Co je v zákonech nového

Co je v zákonech nového

(Novinky z období 12. 2. 2011 až 14. 3. 2011)

  • Publikováno: 29.3.2011
  • Typ: výklady
  • Zdroj: Účetnictví v praxi 2011/4

Ing. Jan Ambrož

Aniž si to možná uvědomujeme, jaro 2011 je ve znamení převratných daňových změn. Jedná se o první úkony související s praktickou realizací daňového řádu a významnou novelou zákona o DPH. K oběma nalezneme za sledované období dokumenty ve Sbírce zákonů, kterým se proto stručně věnujeme. Výklad doplňujeme poznámkami týkajícími se aktualit ze zdrojů Ministerstva financí: podání daňových přiznání právnických osob za zdaňovací období započaté v roce 2011 a připomenutím možností a povinností elektronických podání.

SBÍRKA ZÁKONŮ

Zveřejněny byly dvě novely zákonů. První krátká se týká zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), a souvisejících norem. Klíčová druhá mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).

Daňový řád

Zákon č. 30/2011 Sb., částka 11/2011 Sb., obsahuje zákon, kterým se mění daňový řád, a další související zákony s účinností od 1. března 2011. Budeme se však věnovat pouze daňovému řádu. 28 změn je obsahem části první, věnované daňovému řádu. Vybrali jsme pro Vás následujících sedm zpřesnění textu zákona.

Prokura

Pro praxi je určitě důležité, že se v zákoně přesně stanoví práva prokuristy. V § 24 daňového řádu bylo doplněno, že prokurista právnické osoby je oprávněn při správě daní jednat jejím jménem, pokud může podle udělené prokury jednat samostatně.

Zastupování

Dojde-li ke změně osoby zástupce, resp. zvolí-li si zmocnitel nového zmocněnce, automaticky okamžikem uplatnění nové plné moci dochází k vypovězení původní, a to v rozsahu, v jakém je obsah plné moci pro nového zmocněnce.

Dodržení lhůty

Doporučujeme pečlivě sledovat výklady k počítání lhůt podle daňového řádu. Stačí jen připomenout omyl Ministerstva financí u základní lhůty pro podávání daňových přiznání k daním z příjmů, o kterém jsme Vás již několikrát informovali (nově k 1. 4. nebo 1. 7. 2011).

Pro zachování lhůty je v § 35 odst. 1 písm. c) daňového řádu doplněno, že datová zpráva byla „adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně“. Beze změny je naštěstí související ustanovení § 35 odst. 2, podle kterého je lhůta zachována, pokud byl úkon učiněn u nadřízeného nebo jiného věcně příslušného správce daně - samozřejmě nejpozději v poslední den lhůty.

Prodloužení lhůty

Pro daňové subjekty je dobře, že bylo opraveno znění v § 36 odst. 3 daňového řádu. Původní text: „před uplynutím lhůty, jejíž prodloužení bylo požadováno v žádosti“ je nahrazen novým: „do doby, o níž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo nevydá-li rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel“.

To znamená, že v případech, kdy správce daně nevydá rozhodnutí:

  • do konce požadované doby prodloužené lhůty nebo
  • do 30 dnů od přijetí žádosti,

lhůta je prodloužena.

Doručování

Nepodceňujme přijímání písemností. Novela doplnila v § 44 daňového řádu, že se doručuje fyzické osobě nejen na adresu místa pobytu, ale také na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu jejího bydliště v cizině.

Datové schránky

Snahu snížit do budoucnosti administrativu představuje doplnění § 69 daňového řádu. Mrtvá datová schránka bude zrušena; za takovou bude požadována ta, do které nebylo po dobu tří let nahlíženo. Problémy v komunikaci snad nenastanou, protože správce daně je povinen daňový subjekt předem vhodným způsobem vyrozumět.

Daňová kontrola

Podle našeho názoru jen kosmetickou úpravu představuje změna v § 88 odst. 2 daňového řádu. Podstatné je, že správce daně seznamuje daňový subjekt:

  • s výsledkem kontrolního zjištění,
  • včetně hodnocení dosud zjištěných důkazů a
  • předloží je k vyjádření.

Není náhodou, že jsme boldem označili několik slov. Při daňových kontrolách často rozhodují detaily. Každopádně z daňového řádu vyplývá, že se má jednat o odborný dialog, nikoliv monolog jedné ze stran.

Daň z přidané hodnoty

Dlouho očekávaná novela ZDPH je na světě. Nalezneme ji pod č. 47/2011 Sb., částka 17/2011 a účinná je skutečně k datu 1. dubna 2011.

Co je nového, převratného v novele ZDPH?

Na tuto otázku jsme v našem časopise nabídli odpověď v několika obsáhlých statích. Přesto Vám nabízíme krátký komentář z jiného úhlu pohledu - pozice pracovníka běžného účetního oddělení.

Co je v současné chvíli nejdůležitější?

