Shrnutí změn v zákoně o pedagogických pracovnících vyvolaných novelou zákona od 1. září 2012

Shrnutí změn v zákoně o pedagogických pracovnících vyvolaných novelou zákona od 1. září 2012

  • Publikováno: 25.7.2012
  • Typ: výklady
  • Zdroj: Práce a mzda 2012/8

PhDr. Jiří Valenta

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely. Již v roce 2010 navrhlo ministerstvo školství změny, které s napětím očekávala odborná veřejnost, protože měly zásadním způsobem ovlivnit dosavadní postupy nejméně ve dvou důležitých oblastech řízení škol a školských zařízení – posuzování odborné kvalifikace pedagogických pracovníků a řešení přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah (tzv. nadúvazkové hodiny).

Úvod

Vládní návrh novely pak obsahoval ještě změny některých dalších částí zákona (např. týkající se akreditací v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků), ale ty nejsou bezprostředně důležité pro praxi řízení škol a školských zařízení, proto se budeme v dalším výkladu zabývat jen výše uvedenými oblastmi změn.

Výsledný text novely zákona se poměrně zásadně odchyluje od původně navrženého textu, proto i ta část odborné veřejnosti, která se aktivně účastnila přípravných prací na vládním návrhu, a je tak dobře obeznámena s původním záměrem, jistě ocení souhrnný popis těchto změn včetně komentáře k nim. Nejprve je vždy uvedeno úplné znění příslušné části zákona po novele a následuje komentář k danému ustanovení – ten se vždy vztahuje k celému ustanovení (tj. zahrnuje také význam těch ustanovení, která nebyla novelou dotčena) a přitom zdůrazňuje přijaté změny. Tento postup jsme zvolili proto, aby takto prezentovaný text byl přínosný nejen pro zkušené vedoucí pracovníky hledající pouze změny vyvolané novelou, ale i ty, kteří chtějí ucelený výklad příslušného ustanovení zákona bez ohledu na dříve platný právní stav.

Účinnost přijatých změn, a tím i dále uvedeného znění zákona,je stanovena od 1. září 2012.

1 Předpoklad odborné kvalifikace pedagogických pracovníků

Předpoklad odborné kvalifikace je jeden z pěti předpokladů, které pro výkon činnosti pedagogického pracovníka požaduje § 3 zákona č. 563/2004 Sb. Pro úplnost připomeňme, které to jsou.

Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo splňuje tyto předpoklady:

  1. je plně způsobilý k právním úkonům,
  2. má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává,
  3. je bezúhonný,
  4. je zdravotně způsobilý a
  5. prokázal znalost českého jazyka, není-li zákonem stanoveno jinak.

Právě způsoby získání předpokladu odborné kvalifikace byly zřejmě dominantním motivem pro přijetí celé novely zákona. Deklarovaným záměrem navržených a posléze i skutečně přijatých změn bylo zvýšit vzájemnou prostupnost mezi jednotlivými profesními pedagogickými pozicemi, tj. zjednodušit vzdělávací cestu k získání předpokladu odborné kvalifikace těm pedagogickým pracovníkům, kteří již získali odbornou kvalifikaci pro určitou pedagogickou profesní pozici, ale vykonávají nebo chtějí vykonávat přímou pedagogickou činnost v pozici jiné.

V řadě případů je pak zjevný záměr zákonodárce zjednodušit obecně přístup k získání předpokladu odborné kvalifikace i těm fyzickým osobám, které dosud žádnou pedagogickou způsobilost nemají.

Konkrétní podmínky pro získání odborné kvalifikace stanoví zákon v § 6 až § 22, a to zvlášť pro jednotlivé pedagogické profese. Podívejme se postupně na každou z nich zvlášť, s ohledem na podstatné změny přijaté novelou zákona s účinností od 1. září 2012.

1.1 Učitel mateřské školy (§ 6 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel mateřské školy získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
  2. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy nebo vychovatelství nebo pedagogiku volného času nebo studijního oboru pedagogika a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
  3. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy *1) v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
  4. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
  5. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání *1) v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
  6. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů a vykonáním jednotlivé zkoušky *1), která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky z předmětu zaměřeného na pedagogiku předškolního věku, nebo
  7. vzděláním podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

(2) Učitel mateřské školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku,
  2. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
  3. vzděláním stanoveným pro učitele mateřské školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.


________________
1)	Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
Komentář:

Nejnižším, ale stále dostačujícím vzděláním pro získání odborné kvalifikace učitele mateřské školy je tradičně střední vzdělání s maturitní zkouškou získané v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřských škol (střední pedagogická škola). Jak je zřejmé, absolvovaný vzdělávací program musí být vždy zaměřen na přípravu učitelů mateřských škol. Není tedy bez dalšího kvalifikován pro práci v mateřské škole zaměstnanec, který dosáhl středního vzdělání s maturitní zkouškou získaného v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů, ale ani např. zaměstnanec, který dosáhl vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy. V každém z těchto případů by si zaměstnanec musel doplnit kvalifikaci některým ze způsobů, které uvádí zákon.

