií tímto společníkem, pokud tyto akcie byly nově emitovány na základě zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti, fond vytvořený ze zisku či jiné složky vlastního kapitálu, pokud nedojde ke zvýšení nabývací ceny podle § 24 odst. 7 ZDP

řádek 112

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 1
částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 2
uplatnitelné výdaje v daném období nezaúčtované a zaúčtované (nedaňově) v jiných obdobích (mimo případů vykázaných na řádku 160)

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 3
výnosy z titulu zrušení nedaňových rezerv a opravných položek

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 4
oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 5
záporný rozdíl mezi oceněním podniku či části podniku a souhrnem individuálně přeceněných složek majetku (tzv. goodwill), jde-li o nabytí podniku či části podniku vkladem nebo přeměnou, byl-li tento rozdíl účtován do výnosů

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 6
hodnota splněného, započteného nebo splynutého závazku nebo jeho části, o kterou byl v minulosti zvýšen základ daně na ř. 30

řádek 120

§ 23 odst. 4 písm. a)
příjmy zdaňované srážkovou daní

řádek 130

§ 23 odst. 4 písm. b)
příjmy spadající do samostatného základu daně (viz § 20b ZDP)

řádek 140

§ 23 odst. 4 písm. c)
příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při snížení základního kapitálu

§ 23 odst. 4 písm. d)
částky již jednou zdaněné

§ 23 odst. 4 písm. e)
výnosy související s náklady neuznanými v předchozích obdobích (do výše těchto nákladů)

§ 23 odst. 4 písm. f)
podíl na likvidačním zůstatku společníka v. o. s. či komplementáře k. s.

§ 23 odst. 4 písm. g)
výnosy související s náklady vynaloženými na příjem, který nebyl v předchozích obdobích předmětem daně, nebo byl od daně osvobozen, maximálně do výše těchto souvisejících nákladů

§ 23 odst. 4 písm. h)
částka vyplacená společníkovi nebo členovi družstva při snížení základního kapitálu, snižující nabývací cenu podílu dle § 24 odst. 7 ZDP

§ 23 odst. 4 písm. i)
změna ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou), pokud je zaúčtována jako náklad nebo výnos

§ 23 odst. 4 písm. j)
výnosy ve výši rozdílu mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplacené společníkovi nebo členu družstva snižující nabývací cenu podílu

§ 23 odst. 4 písm. k)
oceňovací rozdíl u pohledávek, které poplatník po nabytí určil k obchodování, pokud o něm bylo účtováno do nákladů či do výnosů

řádek 150

§ 24 odst. 2 písm. a)
rozdíl daňových a účetních odpisů, jsou-li daňové odpisy vyšší

řádek 160

§ 23 odst. 3 písm. c) bod 2 (částečně)
uplatnitelné výdaje nad rámec výdajů zaúčtovaných (mimo daňových odpisů hmotného a nehmotného majetku převyšujících účetní odpisy)

řádek 161

§ 23 odst. 8 písm. a)
jen případy úprav snižujících výsledek hospodaření za část zdaňovacího období do dne vstupu do likvidace

řádek 162

-
využití tohoto řádku se týká případů neuvedených na ř. 110 až 161, kdy zákon pro účely stanovení základu daně umožňuje snížit VH na ř. 10

• Další řádky II. oddílu č. 200 až 360:
  • - Slouží k úpravám základu daně, výpočtu daně z obecného základu daně, dále pro uplatnění slev na dani, k zápočtu daně zaplacené v zahraničí, případnému vyčíslení daně ze samostatného základu daně (§ 20b ZDP) a ke zjištění poslední známé daňové povinnosti (pro účely záloh na daň). Jejich obsahová náplň je dostatečně zřejmá z popisu uvedených k jednotlivým řádkům, takže jí zde nebudeme znova opakovat.
• Příloha č. 1 II. oddílu - Tabulky A až K pro podrobnější rozbor údajů podstatných pro výpočet daně:
  • - Za investiční společnost a za každý podílový fond, jehož majetek obhospodařuje, se vyplní samostatně.
  • - Tabulka A: Rozdělení nedaňových výdajů (nákladů) uvedených na ř. 40 podle účtových skupin.
  • - Tabulka B: Odpisy hmotného a nehmotného majetku.
  • - Tabulka C: Daňově účinný odpis pohledávek a zákonné opravné položky.
  • - Tabulka D: Neobsazeno.
  • - Tabulka E: Odečet daňové ztráty.
  • - Tabulka F: Odečet z titulu případného dosud ještě nevyužitého starého tzv. reinvestičního odpočtu, na který vznikl nárok do konce roku 2004 a odečet nákladů na projekty výzkumu a vývoje (§ 34 odst. 4 až 8 ZDP).
  • - Tabulka G: Celková hodnota poskytnutých darů.
  • - Tabulka H: Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani.
    • --> Samostatná příloha k řádku 5 tabulky H přílohy č. 1 II. oddílu (v případě investičních pobídek dle § 35a, § 35b ZDP, tiskopis existuje pouze v elektronické podobě 25 5404/C).
  • - Tabulka I: Zápočet daně zaplacené v zahraničí.
    • --> Samostatná příloha k tabulce I přílohy č. 1 II. oddílu (u příjmů k zápočtu daně z více států, tiskopis existuje v papírové i elektronické podobě 25 5404/D).
  • - Tabulka J: Rozdělení některých položek v případě komanditní společnosti.
  • - Tabulka K: Vybrané ukazatele hospodaření.
    • --> Roční úhrn čistého obratu.
    • --> Průměrný přepočtený počet zaměstnanců (zaokrouhlený na celé číslo).
• III. oddíl - výsledná daň investiční společnosti obhospodařující majetek v podílových fondech.
• IV. oddíl - dodatečné daňové přiznání.
• V. oddíl - placení daně (vyčíslení přeplatku či nedoplatku ve vazbě na zaplacené zálohy a zajištění daně), na rozdíl od tiskopisu přiznání k DPFO je třeba o vrácení případného přeplatku na DPPO samostatné žádat.
• Závěrečné prohlášení poplatníka o pravdivosti a úplnosti uvedených údajů a jeho podepsání.

Poznámka: Nenulové položky na řádcích tiskopisu s odkazem ⁸⁾ je nutno blíže rozvést na zvláštní příloze.

