Zahraniční rezident

Publikováno: 1.5.2011
Typ: otázky & odpovědi
Zdroj: Daně a právo v praxi 2011/5

Ing. Martin Děrgel

Rus se v České republice stal rezidentem z důvodu práce jednatele s. r. o., ale jako soukromá osoba vlastní webové stránky v Rusku (počítačové hry), za které pobírá peníze, které mu posílají do České republiky. Jedná se o částku 2 000 000 Kč.

O jaký druh příjmů se jedná (lze uplatnit § 7 ZDP)?
Vzhledem k tomu, že překročil 1 000 000 Kč, stává se plátcem DPH, nebo je tato činnost osvobozena?

Související předpisy:

§ 7 odst. 1, odst. 2 písm. a), § 10 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“),
§ 5 odst. 1 a 2, § 10h odst. 2 písm. a), § 94 odst. 11 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“),
nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahové náplni jednotlivých živností,
Sdělení č. 278/1997 Sb. mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku.

Především je třeba upozornit na skutečnost, že práce jednatele v české s. r. o. není sama o sobě důvodem pro to, aby se Rus považoval za daňového rezidenta České republiky. Významná jsou totiž ještě další kritéria, jak vyplývá z článku 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskem (Sdělení č. 278/1997 Sb.): „Fyzická osoba je považována za rezidenta v tom státě, ve kterém má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech, bude považována za rezidenta v tom státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů). Jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má středisko životních zájmů, bude považována za rezidenta v tom státě, ve kterém se obvykle zdržuje...“

Pro další tedy budeme předpokládat, že dotyčný Rus je skutečně daňovým rezidentem České republiky. Z tohoto důvodu jsou předmětem zdanění v České republice veškeré jeho celosvětové příjmy odkudkoli.

Ad 1)
Ze zadání není zřejmé, co je z právního hlediska podstatou činnosti, přičemž se nabízejí zejména dvě varianty:

Poskytování užití (prodej a pronájem) a implementace software. Rozmnožování počítačových programů. Pak se jedná o předmět volné živnosti v oboru č. 56 - Poskytování software... ve smyslu dále citované pasáže z nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahové náplni jednotlivých živností. Jestliže by tato činnost byla uskutečňována na základě příslušného živnostenského oprávnění, jednalo by se o příjem z podnikání podle § 7 odst. 1 ZDP. Pokud poplatník takovéto oficiální oprávnění nemá, mělo by se zřejmě jednat o jeho ostatní zdanitelné příjmy podle § 10 odst. 1 ZDP.
Užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně vydávání a rozšiřování děl vlastním nákladem. V tomto případě by se jednalo o příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti ve smyslu § 7 odst. 2 písm. a) ZDP.

Ohledně správného zatřídění prodávaného produktu je vhodné se obrátit na právníka zabývajícího se problematikou software a související.

56. Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály

Poskytování užití (prodej a pronájem) a implementace software. Rozmnožování počítačových programů. Poradenství v oblasti hardware a software. Poradenství v oblasti komunikací a počítačových sítí. Zpracování dat pomocí programu, zejména kompletní zpracování dat, služby pro vstup údajů, řízení a vedení činnosti zařízení na zpracování dat, případně jiným způsobem. Činnosti související s provozem databank (sestavení databáze, sběr dat, uložení dat, příprava počítačového záznamu pro požadované informace, výběr dat z databáze, umožnění dostupnosti dat pro uživatele, třídění dat podle požadavků a podobně). Správa počítačových sítí, odvirování software a další činnosti vztažené k počítači. Webhosting a další související činnosti. Obsahem činnosti není prodej a opravy hardware.

Ad 2)
Z pohledu DPH není podstatné, jde-li o příjmy z podnikání, protože ZDPH pracuje s širším pojmem „ekonomická činnost“. Ten v souladu s § 5 odst. 2 ZDPH zahrnuje mimo jiné i využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost, se považuje za tzv. osobu povinnou k dani, viz § 5 odst. 1 ZDPH.
Obratem - pro účely povinné registrace k DPH osoby usazené v Česku - se rozumí souhrn úplat za vyjmenovaná uskutečněná plnění (zejména za zdanitelná plnění, kam prodej nehmotného majetku spadá, nejde o osvobozené plnění) s místem plnění v Česku. Danou činnost lze zřejmě posoudit jako tzv. elektronicky poskytovanou službu ve smyslu § 10h odst. 2 písm. a) ZDPH. Místo plnění této služby je proto závislé na jejím příjemci služby:

pokud je příjemcem zahraniční osoba nepovinná k dani (zjednodušeně řečeno „nepodnikatel“ z prostoru mimo EU), je místem plnění místo pobytu příjemce služby, takže příslušná úplata se do obratu nepočítá;
pokud je příjemcem jiná osoba nepovinná k dani (zjednodušeně řečeno „nepodnikatel“ z EU), je místem plnění místo podnikání poskytovatele služby, což je tuzemsko, a proto se příslušná úplata do obratu počítá;
pokud je příjemcem osoba povinná k dani (zjednodušeně řečeno „podnikatel“), je místem plnění sídlo nebo místo podnikání příjemce služby, je-li to tuzemsko, pak se příslušná úplata opět do obratu počítá.

Dodejme, že bez ohledu na obrat se osoba povinná k dani s místem podnikání v tuzemsku stává plátcem DPH poskytnutím služby (např. „elektronicky poskytované služby“) osobě povinné k dani usazené v jiném členském státě EU, pokud povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká příjemci služby, jak stanoví § 94 odst. 11 ZDPH.