Z uvedeného pravidla, že absolvované studium musí být vždy zaměřeno na učitele mateřských škol, připouští zákon jednuvýjimku:za plně kvalifikovaného učitele mateřské školy se považuje také absolvent vysokoškolského vzdělávacího programu zaměřeného na speciální pedagogiku. Tím je myšleno i vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu. Tutéž možnost pak dává rovněž absolvování studijního programu zaměřeného na speciální pedagogiku na VOŠ. V tomto konkrétním případě se tedy již nevyžaduje doplnění vzdělání zaměřeného na učitele mateřských škol.

Pro práci učitele ve třídě nebo ve škole zřízené pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami se vždy vyžaduje studium speciální pedagogiky, a to v jedné z uvedených forem.

Novela zákona přinesla od 1. září 2012 vyšší prostupnost mezi učiteli prvního stupně základní školy, vychovateli, pedagogy volného času a učiteli mateřské školy. Absolventům těchto vysokoškolských oborů nově stačí k získání odborné kvalifikace učitele mateřské školy pouze absolvování vzdělávacího programuceloživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou a zaměřeného na přípravu učitelů mateřské školy.

Podobnou možnost dává nově zákon také absolventům studijního oboru vychovatelství na VOŠ. U absolventů maturitního oboru vychovatel pak zavedla novela zákona rovněž možnost snazšího získání kvalifikace učitele mateřské školy, a to vykonáním jednotlivé zkoušky,která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky z předmětu zaměřeného na pedagogiku předškolního věku. Jde o jednotlivou zkoušku v rámci maturitní zkoušky, jak ji definuje ustanovení § 113 školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.). Poprvé tak vlastně dává zákon smysl takovou jednotlivou zkoušku v rámci maturit vykonat – dosud totiž její vykonání nemělo na odbornou kvalifikaci pedagoga žádný vliv.

1.2 Učitel prvního stupně základní školy (§ 7 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikacivysokoškolským vzděláním získaným studiem

  1. v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
  2. v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy nebo studijního oboru pedagogika a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
  3. v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a
    1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo
    2. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace podle § 22 odst. 2 (dále jen „doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace“),
  4. v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
  5. v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů základní umělecké školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,
  6. podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka, nebo
  7. podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

(2) Učitel prvního stupně základní školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku pro učitele,
  2. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku, studijního oboru speciální pedagogika a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo
  3. vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.

Komentář:

Odborná kvalifikace učitele 1. stupně základní školy předpokládá bez výjimky vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Předpis ukládá v prvé řadě přímo absolvování vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů 1. stupně základní školy. V některých případech je možné pouhé doplnění chybějícího zaměření na 1. stupeň základní školy, a to alespoň absolvováním programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou. Jde o případy, kdy zaměstnanec dosáhl:

  • magisterského vysokoškolského vzdělání pro učitele 2. stupně základní školy,
  • magisterského vysokoškolského vzdělání zaměřeného na přípravu učitelů mateřských škol nebo v oboru pedagogika,
  • magisterského vysokoškolského vzdělání zaměřeného na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy (tato prostupnost je v zákoně nově s účinností od 1. září 2012).

V případě učitele s kvalifikací pro 2. stupeň základní školy zavedla novela zákona s účinností od 1. září 2012 novou a jednodušší možnost získání chybějící specializace pro 1. stupeň základní školy, a to absolvováním tzv. doplňujícího studia. Podobně jako v případě absolvování programu celoživotního vzdělávání (jako tradiční formy získání chybějící specializace pro 1. stupeň základní školy) jde o vzdělávání na vysoké škole, ale v kratší a jednodušší formě. Délku tohoto vzdělávání stanoví prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.).

Nově také uznává zákon splnění kvalifikaceabsolventům magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů základních uměleckých škol, a to pro výuku těch předmětů na 1. stupni základní školy, které odpovídají oboru studia. Jde tedy o tzv. výchovné předměty (zejména hudební a výtvarná výchova).

Další změnou je uznání kvalifikace (bez nutnosti dalšího studia) učitele cizího jazyka na 1. stupni základní školy, pokud tento získal kvalifikaci učitele jazykové školy některým ze způsobů uvedených v § 12 zákona. Dosud totiž i učitelé jazyků splňujících kvalifikaci pro 2. stupeň základní školy nebo pro střední školu nesplňovali kvalifikační předpoklad pro výuku cizího jazyka na 1. stupni základní školy a museli si doplnit kvalifikaci právě o specializaci pro 1. stupeň základní školy.

Za plně kvalifikovaného učitele 1. stupně základní školy se ovšem považuje také absolvent vysokoškolského magisterského studijního programu zaměřeného na speciální pedagogiku pro učitele. V tomto konkrétním případě se tedy nevyžaduje doplnění vzdělání zaměřeného na vzdělávání na 1. stupni základní školy. S účinností od 1. září 2012 pak zákon umožňuje snazší prostupnost také absolventům magisterského studijního programu zaměřeného na speciální pedagogiku (bez bližšího určení, tedy např. i pro vychovatele), a to absolvováním programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřeného na učitele 1. stupně základní školy.

Pro práci učitele ve třídě nebo ve škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se vždy vyžaduje studium speciální pedagogiky, a to v jedné z uvedených forem.