Schéma - Přiznání k DPPO za rok 2010

PŘÍKLAD VYPLNĚNÍ PŘIZNÁNÍ K DPPO ZA ROK 2010

Zadání

ABC, s. r. o., se sídlem v České republice vykazuje za účetní období kalendářního roku 2010 účetní výsledek hospodaření před zdaněním rovný 1 mil. Kč. Pro účely výpočtu DPPO a sestavení přiznání je k tomu navíc zapotřebí doplnit dalších 15 skutečností (odkazy směřují do přiznání k DPPO za rok 2010):

1. Náklady na reprezentaci (účet 513) sestávají z částky 15 000 Kč za uspořádání firemního vánočního večírku a 20 000 Kč nákladů na propagační předměty (reklamní a propagační předměty s logem společnosti ABC, s. r. o., jejichž jednotková cena je do 400 Kč bez DPH, a byly rozdány obchodním partnerům).
   • 15 000 Kč zvýší VH, jde o nedaňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP (řádek 40 a tabulka A).
   • Naopak částka 20 000 Kč podle téhož ustanovení VH neovlivní, je plně daňově účinným nákladem.
2. Mzdové náklady (účet 521) za prosinec 2010 činily 1 mil. Kč, z nichž pojistné srážené zaměstnancům (MD 331/D 336) ve výši 110 000 Kč a srážená daň ze závislé činnosti (MD 331/D 342) 50 000 Kč byly odvedeny se zpožděním až 11. 2. 2011. Obdobně i za prosinec 2009 bylo pojistné srážené zaměstnancům z mezd ve výši 80 000 Kč i sražené zálohy na daň 40 000 Kč odvedeny se zpožděním až 10. 2. 2010.
   • Pojistné za prosinec 2009 sražené z mezd ve výši 80 000 Kč ale odvedené opožděně až 10. 2. 2010:
     • - zvýšilo VH za rok 2009 podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 ZDP (řádek 30), a
     • - sníží VH za rok 2010 podle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 2 ZDP (řádek 111).
   • Pojistné za prosinec 2010 sražené z mezd ve výši 110 000 Kč ale odvedené opožděně až 11. 2. 2011:
     • - zvýší VH za rok 2010 podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 ZDP (řádek 30), a
     • - sníží VH za rok 2011 podle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 2 ZDP (řádek 111).
   • Za pozdní odvod záloh na daň hrozí úrok z prodlení, ale samy o sobě nejsou daňovým nákladem firmy, který by byl zahrnut v účetním výsledku hospodaření, jsou nákladem již v rámci zúčtovaných mezd.
3. Povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem nad rámec hrubých mezd (účet 524) za prosinec 2010 ve výši 340 000 Kč bylo také odvedeno se zpožděním až 11. 2. 2011, a stejnou chybu firma udělala i před rokem u pojistného nad rámec hrubých mezd za prosinec 2009 ve výši 300 000 Kč, které uhradila až 10. 2. 2010.
   • Pojistné za prosinec 2009 nad rámec mezd ve výši 300 000 Kč ale odvedené opožděně až 10. 2. 2010:
     • - zvýšilo VH za rok 2009 podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP (řádek 40), a
     • - sníží VH za rok 2010 podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 2 ZDP (řádek 160).
   • Pojistné za prosinec 2010 nad rámec mezd ve výši 340 000 Kč ale odvedené opožděně až 11. 2. 2011:
     • - zvýší VH za rok 2010 podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP (řádek 40), a
     • - sníží VH za rok 2011 podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 2 ZDP (řádek 160).
4. Náklady na soukromé životní pojištění jednatele byly ve výši dohodnuté ve smlouvě 20 000 Kč (účet 527). Náklady na dovolenou (rekreaci) zaměstnanců hrazenou zaměstnavatelem činily 60 000 Kč (účet 528).
   • Náklad 20 000 Kč není třeba v přiznání řešit, je daňově účinný podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.
   • 60 000 Kč za dovolené ale zvýší VH (řádek 40), nejde o daňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.
5. U dvou automobilů hodlá s. r. o. uplatnit paušální výdaj na dopravu za celý rok 2010, tj. 2 x 12 měsíců x 5 000 Kč = 120 000 Kč. O této částce neúčtovala. Naproti tomu zaúčtovala do nákladů spotřebované pohonné hmoty u těchto vozidel ve výši 50 000 Kč (účet 501) a poplatky za parkování 2 000 Kč (účet 518).
   • Paušální výdaje na dopravu jsou čistě daňová položka, o které se neúčtuje, 120 000 Kč patří do ř. 162.
   • O spotřebované pohonné hmoty (50 000 Kč) a parkovné (2 000 Kč) je nutno zvýšit VH (řádek 40).
6. Společnost uhradila celkem peněžité dary (účet 543) za 11 000 Kč, z toho 10 000 Kč zoologické zahradě na ochranu zvířat a 1 000 Kč mateřské školce (kde chodí mj. i syn jednatele ABC) na vybavení hračkami.
   • Celých 11 000 Kč zvýší VH, jde o nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP (řádek 40).
   • Společnost s ručením omezeným může při splnění podmínek § 20 odst. 8 ZDP o dar na ochranu ohrožených zvířat (10 000 Kč) snížit základ daně (řádek 260). Dar mateřské školce je nižší než 2 000 Kč, proto jej nelze uplatnit jako odpočet.
7. Neznámý pachatel odcizil firemní automobil v účetní zůstatkové ceně (účet 549) 50 000 Kč, jehož daňová zůstatková cena ke dni odcizení byla 80 000 Kč. Společnost obdržela náhradu od pojišťovny (účet 648) jen 70 000 Kč. Při dalším vloupání pachatel (místní recidivista A) odcizil finanční hotovost (škoda účtována na účet 569) ve výši 20 000 Kč, dosud ale nebyl odsouzen. Více štěstí měla společnost u obdobné loňské krádeže ve výši 15 000 Kč z pokladny (která pro ni v roce 2009 nebyla daňově účinná), kdy po odsouzení zloděj B uhradil celou odcizenou částku 15 000 Kč, o čemž ABC, s. r. o., účtovala v roce 2010 na účet 668.
   • Přesah daňové zůstatkové ceny nad účetní o 30 000 Kč (odcizený automobil) sníží VH, neboť jde o daňově plně účinnou škodu způsobenou neznámým pachatelem dle § 24 odst. 2 písm. c) a l) ZDP (řádek 160).
   • Odcizené peníze (20 000 Kč) bez náhrady zvýší VH v souladu s § 25 odst. 1 písm. n) ZDP (řádek 40).
   • Náhrada odcizených peněz 15 000 Kč není předmětem zdanění, protože souvisí s daňově neúčinnými náklady roku 2009. V roce 2010 proto sníží VH podle § 23 odst. 4 písm. e) ZDP (řádek 140).
8. Společnost v roce 2010 pokračovala třetím rokem v tvorbě rezervy na opravu střechy své administrativní budovy (účet 552) ve výši 200 000 Kč. Plánovaný rozpočet opravy je 800 000 Kč a počítá se s ní v roce 2012. Dále tvořila prvním rokem rezervu na výměnu oken ve výši 100 000 Kč, která je plánována také na rok 2012 za 200 000 Kč. Částky tvořených rezerv nebyly deponovány na zvláštní vázaný bankovní účet.
   • Tvorba staré rezervy 200 000 Kč je daňovým nákladem (§ 7 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), protože u rezerv započatých před 1. 1. 2009 není podmínkou daňové účinnosti jejich deponování na vázaný účet, výsledek hospodaření tedy nebude na přiznání ovlivněn, pouze se objeví v příloze č. 1 II. oddílu v tabulce C řádcích 25 a 26.
   • Tvorba nové rezervy na výměnu oken ale není daňovým nákladem, protože nebyla splněna podmínka deponování částky rezervy na vázaný bankovní účet, proto 100 000 Kč zvýší VH (řádek 40).
9. Vlivem druhotné platební neschopnosti společnost ABC hradila některé závazky později. Z tohoto důvodu jí byl dodavateli předepsán úrok z prodlení (účet 544) v celkové výši 50 000 Kč, z nichž uhradila v roce 2010 jen 30 000 Kč, zbývajících 20 000 Kč doplatila hned v lednu 2011.
   • O neuhrazené smluvní sankce 20 000 Kč zvýší VH podle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP (řádek 40).
   • V roce 2011 uhrazené sankce 20 000 Kč sníží VH podle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 3 ZDP (řádek 111).
10. Z důvodu promlčení byla odepsána pohledávka 100 000 Kč (účet 546), dlužník ale není v úpadku. Byla k ní vytvořena „časová“ zákonná opravná položka 20 000 Kč a ostatní (nedaňová) opravná položka 80 000 Kč. Obě opravné položky byly v roce 2009 rozpuštěny ve prospěch nákladů (strany Dal účtů 558 a 559). Dále firma vytvořila 100 % „insolvenční“ zákonnou opravnou položku k pohledávce ve výši 40 000 Kč, protože s dlužníkem bylo v létě 2010 zahájeno insolvenční řízení. Pohledávka byla přihlášena včas a nebyla popřena.
    • Odpis promlčené pohledávky 100 000 Kč je daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP jen do výše zákonné opravné položky 20 000 Kč. O zbývajících 80 000 Kč je nutno zvýšit VH (řádek 40).
    • Zrušení zákonné (daňové) opravné položky 20 000 Kč je daňově relevantní, na rozdíl od zrušení ostatní (nedaňové) opravné položky 80 000 Kč. A proto se o tuto částku sníží VH podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 3 ZDP (řádek 112).
    • Nová tvorba „insolvenční“ zákonné opravné položky ve výši 40 000 Kč je daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. i) ZDP a § 8 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších příjmů (dále jen „ZoR“), jen je třeba údaje vykázat v příloze č. 1 II. oddílu, v tabulce C řádky 3 a 4.
11. Účetní odpisy (účet 551) DHM 300 000 Kč a dalších 30 000 Kč tvořily účetní odpisy drobného hmotného majetku (v jednotkové ceně do 40 000 Kč). Daňové odpisy hmotného majetku (dále jen „HM“) jen 250 000 Kč.
    • Rozdíl mezi vyššími účetními a nižšími daňovými odpisy HM 50 000 Kč zvýší VH (řádek 50).
    • Daňové odpisy je nutno rozepsat podle odpisových skupin v příloze č. 1 II. oddílu v tabulce B ř. 1-11.
    • Účetní odpisy drobného hmotného majetku (30 000 Kč) jsou zároveň podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP daňově účinné, zůstávají tak ve VH, přičemž se rozepíší v příloze č. 1 II. oddílu v tabulce B ř. 12.
12. ABC, s. r. o., v souladu s obchodními smlouvami vůči svým odběratelům za pozdní úhrady vystavených faktur uplatnila pohledávky z titulu smluvních úroků z prodlení v úhrnné výši 100 000 Kč (účet 644). Z toho bylo dlužníky do konce roku 2010 uhrazeno jen 60 000 Kč, zbývajících 40 000 Kč až v roce 2011.
    • O neinkasované smluvní sankce 40 000 Kč sníží VH dle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 1 ZDP (řádek 111).
    • V roce 2011 přijaté sankce (40 000 Kč) zvýší VH podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 6 ZDP (řádek 30).
13. Firma obdržela dividendy (účet 668) od tuzemské společnosti XYZ, a. s., ve výši 85 000 Kč. Jde o částku po sražení 15 % daně podle § 36 odst. 2 písm. a) ZDP, celková částka dividend tedy byla 100 000 Kč. Podíl v XYZ, a. s. sice činil 20 %, ale protože jej ABC, s. r. o., koupila na jaře 2010 a prodala se ziskem ještě na podzim téhož roku, nebyly naplněny podmínky pro osvobození dividend „dceřiné společnosti“ od daně.
    • Dividendy byly zdaněny, s. r. o. proto o 85 000 Kč sníží VH dle § 23 odst. 4 písm. a) ZDP (řádek 120).
14. Za rok 2008 byla vykázána daňová ztráta 600 000 Kč, z níž bylo v roce 2009 využito 200 000 Kč. V roce 2010 firma změnila vlastníka prodejem 100 % podílů novému společníkovi. Předmět činnosti firmy se nezměnil.
    • Sice došlo k podstatné změně ve složení společníků, ovšem přitom byla zachována činnost firmy, tudíž jsou splněny podmínky § 38na ZDP pro odpočet daňové ztráty 400 000 Kč (řádek 230 a tabulka E).
15. Společnost zaměstnávala mj. také dva pracovníky s „lehčím“ zdravotním postižením. Jejich přepočtený stav vypočtený postupem v souladu s ustanovením § 35 odst. 2 ZDP činil v roce 2010 celkem hodnotu 1,56.
    • Sleva na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) ZDP 1,56 x 18 000 Kč = 28 080 Kč (řádek 300 a tabulka H).