Zůstaňme u magické sedmičky, tolik tipů jsme pro Vás připravili v abecedním pořadí v dalším textu. Uvádíme také odkazy na konkrétní ustanovení ZDPH.

Daňové přiznání

Nezapomeňte včas znovu prověřit, zda máte v účetních programech správně nastaveny algoritmy pro zautomatizování vyplnění staronového tiskopisu daňového přiznání. Tiskopis 5401 MFin 5401 - vzor č. 17 vyplníme jinak v období od 1. 4. 2011 než v přechodném období za zdaňovací období do 31. 3. 2011.

Nárok na odpočet daně - daňový doklad

Nárok na odpočet daně je podmíněn správnými údaji na daňovém dokladu. Příjemce plnění je nemůže prokázat tzv. jiným způsobem. Jsou-li nesprávně DIČ (daňová identifikační čísla) nebo údaje rozhodné pro výpočet daně, nelze uplatnit daň na vstupu (§ 73 odst. 5 ZDPH).

Nárok na odpočet daně - den D

Senátem navržená úprava, snaha zachránit situaci, nebyla akceptována. Jsme-li měsíčním plátcem DPH, za zdaňovací období duben 2011 nemůžeme nárokovat daň na vstupu u tuzemských přijatých zdanitelných plnění, pokud obdržíme daňový doklad po 30. 4. 2011, a to podle § 73 odst. 1 písm. a) a § 73 odst. 2.

Neekonomická činnost

Zpřísněny jsou podmínky nároku na odpočet daně v případech, kdy přijatá zdanitelná plnění slouží pro neekonomickou činnost. U větších plátců se objeví desítky či stovky nových poměrných koeficientů (§ 75 odst. 3 ZDPH). Například plátce nemůže uplatnit plný nárok na odpočet daně, jde-li o dlouhodobý majetek (§ 75 odst. 2 ZDPH), a krácení provádí již ve zdaňovacím období, v němž eviduje přijaté zdanitelné plnění.
Dále se porovnává „aktuální“ a „roční“ poměrný koeficient podle § 75 odst. 4 a § 76, testuje se v dalších letech vyrovnání odpočtu (§ 77) a úprava odpočtu (§ 78).

Oprava základu daně

Pokud plátce poskytne dodatečnou slevu, nově musí provést opravu základu daně a vystavit opravný daňový doklad (dříve daňový dobropis) podle § 42 odst. 1 ZDPH. A příjemce této slevy musí opravit základ daně, i když neobdrží příslušný daňový doklad od poskytovatele plnění. Opravu provádí ve zdaňovacím období, v němž se o této skutečnosti („rozhodných okolnostech“) dozvěděl podle § 74 odst. 1 ZDPH.

Přechodné ustanovení

První dobrou zprávou je, že „staré“ případy může plátce řešit podle předchozího znění (bod 1.). Ale „roční“ koeficienty budeme v posledním zdaňovacím období roku 2011 již posuzovat podle nového znění zákona (viz bod 4.).

Vracení daně

Na závěr opravdu dobrá zpráva. Za zdaňovací období kalendářní měsíc duben 2011 nebo kalendářní druhé čtvrtletí 2011 může plátce uplatnit nárok na odpočet daně podle § 44 ZDPH.
Důkladně prověřte, zda jsou splněny všechny podmínky, zejména časové testy: šest měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku a tří let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo původní plnění.

AKTUALITY MINISTERSTVA FINANCÍ

Pokyn GFŘ

Pod č.j. 2423/11-3110 je k dispozici druhý pokyn Generálního finančního ředitelství GFŘ-D-2 s předlouhým názvem: K vyjasnění pochybností a sjednocení postupu při výpočtu daně z příjmů právnických osob a vyplnění tiskopisu daňového přiznání za zdaňovací období, které započalo v roce 2010, u poplatníků, kteří v průběhu zdaňovacího, resp. účetního období, odpisují majetek metodou komponentního odpisování.

Metodika

Ministerstvo financí uvádí metodický návod, jak naplnit ustanovení § 23 odst. 2 písm. a) novely ZDP platné od 1. 1. 2011, které se však použije i ve výše uvedených případech. Základní princip je jasný: základ daně z příjmů sice vychází z účetnictví, ale postupuje se tak, jako kdyby komponentní odpisování neexistovalo (pro daně...).

Daňová přiznání fyzických a právnických osob

V tiskové zprávě ze dne 2. března 2011 Ministerstvo financí zdůrazňuje, že lze pro podání daňových přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob využít formu elektronického podání.

Tiskopisy

Elektronické formuláře obsahují vysvětlivky, nápovědy a umožňují provést kontrolu formální správnosti vyplněných řádků daňového přiznání. Důležité je připomenutí, že k samotnému odeslání není nutný zaručený elektronický podpis. Je však třeba zajistit:

  • vytištění jednostránkového e-tiskopisu, který systém vygeneruje po odeslání dokumentu, a
  • podepsaný e-tiskopis se podá do pěti dnů na příslušný finanční úřad.

Klíčová slova

Související výklady