1.3 Učitel druhého stupně základní školy (§ 8 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel druhého stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

  1. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy,
  2. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy,
  3. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy,
  4. studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy,
  5. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku pro učitele a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy,
  6. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy, nebo
    3. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace,
  7. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů základní umělecké školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,
  8. zaměřeném na tělesnou výchovu a sport jen pro výuku tělesné výchovy, nebo
  9. podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka.

2) Učitel druhého stupně základní školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku pro učitele,
  2. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku, studijního oboru speciální pedagogika a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů základní školy nebo střední školy, nebo
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů základní školy nebo střední školy,
  3. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
  4. vzděláním stanoveným pro učitele druhého stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.

Komentář:

Odborná kvalifikace učitele 2. stupně základní školy předpokládá bez výjimky vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Předpis ukládá v prvé řadě přímo absolvování vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů 2. stupně základní školy. V některých případech je možné pouhé doplnění chybějícího zaměření na 2. stupeň základní školy, a to alespoň absolvováním programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou. Jde o případy, kdy zaměstnanec dosáhl:

  • magisterského vysokoškolského vzdělání pro učitele 1. stupně základní školy,
  • magisterského vysokoškolského (neučitelského) vzdělání ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. U této skupiny učitelů připouští zákon po jeho novele od 1. září 2012 získání chybějícího pedagogického vzdělání také absolvováním programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou a zaměřeného na učitele středních škol (a nikoli pouze 2. stupně základní školy jako dosud).

Učitel s kvalifikací pro všeobecně vzdělávací předměty střední školy je plně kvalifikován pro 2. stupeň základní školy. Učitel s kvalifikací pro odborné předměty střední školy však již kvalifikaci pro 2. stupeň základní školy nemá a musí si ji výše uvedeným způsobem doplnit.

V případě učitele s kvalifikací pro 1. stupeň základní školy zavedla novela zákona s účinností od 1. září 2012 novou a jednodušší možnost získání chybějící specializace pro 2. stupeň základní školy, a to absolvováním tzv. doplňujícího studia. Podobně jako v případě absolvování programu celoživotního vzdělávání (jako tradiční formy získání chybějící specializace pro 2. stupeň základní školy) jde o vzdělávání na vysoké škole, ale v kratší a jednodušší formě. Délku tohoto vzdělávání stanoví prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.).

Nově také uznává zákon splnění kvalifikace absolventům magisterského studijního programu zaměřeného na přípravu učitelů základních uměleckých škol, a to pro výuku těch předmětů na 2. stupni základní školy, které odpovídají oboru studia. Jde tedy o tzv. výchovné předměty (zejména hudební a výtvarná výchova). Podobně uznává zákon splnění kvalifikace absolventům magisterského studijního programu zaměřeného na tělesnou výchovua sport pro výuku tělesné výchovy na 2. stupni základní školy(např. absolventi trenérského oboru nebo oboru rekreologie na tělovýchovných fakultách vysokých škol).

Výhradně pro výuku cizího jazyka je dostačující magisterské vzdělání, které sice není primárně zaměřeno na přípravu učitelů 2. stupně základní školy, ale připravuje učitele cizích jazyků (viz § 12 zákona č. 563/2004 Sb.).

Pro práci učitele ve třídě nebo ve škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se vždy vyžaduje studium speciální pedagogiky, a to v jedné z uvedených forem.

1.4 Učitel přípravné třídy základní školy a přípravného stupně základní školy speciální (§ 8a a § 8b zákona č. 563/2004 Sb.)

Učitel přípravné třídy základní školy *16) získává odbornou kvalifikaci vzděláním podle § 6 nebo § 7.

Učitel přípravného stupně základní školy speciální *17) získává odbornou kvalifikaci vzděláním podle § 7 odst. 2.


________________
 *16) - § 47 školského zákona.

 *17) - § 48a školského zákona.

Komentář:

Novela zákona s účinností od 1. září 2012 nastavila předpoklad odborné kvalifikace učitele přípravné třídy základní školy tak, že je postačující jak kvalifikace učitele mateřské školy, tak i učitele 1. stupně základní školy. V tomto ohledu totiž panovala právní nejistota, protože v přípravné třídě základní školy se v souladu s ustanovením § 47 školského zákona vzdělávají děti se sociálním znevýhodněním v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, a jde tedy o předškolní vzdělávání. Současně však jde o třídu základní školy, proto bez výslovného ustanovení zákona nebylo zřejmé, jaký předpoklad odborné kvalifikace je třeba na učitele v takové třídě klást.

Za pozornost stojí, že ačkoli jde v přípravné třídě základní školy o vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (konkrétně se sociálním znevýhodněním), pro splnění kvalifikačního předpokladu zákon nevyžaduje doplnění vzdělání v oboru speciální pedagogiky.

V případě učitele přípravného stupně základní školy speciální však již zákon vyžaduje vzdělání učitele 1. stupně základní školy se zaměřením na speciální pedagogiku. V tomto případě je pozoruhodné, že se vyžaduje vzdělání odpovídající jen učiteli 1. stupně základní školy a nikoli učiteli mateřské školy, ačkoli jde i v tomto případě o vzdělávání dětí v předškolním věku (viz ustanovení § 48a odst. 3 školského zákona).