II. oddíl přiznání k DPPO

Příloha č. 1 II. oddílu

Poznámka: Náplň řádků označených - ⁸⁾ - je nutno podle pokynů k vyplnění přiznání rozvést na zvláštní příloze.

DOTAZY K PŘIZNÁNÍ DPPO ZA ROK 2010

Mimořádné daňové odpisy se v přiznání samostatně nevykazují

V přiznání k DPPO, konkrétně v tabulce B, je nutno podrobně rozepsat odpisy hmotného majetku. Nějak se zde ale zřejmě zapomnělo na novinku roku 2009 a 2010, kterou jsou tzv. mimořádné odpisy.
Kam v přiznání uvést tzv. mimořádné odpisy hmotného majetku podle § 30a ZDP?

Odpověď:
Na nic se nezapomnělo, i v případě tzv. mimořádných odpisů se ve své postatě stále jedná o daňové odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 1 nebo 2. Takže tyto odpisy budou v tomto členění zahrnuty do stávajících (nezměněných) řádků 1 (za odpisovou skupinu 1) nebo do řádku 3 (odpisových skupin 2) v části B tabulky a) Přílohy č. 1 II. oddílu přiznání k DPPO vzor č. 21, a pochopitelně i v součtu na řádku 11 dtto.
Připomeňme, že mimořádné odpisy jsou dobrovolné (nikoli povinné) a týkají se jen nového hmotného majetku zařazeného do 1. nebo 2. odpisové skupiny, který byl pořízen v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010.
Protože se zde někdy chybuje - zřejmě pro poměrně hodně vykazovaných položek odpisů - uveďme si malý ilustrativní příklad na vyplnění části B přílohy k přiznání ohledně podrobnější evidence odpisů.
Poznámka: Shodná písmena A až E představují jeden a tentýž majetek.