1.5 Učitel střední školy (§ 9 zákona č. 563/2004 Sb.)

1.5.1 Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy (§ 9 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

  1. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy,
  2. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy,
  3. ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného všeobecně-vzdělávacího předmětu, a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
  4. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy, nebo
    3. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace,
  5. podle § 8 odst. 1 písm. a) jen pro výuku na nižším stupni víceletého gymnázia,
  6. zaměřeném na tělesnou výchovu a sport jen pro výuku tělesné výchovy, nebo
  7. podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka.

Komentář:

Odborná kvalifikace učitele všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy předpokládá bez výjimky vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Předpis ukládá v prvé řadě přímo absolvování vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy. V některých případech je možné pouhé doplnění chybějícího zaměření na střední školu, a to alespoň absolvováním programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou. Jde o případy, kdy zaměstnanec dosáhl:

  • magisterského vysokoškolského vzdělání (jen) pro učitele 2. stupně základní školy,
  • magisterského vysokoškolského (neučitelského) vzdělání ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. U této skupiny učitelů připouští zákon po jeho novele od 1. září 2012 získání chybějícího pedagogického vzdělání také absolvováním programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou a zaměřeného na učitele 2. stupně základní školy (a nikoli pouze středních škol jako dosud).

V případě učitele s kvalifikací pro 2. stupeň základní školy zavedla novela zákona s účinností od 1. září 2012 novou a jednodušší možnost získání chybějící specializace pro střední školy, a to absolvováním tzv. doplňujícího studia. Podobně jako v případě absolvování programu celoživotního vzdělávání (jako tradiční formy získání chybějící specializace pro střední školy) jde o vzdělávání na vysoké škole, ale v kratší a jednodušší formě. Délku tohoto vzdělávání stanoví prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.).

Nově také uznává zákon splnění kvalifikace absolventům magisterského studijního programu zaměřeného na tělesnou výchovu a sport pro výuku tělesné výchovy na střední škole. To znamená, že je jako učitel tělesné výchovy bez dalšího uznán za plně kvalifikovaného i absolvent např. trenérského oboru nebo oboru rekreologie na tělovýchovných fakultách vysokých škol.

Výhradně pro výuku cizího jazyka je dostačující magisterské vzdělání, které sice není primárně zaměřeno na přípravu učitelů střední školy, ale připravuje učitele cizích jazyků (viz § 12 zákona č. 563/2004 Sb.).

Do systému posuzování kvalifikace se od 1. září 2012 vrátilo pravidlo, kdy pro výuku na nižším stupni víceletého gymnázia je postačující kvalifikace učitele 2. stupně základní školy bez nutnosti doplnit si specializaci pro školu střední.

1.5.2 Učitel odborných předmětů střední školy (§ 9 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb.)

(2) Učitel odborných předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

  1. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů odborných předmětů střední školy,
  2. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu,
  3. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu,
  4. studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu, a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
    3. studiem pedagogiky podle § 22 (dále jen „studium pedagogiky“).

Komentář:

Odborná kvalifikace učitele odborných předmětů střední školy předpokládá bez výjimky vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Předpis ukládá v prvé řadě přímo absolvování vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů odborných předmětů střední školy. U absolventů magisterského vysokoškolského (včetně neučitelského) vzdělání ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, je možné pouhé doplnění chybějícího pedagogického vzdělání.

Na rozdíl od předchozích kategorií se přitom připouští doplňující studium pedagogiky nejen ve vysokoškolských studijních a vzdělávacích programech, ale také v akreditovaných programech dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků realizovaných v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (tedy mimo vysokou školu). Minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.). Dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

Novela zákona umožnila od 1. září 2012 prostupnost mezi učiteli všeobecně vzdělávacích předmětů a odborných předmětů střední školy, pokud obor vysokoškolského studia učitele všeobecně vzdělávacích předmětů odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu. V tomto případě je učiteli uznáno splnění předpokladu odborné kvalifikace bez nutnosti doplňovat si další specializaci.

1.5.3 Učitel praktického vyučování (§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 563/2004 Sb.)

(3) Učitel praktického vyučování získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování, a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
    3. studiem pedagogiky,
  2. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru praktického vyučování, a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
    3. studiem pedagogiky, nebo
  3. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo
    3. studiem pedagogiky.

(4) Učitel praktického vyučování zdravotnických oborů vzdělání musí mít také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu v oboru, který vyučuje.

________________
6) 	Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.
	Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).

Komentář: Učiteli praktického vyučování střední školy stačí k plné kvalifikaci střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, doplněné vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo učitelů 2. stupně základní školy. Tento vysokoškolský vzdělávací program může být nahrazen studiem pedagogiky v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (tedy i mimo vysokou školu).

Studium pedagogiky mimo vysokou školu nahrazující absolvování vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou v tomto případě již zákon nepodmiňuje tříletou praxí v oboru, jako tomu bylo za předchozího právního stavu.Minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.). Dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

1.5.4 Učitel odborného výcviku (§ 9 odst. 5 a 6 zákona č. 563/2004 Sb.)

(5) Učitel odborného výcviku získává odbornou kvalifikaci

  1. podle odstavce 3, nebo
  2. středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo druhého stupně základní školy, nebo 3. studiem pedagogiky.

(6) Učitel odborného výcviku zdravotnických oborů vzdělání získává odbornou kvalifikaci vzděláním podle odstavců 3 a 4.

Komentář:

Novela zákona s účinností od 1. září 2012 zmírnila podmínky pro získání odborné kvalifikace u učitelů odborného výcviku. Dřívější právní úprava vyžadovala u učitele odborného výcviku (dříve mistra odborné výchovy) k uznání plné kvalifikace získání alespoň středního vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a současně středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a dále doplňující pedagogické studium.

Platná právní úprava uznává jako dostačující buď získání středního vzdělání s výučním listem v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a k tomu doplňující pedagogické studium, nebo získání středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, a k tomu doplňující pedagogické studium.

Požadované doplňující pedagogické studium lze získat vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů střední školy nebo učitelů 2. stupně základní školy. Tento vysokoškolský vzdělávací program může být nahrazen studiem pedagogiky v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (tedy i mimo vysokou školu).Studium pedagogiky mimo vysokou školu nahrazující absolvování vzdělání v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou v tomto případě již zákon nepodmiňuje tříletou praxí v oboru, jako tomu bylo za předchozího právního stavu.

Minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.). Dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

1.5.5 Učitel ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 9 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb.)

(7) Učitel střední školy, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci

  1. vzděláním stanoveným pro učitele střední školy podle odstavců 1 až 6 a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku,
  2. studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku pro učitele a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně základní školy nebo střední školy, nebo
  3. pro výuku v praktické škole jednoleté a praktické škole dvouleté studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku pro učitele.

Komentář:

Pro práci učitele ve třídě nebo ve škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se vždy vyžaduje studium speciální pedagogiky, a to v jedné z uvedených forem.

1.6 Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední odborné škole a konzervatoři (§ 10 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
    3. studiem pedagogiky,
  2. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů základní umělecké školy jen pro výuku v základní umělecké škole,
  3. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů studijního oboru zaměřeného na hru na hudební nástroj nebo na sólový zpěv jen pro výuku těchto předmětů v základní umělecké škole,
  4. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů studijního oboru zaměřeného na výtvarnou výchovu jen pro výuku výtvarného oboru v základní umělecké škole,
  5. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením osmiletého nebo šestiletého vzdělávacího programu oboru vzdělání konzervatoře *1), který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu,
  6. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
    3. studiem pedagogiky,
  7. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu konzervatoře a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
    3. studiem pedagogiky, nebo
  8. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
    3. studiem pedagogiky.

(2) Ředitel základní umělecké školy, střední školy a konzervatoře může v odůvodněných případech rozhodnout, že upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud je nebo byl výkonným umělcem *7).Rozhodnutí musí být vydáno písemnou formou. Tímto rozhodnutím se pro pracovněprávní účely považuje předpoklad odborné kvalifikace učitele na dané škole za splněný.

________________
*1)	Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
*7) 	Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).


Komentář:

Způsoby získání odborné kvalifikace učitele uměleckých předmětů v uvedených druzích škol jsou zřejmě nejrozmanitější ze všech pedagogických profesí a lze je shrnout takto:

  • vysokoškolské vzdělání (tedy i bakalářské) v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, doplněné alespoň studiem pedagogiky uskutečňovaným zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně;
  • jen pro výuku v základní umělecké škole vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů základní umělecké školy (jde o nové ustanovení vložené novelou zákona od 1. září 2012),
  • jen pro výuku předmětů hra na hudební nástroj, sólový zpěv a výtvarného oboru v základní umělecké škole vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů studijního oboru zaměřeného právě na hru na hudební nástroj, sólový zpěv a výtvarnou výchovu; také tento způsob získání odborné kvalifikace je zařazen nově od 1. září 2012 a znamená řešení dlouholetého problému uplatnění absolventů učitelských fakult s oborovou skladbou zahrnující hudební a výtvarnou výchovu;
  • vyšší odborné vzdělání v konzervatoři v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu,
  • vyšší odborné vzdělání (mimo konzervatoř) v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, doplněné alespoň studiem pedagogiky uskutečňovaným zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně;
  • střední vzdělání s maturitní zkouškou získané v konzervatoři doplněné alespoň studiem pedagogiky uskutečňovaným zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně;
  • střední vzdělání s maturitní zkouškou (mimo konzervatoř) v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu, doplněné alespoň studiem pedagogiky uskutečňovaným zařízením dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

Specifickým způsobem splnění podmínek odborné kvalifikace učitele uměleckých předmětů je postup uvedený v odstavci 2. Podle něj může ředitel školy rozhodnout, že upouští od splnění předpokladu odborné kvalifikace u učitelů, kteří jsou nebo byli výkonnými umělci. Tímto rozhodnutím se pro pracovněprávní účely považuje takový učitel za plně kvalifikovaného a nelze již po něm (např. později) požadovat splnění předpokladu odborné kvalifikace. Zákon stanoví písemnou formu tohoto rozhodnutí.

Ustanovení § 67 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), stanoví, že výkonným umělcem je fyzická osoba, která vytvořila umělecký výkon. Uměleckým výkonem pak je podle stejného ustanovení výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo včetně výtvorů tradiční lidové kultury.