Obchodní společnost za kalendářní rok 2010 uplatňuje následující odpisy dlouhodobého majetku:

• Účetní odpisy:
  • - dlouhodobého hmotného majetku A ve výši 100 000 Kč,
  • - dlouhodobého hmotného majetku B ve výši 50 000 Kč,
  • - dlouhodobého hmotného majetku C ve výši 10 000 Kč,
  • - dlouhodobého nehmotného majetku D ve výši 30 000 Kč,
  • - dlouhodobého nehmotného majetku E ve výši 20 000 Kč.
• Daňové odpisy:
  • - hmotného majetku A (2. odpisová skupina) ve výši 110 000 Kč (jde o mimořádné odpisy § 30a ZDP),
  • - hmotného majetku B (3. odpisová skupina) ve výši 40 000 Kč (rovnoměrné nebo zrychlené odpisy),
  • - nehmotného majetku D (zaevidován kdykoli po 1. 1. 2004) ve výši 25 000 Kč.
• Účetní dlouhodobý hmotný majetek C není hmotným majetkem pro daňové účely. V souladu s § 24 odst. 2 písm. v) bodem 1 ZDP jsou účetní odpisy tohoto majetku považovány za daňově účinné náklady (například jde o samostatnou movitou věc koupenou za méně než 40 000 Kč).
• Účetní dlouhodobý nehmotný majetek E není nehmotným majetkem pro daňové účely. V souladu s § 24 odst. 2 písm. v) bodem 2 ZDP nejsou účetní odpisy tohoto majetku považovány za daňově účinné náklady (např. vklad know-how společníka, který nebyl nabyt úplatně).

Obchodní společnost uvede tyto odpisy v příloze č. 1 k II. oddílu, v části B následovně:

• Tabulka a) Daňové odpisy podle § 24 odst. 2 písm. a) ZDP:
  • - Řádek č. 3 odpisy hmotného majetku v 2. odpisové skupině = 110 000 Kč (týká se jen majetku A).
  • - Řádek č. 4 odpisy hmotného majetku v 3. odpisové skupině = 40 000 Kč (týká se jen majetku B).
  • - Řádek č. 10 odpisy nehmotného majetku (zaevidovaného po 1. 1. 2004) = 25 000 Kč (jen majetek D).
  • - Řádek č. 11 daňové celkem = 110 000 Kč + 40 000 Kč + 25 000 Kč = 175 000 Kč (majetku A, B a D).
• Tabulka b) Účetní odpisy uplatněné jako daňový náklad podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP:
  • - Řádek č. 12 jen účetní odpisy dlouhodobého hmotného majetku C = 10 000 Kč.

V hlavní části přiznání k DPPO budou rozdíly mezi účetním a daňovým posouzením řešeny takto:

• Ř. 40 = 20 000 Kč:
  • - Výdaje (náklady) neuznávané za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 25 nebo 24 ZDP), pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření na ř. 10.
  • - Jedná se zde pouze o účetní odpisy dlouhodobého nehmotného majetku E (20 000 Kč), které nejsou podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 2 ZDP daňovým nákladem.
• Ř. 50 = 5 000 Kč:
  • - Rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku (§ 26 a 32a ZDP - zde jde o majetek A, B a D) uplatněné v účetnictví (tj. 100 000 Kč + 50 000 Kč + 30 000 Kč = 180 000 Kč),
  • - převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle § 26 až 33 ZDP (tj. 110 000 Kč + 40 000 Kč + 25 000 Kč = 175 000 Kč),
  • - účetní odpisy (180 000 Kč) převyšují daňové (175 000 Kč) téhož majetku (A, B a D) o 5 000 Kč.
• Poznámky:
  • - Účetní odpisy dlouhodobého hmotného majetku C (10 000 Kč), jsou v souladu § 24 odst. 2 písm. v) bodem 1 ZDP daňově účinné, proto jsou ponechány bez jakékoli daňové korekce v účetním výsledku hospodaření na řádku 10 přiznání.
  • - V souladu s § 25 odst. 1 písm. zg) ZDP sice nejsou daňově účinné účetní odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku podle § 26 a § 32a ZDP (tj. A, B a D), takže by tyto účetní odpisy obecně patřily také do řádku 40. Podle pokynů k vyplnění přiznání se ale na ř. 40 neuvádějí účetní odpisy převyšující daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku, jenž se uvádějí samostatně na ř. 50, ad výše.

Shrnutí:
Mimořádné daňové odpisy se nevykazují v příloze přiznání k DPPO na samostatném řádku, ale podle toho, zda se týkají hmotného majetku z 1. nebo 2. odpisové skupiny, se uvádějí na řádcích 1 nebo 3 tabulky B a).

Vázaný účet rezervy na opravy v cizí měně

V roce 2010 firma zahájila tvorbu zákonné rezervy na opravy hmotného majetku, takže musí částky deponovat na vázaný účet. Zahraniční zřizovatel požaduje tvorbu na eurový účet v Německu.
Jak řešit změny korunové hodnoty deponované částky v cizí měně z důvodu změny měnových kursů? Také si nejsme jisti, zda peníze je nutno deponovat do data podání přiznání nebo až do prodlouženého termínu.

Odpověď:
Podle § 7 odst. 4 ZoR, je tvorba rezervy daňovým výdajem (nákladem), pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle stanovených pravidel na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle tohoto ustanovení (dále jen „samostatný účet“), a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání.
Z textu zákona lze dovodit, že u cizoměnového (konkrétně pouze eurového) účtu se hlídá korunový ekvivalent odpovídající tvorbě (zvýšení) rezervy za dané zdaňovací období (v daném případě za rok 2010) pouze k datu provedení dané úložky na samostatný účet. Další pohyby kursu eura vůči Kč již nejsou podstatné, takže ani když kvůli následnému poklesu hodnoty eura vůči Kč bude aktuálně na samostatném účtu v korunovém vyjádření méně, než by mělo odpovídat tvorbě rezervy, nebude to znamenat porušení zákonných podmínek.
Na otázku, do kdy je nutné prostředky na samostatný účet uložit, poskytuje citované ustanovení také poměrně jasnou odpověď - do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Není tedy podstatné, kdy konkrétně bylo daňové přiznání za rok 2010 podáno, jestli již v lednu 2011, v březnu, červnu nebo třeba až opožděně v listopadu 2011. Rozhodující je, v jakém zákonném termínu - tj. kdy nejpozději - tak měl dotyčný poplatník učinit. Zpravidla jsou ve hře dva základní termíny - do 1. 4. 2011 a do 1. 7. 2011 (při využití služeb daňového poradce nebo při povinném auditu účetní závěrky). Tyto termíny mohou být dále ještě prodlouženy na žádost poplatníka, resp. jeho zástupce.
Připomeňme, že nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající takto na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, tak nejenže nebude za daný rok tvorba rezervy uznána jako daňový náklad, ale v tomto dalším roce je nutno celou rezervu zrušit.
Podle přechodných ustanovení novely ZoR zákonem č. 346/2010 Sb. se nový zpřísněný režim rozpuštění celého zůstatku zákonné rezervy již ve zdaňovacím období, za které se právě přiznání k dani z příjmů podává (a nikoli tedy až v následujícím roce) uplatní poprvé až u tvorby rezerv započaté „v roce 2011“.