Zákon č. 121/2000 Sb. pak dále stanovuje osobnostní a majetková práva výkonného umělce. Výkonným umělcem je tedy ten, na něhož lze vztáhnout výše uvedenou charakteristiku. I když tato definice není jednoznačná, lze bez větších pochybností uvést, že je plně v kompetenci ředitele školy rozhodnout, kdo je (byl) výkonným umělcem, tedy kdo splňuje výše uvedenou definici výkonného umělce.

Takový přístup k plnění odborné kvalifikace je evidentně motivován snahou umožnit působení vynikajících umělců v uměleckých školách i v případech, kdy tito nedisponují odpovídajícím vzděláním.

1.7 Učitel vyšší odborné školy (§ 11 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů nebo odborných předmětů vyšší odborné školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného všeobecně-vzdělávacího nebo odborného předmětu.

(2) Učitel praktického vyučování a odborné praxe získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování,
  2. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru praktického vyučování, nebo
  3. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu.

(3) Učitel praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů vzdělání musí mít také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu *6) v oboru, který vyučuje.

(4) Ředitel vyšší odborné školy může v odůvodněných případech rozhodnout, že upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud je nebo byl výkonným umělcem. Rozhodnutí musí být vydáno písemnou formou. Tímto rozhodnutím se pro pracovněprávní účely považuje předpoklad odborné kvalifikace učitele na dané škole za splněný.

________________
6) 	Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.
	Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).
Komentář:

Existuje jeden základní rozdíl ve způsobu získání odborné kvalifikace učitele vyšší odborné školy v porovnání s učitelem střední školy. U všech kategorií učitelů vyšší odborné školy (učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, odborných předmětů, praktického vyučování a odborné praxe) se získává odborná kvalifikace stejně jako u příslušné kategorie učitele střední školy, ale u učitele vyšší odborné školy již není vyžadována pedagogická způsobilost. Stačí tedy vždy jen příslušný stupeň vzdělání v oboru, který odpovídá charakteru předmětu nebo praktického vyučování. Plně kvalifikovanými jsou tedy i absolventi neučitelských odborných studijních programů. U učitelů praktického vyučování vyšší odborné školy, kteří dosáhli středního vzdělání s maturitní zkouškou, upustil zákon v důsledku novely od 1. září 2012 od praxe v oboru v trvání min. 3 roků.

U učitelů uměleckých předmětů vyšších odborných škol připouští předpis stejnou možnost upuštění od splnění odborné kvalifikace, jako je tomu u učitelů uměleckých předmětů uměleckých škol (základní umělecká škola, konzervatoř).

1.8 Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky (§ 12 zákona č. 563/2004 Sb.)

Učitel jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem

  1. v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů příslušných cizích jazyků,
  2. jiného akreditovaného studijního programu v oblasti pedagogických věd než podle písmene a), vykonáním jazykové zkoušky z příslušného cizího jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a doplňujícím didaktickým studiem příslušného jazyka,
  3. v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti společenských věd zaměřeném na příslušné cizí jazyky a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů,
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů, nebo
    3. studiem pedagogiky, nebo
  4. jiného akreditovaného magisterského studijního programu než podle písmen a), b) a c) a
    1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů, nebo
    2. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů,
    3. vykonáním jazykové zkoušky z příslušného cizího jazyka odpovídající minimálně úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a doplňujícím didaktickým studiem příslušného jazyka.

Komentář:

Odborná kvalifikace učitele jazykové školy předpokládá bez výjimky vysokoškolské vzdělání, které však v případě pod písm. b) stačí v bakalářském stupni. S účinností od 1. září 2012 platí přísnější podmínka posouzení odborné kvalifikace spočívající v tom, že je třeba absolvovat vzdělání v příslušném cizím jazyce. Předchozí právní úprava uznávala splnění kvalifikace i v případě, že absolvované studium neodpovídalo vyučovanému jazyku.

Pokud získá zaměstnanec toto vzdělání studiem cizího jazyka v neučitelském studijním programu (např. odborná filologie, překladatelství a tlumočení apod.), je nutné doplnit si alespoň studium pedagogiky v akreditovaném zařízení celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 120 hodin, přímo v tomto zákoně.

Od 1. září 2012 je v důsledku novely uznána kvalifikace také v případě, kdy učitel cizího jazyka absolvuje vysokoškolské vzdělání v magisterském neučitelském oboru, pokud si doplní pedagogickou způsobilost absolvováním programu celoživotního vzdělávání na vysoké škole zaměřeného na přípravu učitelů, a dále vykoná jazykovou zkoušku z příslušného cizího jazyka na úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce (této úrovni odpovídá mj. státní jazyková zkouška). Tak je vlastně poprvé zohledněno získání státní jazykové zkoušky nebo jiné mezinárodně uznávané zkoušky z cizího jazyka v rámci odborné kvalifikace učitelů.

Získání odborné kvalifikace učitele jazykové školy je využitelná rovněž pro výuku cizích jazyků na 1 a 2. stupni základní školy a na střední škole (viz předchozí text).

1.9 Pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (§ 13 zákona č. 563/2004 Sb.)

Pedagog v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vzdělávacího předmětu, a pedagogickou praxí nebo praxí v oboru, který odpovídá charakteru vzdělávacích předmětů, v délce nejméně 4 let.

Komentář:

Dosud byla praxe vyžadována jen u absolventů nepedagogických studijních programů. Nyní bude vyžadována vždy, tedy i u absolventů pedagogických vysokoškolských oborů.

Délka požadované praxe se snížila ze 7 na 4 roky a není stanoveno, v jakém rozsahu týdenní pracovní doby (tj. tzv. pracovního úvazku) musel pedagog tuto praxi vykonávat.

1.10 Učitel náboženství (§ 14 zákona č. 563/2004 Sb.)

Učitel náboženství získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu

  1. v oblasti teologických věd,
  2. v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů náboženství, nebo
  3. v oblasti pedagogických nebo společenských věd a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů náboženství nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů náboženství.

Komentář:

Ustanovení o podmínkách odborné kvalifikace učitelů náboženství je stanoveno izolovaně od ostatních učitelských kategorií. Hlavním důvodem je specifické postavení výuky náboženství ve veřejných školách, pro které stanovuje rovněž odděleně speciální podmínky zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon (§ 15). Odborná kvalifikace učitele náboženství předpokládá bez výjimky vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. Pokud nebylo dosaženo toto vzdělání v oblasti teologických věd, vyžaduje se alespoň zaměření na pedagogické nebo společenské vědy a doplnění zaměření na výuku náboženství v rámci programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou.

Ve způsobu získávání předpokladu odborné kvalifikace této profesní skupiny pedagogů nepřinesla novela zákona žádné změny.

1.11 Učitel odborného výcviku v zařízení sociálních služeb(§ 15 zákona č. 563/2004 Sb.)

Učitel odborného výcviku v zařízení sociálních služeb získává odbornou kvalifikaci jako učitel odborného výcviku podle § 9 odst. 5 a současně absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu zaměřeného na speciální pedagogiku a uskutečňovaného zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Komentář:

Kromě podmínek kladených obecně na učitele odborného výcviku střední školy je v případě působení v zařízení sociální péče (tedy zařízení stojící mimo soustavu škol a školských zařízení) nutné doplnit vzdělání ještě studiem speciální pedagogiky v zařízení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Ve způsobu získávání předpokladu odborné kvalifikace této profesní skupiny pedagogů nepřinesla novela zákona žádné změny.

1.12 Vychovatel (§ 16 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Vychovatel získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd,
  2. vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 10, 12 a 14,
  3. vysokoškolským vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného studijního programu než podle písmene a) a b) a
    1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání v oblasti pedagogických věd uskutečňovaném vysokou školou, nebo
    2. studiem pedagogiky,
  4. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na vychovatelství nebo na pedagogiku volného času nebo na speciální pedagogiku nebo na sociální pedagogiku,
  5. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene d) a
    1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku nebo pedagogiku volného času nebo na přípravu učitelů základní nebo střední školy, nebo
    2. studiem pedagogiky,
  6. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu střední školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů nebo pedagogů volného času,
  7. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání a vykonáním jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky z předmětu zaměřeného na vychovatelství, nebo
  8. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene f) a g) a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku nebo pedagogiku volného času nebo přípravu učitelů základní školy nebo střední školy.

(2) Vychovatel, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve školském výchovném a ubytovacím zařízení nebo v jeho oddělení zřízeném pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na speciální pedagogiku nebo sociální pedagogiku,
  2. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
  3. vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odstavce 1 a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.

Komentář:

Způsoby získání odborné kvalifikace vychovatele jsou formulovány jednotně bez ohledu na to, v jakém druhu školského zařízení má vychovatel působit. Podmínky odborné kvalifikace vychovatele tedy umožňují vychovateli působit se stejným vzděláním jak ve školní družině, tak i ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních. Způsoby získání odborné kvalifikace vychovatele lze shrnout takto:

  • kvalifikace učitele 1. a 2. stupně základní školy, učitele střední školy, učitele uměleckých předmětů, učitele jazykové školy, pokud bylo ve všech uvedených případech dosaženo vysokoškolského vzdělání,
  • vysokoškolské (neučitelské) vzdělání zaměřené na jakoukoli pedagogickou odbornost (postačuje i bakalářský studijní program); dosud bylo vyžadováno zaměření na vychovatelství nebo sociální pedagogiku;
  • s účinností od 1. září 2012 je nově daná možnost získat kvalifikaci vychovatele i pro absolventy nepedagogických vysokoškolských oborů (i jen bakalářských) s podmínkou doplnění studia pedagogiky;
  • vyšší odborné vzdělání zaměřené na vychovatelství nebo další vyjmenované pedagogické odbornosti; dosud zákon připouštěl na tomto stupni vzdělání jen zaměření na vychovatelství nebo sociální pedagogiku; nově je bez dalšího uznatelné i vzdělání v oboru pedagogika volného času a speciální pedagogika;
  • vyšší odborné vzdělání (jakékoliv) doplněné alespoň studiem pedagogiky v akreditovaném zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 80 hodin, přímo v tomto zákoně,
  • střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru zaměřeném na přípravu vychovatelů a od 1. září 2012 nově také pedagogů volného času; je tak zdůrazněna vzájemná prostupnost těchto dvou maturitních oborů; dosud byla možná jen jednostranná prostupnost – absolvent maturitního oboru vychovatelství byl kvalifikován jako pedagog volného času, opačně však nebyla prostupnost možná;
  • střední vzdělání s maturitní zkouškou (jakékoliv) doplněné vzděláním v programu celoživotního vzdělávání, který však musí být uskutečňovaný vysokou školou. Novinku od 1. září 2012 znamená rozšíření výběru specializací v rámci programu celoživotního vzdělávání na VŠ (dosud byl přípustný jen program celoživotního vzdělávání na VŠ zaměřený výhradně na přípravu vychovatelů).