Shrnutí:
U eurových samostatných vázaných účtů pro deponování rezerv na opravy se testuje pouze korunový ekvivalent k datu provedení úložky na tento účet, pozdější pohyby měnového kursu eura již nejsou významné.

Sleva za zaměstnance se zdravotním postižením

Firma poprvé v roce 2010 zaměstnávala dva zaměstnance s „lehčím“ zdravotním postižením. Prvního zaměstnance zaměstnávala hned od 1. 1. na plný pracovní úvazek (8 hodin) a vyloučených neodpracovaných dob podle § 35 odst. 2 ZDP měl 10 dnů. Druhý nastoupil 1. 3. na zkrácený úvazek 6 hodin a vyloučených neodpracovaných dob měl 15 dnů.
Jak vypočítat slevu na dani za tyto zaměstnance a jak ji v přiznání k DPPO 2010 konkrétně uplatnit?

Odpověď:
Zaměstnavatelé mají za stanovených podmínek nárok na speciální slevy na dani (§ 35 ZDP):

1. 18 000 Kč za každého zaměstnance s tzv. lehčím zdravotním postižením,
2. 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením,
3. ve výši poloviny daně z příjmů právnických osob, zaměstnávají-li nejméně 25 zaměstnanců, z čehož je osob se zdravotním postižením více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců.

Pojem „osoby se zdravotním postižením“ vymezuje § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, jako osoby, které jsou:

1. orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve 3. stupni („osoby s těžším zdravotním postižením“),
2. orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v 1. nebo 2. stupni,
3. rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými („osoby zdravotně znevýhodněné“).

Pro výpočet první ze slev je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců s „lehčím“ zdravotním postižením. Tento se vypočte jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu. Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku skutečností uvedených v § 35 odst. 2 ZDP. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává: mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.
Na pracovišti zaměstnavatele (tazatele) je stanovena obvyklá 40hodinová týdenní pracovní doba (8 hodin denně), což představovalo pro rok 2010 roční fond pracovní doby 2 024 (253 pracovních dnů x 8 hodin). Tato odpovídá prvnímu zaměstnanci s „lehčím“ zdravotním postižením, jehož vyloučená neodpracovaná doba ve smyslu § 35 odst. 2 ZDP činila 10 dnů, tedy 10 dnů x 8 hodin = 80 pracovních hodin. Jeho „celkový počet hodin“ = 253 dnů x 8 hodin - 10 dnů x 8 hodin = 2 024 hodin - 80 hodin = 1 944 hodin.
Druhý zaměstnanec zde pracuje až od 1. 3. jen na 6 hodin denně, přičemž jeho vyloučená relevantní neodpracovaná doba činila 15 dnů. Jeho „celkový počet hodin“ = (253 - 20 - 20) dnů x 6 hodin - 15 dnů x x 6 hodin = 213 dnů x 6 hodin - 15 dnů x 6 hodin = 1 278 hodin - 90 hodin = 1 188 hodin.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců s „lehčím“ zdravotním postižením se vypočte takto:

• „celkový počet hodin“ všech zaměstnanců s „lehčím“ zdravotním postižením / roční fond pracovní doby
• (1944 + 1188) hodin : 2 024 hodin = 3 132 hodin : 2024 hodin = 1,5474 po zaokrouhlení = 1,55

Zaměstnavatel si tak může uplatnit slevu na dani za oba zaměstnance s „lehčím“ zdravotním postižením ve výši 1,55 x 18 000 Kč = 27 900 Kč. Tuto částku uvede do základní části přiznání k DPPO na řádek 300, a dále ještě upřesní v příloze č. 1 II. oddílu v tabulce H, kde výši této slevy (27 900 Kč) zapíše do řádků 1 a 4.

Shrnutí:
Sleva na dani za zaměstnance se zdravotním postižením se počítá podle pravidel § 35 odst. 2 ZDP. Sleva se uvádí do ř. 300 (s rozpisem v tabulce H), přičemž jí lze uplatnit jen do výše vypočtené daně na ř. 290.

Lhůty pro podání DPPO

Společnost s ručením omezeným sice nemá zákonem stanovený povinný audit účetní závěrky, ale jeho zahraniční společník přesto požaduje ověření účetní závěrky za rok 2010 auditorem.
Má firma z tohoto důvodu automaticky odloženu základní lhůtu pro podání přiznání do 1. 7. 2011?

Odpověď:
Ne, automatické prodloužení základní lhůty na šest měsíců po skončení zdaňovacího období se vztahuje pouze na poplatníky, kteří mají povinnost účetní závěrku ověřit auditorem přímo ze zákona, nikoli na podkladě svého dobrovolného rozhodnutí. Pokud nevyužije dotyčná s. r. o. jiné prostředky odkladu termínu podání přiznání k DPPO - služeb daňového poradce nebo advokáta, který zpracuje a předloží její přiznání (příslušná plná moc k zastupování musí být ale podána správci daně do 1. 4. 2011) anebo podání žádosti o prodloužení základní lhůty, příp. kombinaci obou možností - musí přiznání za rok 2010 podat v základním lhůtě do 1. 4. 2011.

Připomeňme si, kdo má povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a tedy z tohoto důvodu má termín pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2010 (zdaňovací období) až do 1. července 2011:

1. akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří kritérií:
   • aktiva celkem více než 40 mil. Kč,
   • roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. Kč,
   • průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50;
2. ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3,
3. účetní jednotky, které jsou zahraničními osobami a podnikají v ČR, a to za podmínek podle písmene b),
4. účetní jednotky, které jsou fyzickými osobami, a to opět za podmínek podle písmene b),
5. účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis (např. banky).

Je ale vhodné dodat, že tato povinnost neplatí vždy, podle § 20 odst. 2 ZU nejsou výše uvedené účetní jednotky povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku (a tedy se jich ani netýká prodloužení lhůty pro podání přiznání k DPPO):

• sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
• sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
• pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,
• pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

Shrnutí:
Lhůta pro podání přiznání k DPPO za kalendářní rok 2010 není prodloužena do 1. 7. 2011 automaticky u všech poplatníků s auditovanou účetní závěrkou, ale pouze pokud jde o povinný audit vyplývající ze zákona.

Započtení záloh na úhradu DPPO

Za zdaňovací období kalendářního roku 2009 podávalo s. r. o. přiznání k DPPO v základní lhůtě 31. 3. 2010. Protože daň vyšla 2 mil. Kč, platila čtvrtletní zálohy á 500 000 Kč. V některých případech ale zálohy uhradila až po lhůtě. Za rok 2010 má firma povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem a asi vykáže ztrátu.
Jaké zálohy si započte na daň 2010, a podá-li přiznání již v únoru 2011, musí platit zálohu do 15. 3.?

Odpověď:
Záloha je povinná platba na daň placená v průběhu zdaňovacího období, jestliže skutečná výše daně za toto období není ještě známa. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň započítávají na úhradu skutečné výše daně. Zálohy na daň se přitom povinně platí jen v případech určených daňovým zákonem ve lhůtách a výši tam stanovených nebo na základě rozhodnutí správce daně.
Podle § 38a ZDP se zálohy na daň z příjmů platí v průběhu zálohového období, které začíná od prvního dne po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání (dále jen „DAP“) za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání DAP v následujícím zdaňovacím období.

Například aktuální zálohové období zdaňovacího období kalendářního roku 2010 až 2011 trvá:

• od 1. 4. 2010 do 1. 4. 2011 - pokud poplatník podává DAP vždy v základním termínu, resp.
• od 1. 7. 2010 do 1. 7. 2011 - pokud poplatník podává DAP vždy v prodlouženém termínu,
• od 1. 7. 2010 do 1. 4. 2011 - pokud poplatník podával DAP za rok 2009 v prodlouženém termínu a za rok 2010 v základním termínu, a
• od 1. 4. 2010 do 1. 7. 2011 - pokud poplatník podával DAP za rok 2009 v základním termínu a za rok 2010 v prodlouženém termínu.

Dotazované firmy se týká poslední ze zmíněných variant. Takže kvůli své čtvrtletní zálohové povinnosti z titulu daně za rok 2009 nejenže bude muset - a to bez ohledu na to, kdy skutečně podá přiznání k DPPO za rok 2010 - zaplatit zálohu na daň v termínu 15. 3. 2011, ale ještě také další zálohu splatnou do 15. 6. 2011. Po skončení zdaňovacího období se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.
Takže pokud dotyčná firma zaplatila nebo ještě zaplatí čtvrtletní zálohy - splatné do 15. 6. 2010, do 15. 9. 2010 a do 15. 12. 2010 - nejpozději do 1. 7. 2011, pak je všechny (případně jen ty, u nichž tuto podmínku splnila) započte na vypočtenou daňovou povinnost za rok 2010. Zálohy splatné až v roce 2011 - tedy v daném případě zálohy splatné 15. 3. 2011 a 15. 6. 2011 - nemůže započíst na svou daňovou povinnost za rok 2011.
Skončí-li rok 2010 skutečně daňovou ztrátou, vykáže firma v DAP za rok 2010 podaném třeba již v únoru 2011 v V. Oddílu - Placení daně na řádku 4 přeplatek + 1 500 000 Kč. Který jí ovšem správce daně vrátí (nemá-li poplatník žádné daňové nedoplatky) až v červenci 2011, protože k vyměření daně za rok 2010, a tedy i ke zjištění případného přeplatku na dani dojde až k poslednímu dni zákonné lhůty pro DAP (tj. k 1. 7. 2011).
Zbývající čtvrtou a pátou zálohu zkoumaného zálohového období, ve výši á 500 000 Kč (nebo na žádost poplatníka snížené, případně zcela prominuté rozhodnutím správce daně) splatné v roce 2011 (do 15. 3. a 15. 6.) si poplatník započte na úhradu daně až za zdaňovací období kalendářního roku 2011. A to opět za podmínky, že je uhradí nejpozději do termínu podání přiznání za rok 2011!

Shrnutí:
Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období, přičemž se na daň za rok 2010 započtou pouze zálohy splatné v roce 2010, a to za podmínky, že byly zaplaceny do lhůty pro podání přiznání za tento rok.

Prodej s. r. o. a přijaté podíly na zisku v přiznání k DPPO

Obchodní společnost měla v majetku podíly na dvou tuzemských firmách s. r. o., u jedné jsou naplněny definiční znaky daňově zvýhodněného vztahu mateřská versus dceřiná společnost, u druhé nejsou. V roce 2010 od obou společností inkasovala podíly na zisku. Před koncem roku 2010 oba obchodní podíly prodala.
Jak v daňovém přiznání správně vykázat prodej obchodních společností a přijaté podíly na zisku?

Odpověď:
Osvobození příjmů z podílů na zisku dceřiné společností plynoucí mateřské společnosti jakož i příjmu z převodu podílů dceřiné společnosti - ve smyslu definic těchto pojmů podle § 19 odst. 3 ZDP - je upraveno v § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP. Teprve v případě, že se na podíly na zisku nevztahuje uvedené osvobození od daně, přichází ke slovu otázka režimu jejich zdanění. V souladu s § 36 odst. 2 písm. b) ZDP podléhají podíly na zisku od s. r. o. zdanění zvláštní sazbou tzv. srážkové daně v jednotné výši 15 %, což má za úkol plátce příjmů (s. r. o.).
Zaúčtované podíly na zisku jsou přirozeně součástí účetního výsledku hospodaření (D 665, 666) - ať už jsou osvobozeny od daně nebo zdaněny srážkovou daní - a proto jsou zahrnuty i do výsledu hospodaření před zdaněním na řádku 10 přiznání k DPPO za příslušný rok, kterým je zde rok 2010. Aby nedošlo k jejich zdanění v obecném základu daně z příjmů příjemce, vyloučí se z účetního výsledku hospodaření alias ze základu daně:

• na řádku 110 podíly na zisku osvobozené od DPPO,
• na řádku 120 podíly na zisku zdaněné konečnou srážkovou daní 15 %.

S inkasem podílů na zisku osvobozených od daně je ovšem bohužel spojena jistá daňová nepříjemnost vyplývající z § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP. Daňově neúčinné jsou jednak skutečné přímé výdaje (náklady) související s držbou podílů v dceřiné společnosti - tyto se vylučují na řádku 40 přiznání - a jednak i nepřímé (režijní) výdaje (náklady) dtto, a to ve výši paušálu 5 % přijatých podílů na zisku (příp. nižší prokázané skutečné nepřímé náklady, s čímž je ale v praxi potíž). Nedaňový paušál nepřímých výloh se uvádí na řádku 40 přiznání, kde je ale potíž s návazným vyplněním tabulky A přílohy č. 1 II. oddílu, protože není jednoznačné o náklady jaké účtové skupiny se jedná, proto je někdy doporučováno, přiznat tento nedaňový paušál na volném řádku 62.
V případě prodeje obchodních podílů na s. r. o. je vedle obdobného vyloučení účetního výnosu z prodeje podílu osvobozeného od daně (D 661) na řádku 110 přiznání dále třeba pamatovat na správné daňové ošetření souvisejícího výdaje (nákladu) v souladu s § 19 odst. 9, § 24 odst. 2 písm. w), § 25 odst. 1 písm. i) ZDP:

• daňově řešeným výdajem je zde vždy tzv. nabývací cena definovaná v § 24 odst. 7 ZDP,
• je-li příjem osvobozen od daně, je tato nabývací cena daňově neuznatelná,
• není-li příjem osvobozen - a je tedy ponechán v obecném základu daně poplatníka - je nabývací cena daňově uznatelná pouze do výše příjmů z prodeje tohoto obchodního podílu.

Z těchto důvodů je nutno na řádku 40 přiznání k DPPO vyloučit odpovídající daňově neúčinnou část účetní hodnoty prodaného obchodního podílu, která byla zaúčtována na účet prodaných podílů (na MD 561).

Shrnutí:
Ze základu daně se v přiznání vylučují příjmy z podílů na zisku a z převodu podílů, které jsou osvobozené od daně nebo podléhají srážkové dani. Návazně je nutno řešit také nabývací cenu podílů.

Přílohy povinně přikládané k daňovému přiznání

Podle sdělení na tiskopise přiznání k DPPO i v pokynech k jeho vyplnění se má povinně přikládat účetní závěrka. Protože tento obsáhlý dokument ze zákona ukládáme do sbírky listin v rámci obchodního rejstříku, chceme k přiznání přiložit již pouze rozvahu a výsledovku ve zjednodušeném rozsahu.
Jaké přílohy a v jakém rozsahu je nutno přiložit k přiznání DPPO?

Odpověď:
Podle § 72 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, jsou povinnou součástí daňového přiznání i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise (v našem případě tedy na tiskopise DPPO), jsou-li nezbytné pro správu daní. Stěžejní je přitom takovýto požadavek uvedený na daňovém přiznání, a nikoli v pokynech k jeho vyplnění.
Povinnou přílohou pro poplatníky účtující v soustavě podvojného účetnictví je zejména účetní závěrka vyznačená pod položkou 11 v I. oddílu přiznání. Přitom se - účetní závěrkou - rozumí účetní závěrka, jakou za příslušné účetní období (v našem případě zpravidla za kalendářní rok 2010) sestavuje dotyčná účetní jednotka (poplatník DPPO) v souladu s účetními předpisy. Přičemž podle § 18 ZU jí tvoří nedílný celek:

• rozvaha (bilance),
• výkaz zisku a ztráty (tzv. výsledovka),
• příloha.

Dále může účetní závěrka (dobrovolně) zahrnovat i:

• přehled o peněžních tocích a
• přehled o změnách vlastního kapitálu.

Účetní závěrku je přitom nutno k přiznání přiložit v rozsahu, v jakém jí poplatník sestavil pro účetní účely, tedy v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Není možno, aby účetní jednotka, která sestavila účetní závěrku v plném rozsahu, přiložila k přiznání účetní závěrku pouze ve zjednodušeném rozsahu. Skutečnost, že účetní závěrka je v odpovídajícím požadovaném rozsahu k dispozici v obchodním rejstříku, zde není podstatná.

Výjimku z rozsahu vykazovaných položek v účetní závěrce povinně přikládané k daňovému přiznání se podle poznámky pod čarou - ⁷⁾ - týká pouze elektronického podání daňového přiznání. Pouze při využití této formy podání přiznání k DPPO se účetní závěrkou rozumí elektronické přílohy:

• vybrané údaje z Rozvahy a
• vybrané údaje z Výkazu zisku a ztráty,
• popřípadě Vybrané údaje z Přehledu o změnách vlastního kapitálu,
  • - které jsou součástí programového vybavení aplikace, a
• opis Přílohy účetní závěrky,
  • - vkládaný s použitím E-přílohy jako samostatný soubor typu .doc, .txt, .xls, .rtf, .pdf nebo .jpg.

Povinnou přílohou je také příloha č. 1 II. oddílu, kde se v rámci tabulek A až G zpodrobňují údaje uváděné v základní části tiskopisu a další požadované skutečnosti týkající se poplatníka. Tato příloha je standardní součástí distribuovaného tiskopisu přiznání k DPPO, a tak je tomu i ohledně aktuálního vzoru č. 21. Bude-li vyplněn některý z řádků přiznání označených symbolem poznámky pod čarou - ⁸⁾ - je nutné ve smyslu dílčích pokynů pro jejich vyplnění rozvést na zvláštní příloze věcnou náplň částky vykázané na příslušném řádku, popřípadě její propočet. Při elektronickém podání přiznání jsou textová pole pro vyplnění zvláštních příloh součástí programového vybavení aplikace. V případě ř. 10, kde se uvádí výsledek hospodaření před zdaněním, je tato příloha vyžadována pouze tehdy, je-li přiznání podáváno poplatníkem se sídlem v zahraničí a základ daně (nebo jeho část) je stanoven jinými metodami vyplývajícími z § 23 odst. 11 ZDP.

Méně obvyklými přílohami jsou tzv. samostatné přílohy týkající se řádků přiznání označených - ⁹⁾:

• k tab. H přílohy č. 1 II. oddílu týkající se slev na dani z titulu investičních pobídek (25 5404/C, Vzor č. 9),
• k tabulce I přílohy č. 1 II. oddílu týkající se zápočtu daně zaplacené v zahraničí (25 5404/D, Vzor č. 8).

Speciální přílohy se týkají investičních společností spravujících podílové fondy a investičního fondu.

Shrnutí:
Povinnou přílohou je účetní závěrka, a to tak jak jí poplatník (účetní jednotka) sestavil podle účetních předpisů (s jistým zjednodušením při elektronickém podání), a další přílohy vyznačené na tiskopise přiznání.

Paušální výdaj na dopravu v přiznání k DPPO

Společnost s r. o. hodlá uplatnit tzv. paušální výdaje na dopravu u tří méně využívaných vozidel. I přes daňovou neúčinnost pohonných hmot a parkovného to podle evidence v knize jízd totiž pro firmu vychází výhodněji.
Jak paušální výdaje na dopravu, pohonné hmoty a parkovné účtovat a vykázat v přiznání k DPPO?

Odpověď:
Je třeba si uvědomit, že tato novinka roku 2009 (viz novela ZDP zákonem č. 304/2009 Sb., která sice nabyla účinnosti až 1. 1. 2010, ovšem podle jejího přechodného ustanovení byla využitelná již pro zdaňovací období započaté v roce 2009) představuje pouze speciální daňovou úpravu čistě pro účely daní z příjmů. Tyto paušální výdaje na dopravu tudíž nepředstavují samostatnou účetní položku, a vůbec se o nich neúčtuje, uplatňují se až v rámci daňového přiznání k dani z příjmů (obdobně jako je tomu např. s odpočtem daňové ztráty).
Účetně se tedy nic nemění. Zaúčtované pohonné hmoty (zpravidla na MD 501, příp. 512), stejně jako poplatky za parkování vozidel (obvykle na MD 518, příp. 512) zůstávají součástí účetního výsledku hospodaření, a tím pádem se tedy také promítají do řádku 10 přiznání k DPPO. V souladu s § 25 odst. 1 písm. zp) ZDP se ale v případě vozidel, u nichž jsou uplatňovány paušální výdaje na dopravu, jedná o daňově neúčinné výdaje (náklady), takže je třeba tyto účetní náklady jednoznačně identifikovat a vyloučit ze základu daně z příjmů:

• tyto pohonné hmoty a parkovné se proto uvedou na řádku 40 přiznání k DPPO,
• pro zpodrobnění se v rozlišení dle účtových skupin rozepíší v tabulce A přílohy č. 1 II. oddílu.

Samotné paušální výdaje se naopak uplatní jako položka snižující účetní výsledek hospodaření alias základ daně. Pro tyto účely bude využit prázdný řádek 162, kam se do nepředtištěného názvu položky uvede, že se jedná o paušální výdaje na dopravu. Pokud by tyto výdaje tvořily jen část souhrnné částky vykázané na tomto řádku, uvedou se na zvláštní příloze jako součást specifikace věcné náplně jednotlivých výdajů tohoto řádku.
Protože u právnických osob je prakticky možno využít pouze „plný“ paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč za každý měsíc (a nikoli krácený paušální výdaj na dopravu á 4 000 Kč), bude u tří vozidel za celý rok 2010 možno z tohoto titulu uplatnit jako daňový náklad = 3 x 12 x 5 000 Kč = 3 x 60 000 Kč = 180 000 Kč.
Je ovšem třeba upozornit na jednu z podstatných podmínek pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu, a to, že vozidlo nesmí být přenecháno ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Což se týká nejen pronájmů a půjček vozidla, ale také tzv. manažerských automobilů, kdy je vozidlo poskytnuto zaměstnanci i pro jeho soukromé využití. Na druhé straně samozřejmě ale není překážkou a nepovažuje se za „přenechání vozidla“ jeho řízení zaměstnancem pro účely pracovní cesty dotyčné firmy (jeho zaměstnavatele).

Shrnutí:
Paušální výdaj na dopravu není účetní položkou, proto se o něm neúčtuje ale pouze se uplatní v rámci přiznání k DPPO, kde se současně vyloučí ze základu daně zaúčtované pohonné hmoty a parkovné za daný automobil.

Smluvní sankce v daňovém přiznání

V roce 2010 bylo účtováno o smluvních sankcích: 40 000 Kč do nákladů (MD 544), z nichž 15 000 Kč do 31. 12. 2010 nezaplaceno, 100 000 Kč do výnosů (D 644), z toho 30 000 Kč do 31. 12. 2010 neinkasováno.
Jak se tyto smluvní sankce promítnou do daňového přiznání k DPPO společnosti za roky 2010 a 2011?

Odpověď:
Smluvní sankce (smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů) mají v ZDP speciální právní úpravu reagující zejména na skutečnost, že v účetnictví je s nimi nakládáno jako s běžnými pohledávkami a závazky, tj. účetní výnosy a náklady ovlivňují již při vzniku daného sankčního závazkového vztahu, tedy obvykle při uplatnění práva na příslušnou sankci oprávněnou stranou. Naproti tomu v daních z příjmů se ale stále setrvává na uhrazovacím principu, kdy se u smluvních sankcí na straně věřitele zdaňuje až jejich skutečné přijetí (inkaso) a u dlužníka jejich skutečná úhrada.

Jak tedy budou vyplněny příslušné řádky přiznání k DPPO ohledně uvedených smluvních sankcí:

• Za zdaňovací období kalendářního roku 2010:
  • - V řádku 10 (Účetní výsledek hospodaření) jsou zahrnuty:
    • --> Výnosové smluvní sankce 100 000 Kč (protože vznikly, resp. byly uplatněny v roce 2010).
    • --> Nákladové smluvní sankce 40 000 Kč (protože vznikly, resp. byly uplatněny v roce 2010).
  • - Do řádku 40 (Daňově neúčinné náklady) bude uvedeno 15 000 Kč:
    • --> Nákladové sankce roku 2010 neuhrazené do 31. 12. 2010 [viz § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP]
  • - Do řádku 111 [Snížení základu daně podle § 23 odst. 3 písm. b) ZDP] bude uvedeno 30 000 Kč.
    • --> Výnosové sankce roku 2010 neinkasované do 31. 12. 2010 (viz § 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP).
• Za zdaňovací období kalendářního roku 2011:
  • - V řádku 10 (Účetní VH) nejsou zahrnuty úhrady ani inkasa smluvních sankcí vzniklých již v roce 2010.
  • - Do řádku 111 [Snížení základu daně podle § 23 odst. 3 písm. b) ZDP] bude uvedeno 15 000 Kč.
    • --> Úhrada zbytku nákladových sankcí z roku 2010 v roce 2011 [§ 23 odst. 3 písm. b) bod 3 ZDP]
  • - Do ř. 30 [Zvýšení základu daně podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 3 až 12 ZDP] bude uvedeno 30 000 Kč.
    • --> Inkaso zbytku výnosových sankcí z roku 2010 v roce 2011 [viz § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 ZDP].

Shrnutí:
Poplatníci vedoucí účetnictví smluvní sankce: výnosové (tj. věřitelé) zdaňují až při jejich skutečném inkasu (příjmu) a nákladové (tj. u dlužníků) mohou uplatnit jako daňově účinné až při jejich úhradě (výdaji).

Opravné položky v přiznání k DPPO

V zájmu daňové optimalizace firma tvoří k neuhrazeným pohledávkám tzv. zákonné opravné položky, a podle účetních předpisů zčásti i tzv. ostatní opravné položky, které nejsou daňově relevantní.
Jak v přiznání DPPO a v příloze správně vykázat tvorbu a stav zákonných a ostatních opravných položek?

Odpověď:
Vykazování opravných položek v přiznání k DPPO je skutečně poměrně náročné a obsáhlé, základním pravidlem je:

• Tvorba a zvýšení ostatních (čistě účetních) opravných položek se účtuje na MD 559, 579 nebo 589, protože nejde o daňově účinné náklady [§ 25 odst. 1 písm. v) a § 24 odst. 2 písm. i) ZDP], bude o ně zvýšen základ daně na ř. 40.
• Snížení a zrušení ostatních (čistě účetních) opravných položek je účtována na D 559, 579 nebo 589, a protože opět nejde o daňově účinné položky [§ 23 odst. 3 písm. c) bod 3 ZDP], bude o ně snížen základ daně na řádku 112.
  • - Nelze přitom postupovat zjednodušeně a v přiznání daňově řešit jen zůstatek účtů ostatních opravných položek.
• Tvorba, změny a rušení zákonných opravných položek se v základní části přiznání nijak neřeší, protože je zde stejný pohled účetní a daňový, zůstávají tyto účetní případy součástí řádku 10 (výsledek hospodaření).
  • - Dále je třeba zákonné opravné položky správně uvést do tabulky C písm. a) v povinné Příloze č. 1 II. oddílu.

Nabídněme jednodušší a snad srozumitelnější formulaci náplně jednotlivých řádků této tabulky:

Příloha č. 1 II. oddílu

Shrnutí:
Ostatní (čistě účetní) opravné položky se účtují sice vždy jen proti jednomu nákladovému účtu, ale v přiznání nelze zůstatek těchto účtů vykázat jednou položkou, je třeba zvlášť vyloučit stranu MD a stranu D. Při vyplňování tabulky C písm. a) Přílohy č. 1 II. oddílu ohledně zákonných opravných položek je třeba pozorně číst popis řádků.

Příloha - Vzor přiznání k dani z příjmů právnických osob