Specializované střední vzdělání s maturitní zkouškou určené pro vychovatele je tedy i nadále dostačující kvalifikací pro výkon práce vychovatele ve kterémkoliv školském zařízení, pokud nejde o školské zařízení zřízené pro děti, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.

Recipročně obsahuje zákon od 1. září 2012 ustanovení znamenající vzájemnou prostupnost absolventů maturitních oborů pro učitele MŠ a vychovatele [(viz § 6 odst. 1, písm. f) a § 16 odst. 1, písm. g)], a to vykonáním tzv. jednotlivé zkoušky v rámci profilové části maturitní zkoušky.

Pro práci vychovatele v oddělení nebo školském zařízení zřízeném pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dále ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči se vždy vyžaduje studium speciální pedagogiky, a to v jedné z uvedených forem.

Novela zákona o pedagogických pracovnících provedená zákonem č. 159/2010 Sb. se s účinností od 1. července 2010 dotkla způsobu získání odborné kvalifikace vychovatelů, ale výlučně jen ve školském výchovném a ubytovacím zařízení nebo v jeho oddělení zřízeném pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči.

V jejich případě se podle ustanovení § 16 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. rozšiřují dosavadní způsoby získání odborné kvalifikace navíc ještě o vysokoškolské vzdělání (stačí i bakalářské) v oboru sociální pedagogiky. Jde tak vlastně o doplnění tohoto odborného zaměření do výčtu způsobů získání odborné kvalifikace vychovatele právě u vychovatelů „speciálních“ školských zařízení. V „běžných“ školských zařízeních byl totiž tento studijní obor uznáván již dříve (viz ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., ve znění platném do 31. srpna 2012).

Novela zákona účinná od 1. září 2012 pak pro kategorii vychovatelů v oddělení nebo školském zařízení zřízeném pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dále ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči rozšířila možnost získání odborné kvalifikace absolvováním jakéhokoli vysokoškolského studijního oboru speciální pedagogiky. Dosud byla totiž vyžadována speciální pedagogika jen pro vychovatele. Získáním kvalifikace podle ustanovení § 16 odst. 2, písm. a) je vychovatel automaticky kvalifikován i pro „běžné“ výchovné a ubytovací zařízení [(viz § 16 odst. 1, písm. a)].

1.13 Pedagog volného času (§ 17 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Pedagog volného času, který vykonává komplexní přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd,
  2. vysokoškolským vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného studijního programu než podle písmene a) a
    1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
    2. studiem pedagogiky,
  3. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením,
  4. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a
    1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
    2. studiem pedagogiky,
  5. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením, nebo
  6. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene e) a
    1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
    2. studiem pedagogiky.

(2) Pedagog volného času, který vykonává dílčí přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání ve školách a školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, získává odbornou kvalifikaci

  1. vzděláním podle odstavce 1, nebo
  2. středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a
    1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku, nebo
    2. studiem pedagogiky.

Komentář:

Kvalifikační předpoklady pedagoga volného času jsou srovnatelné s těmi, které předpis stanoví pro vychovatele – lze však zaznamenat určité odchylky u těchto dvou kategorií. Navíc v důsledku novely zákona od 1. září 2012 rozeznává ustanovení § 17 dvě kategorie pedagogů volného času:

  1. Pedagogové vykonávající komplexní přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání.
  2. Pedagogové vykonávající dílčí přímou pedagogickou činnost v zájmovém vzdělávání.

Tato část zákona bohužel neobsahuje výklad těchto dvou pojmů (komplexní a dílčí přímá pedagogická činnost). Pro tento účel nelze použít ani formulace příkladů činností v katalogu prací (část 2.16.04 přílohy k nařízení vlády č. 222/2010 Sb.).

Nezbývá tedy, než při vymezení rozdílů mezi těmito dvěma kategoriemi vyjít ze zjevného záměru tvůrců novely zákona, podle něhož má první kategorie zahrnovat pedagogy volného času vykonávajících svoji činnost obvykle v plném nebo převažujícím pracovním úvazku v rámci školského zařízení pro zájmové vzdělávání a koordinující činnost vedoucích jednotlivých zájmových útvarů (obvykle jsou označováni jako vedoucí oddělení). Druhou kategorii pak tvoří tzv. externisté, tj. vedoucí jednotlivých zájmových útvarů, kteří vykonávají svoji činnost ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání zpravidla jen v rozsahu několika hodin týdně vedle svého hlavního zaměstnání.

Způsoby získání odborné kvalifikace pedagoga volného času lze shrnout takto:

  • kvalifikace učitele 1. a 2. stupně základní školy, učitele střední školy (všechny kategorie), učitele uměleckých předmětů, učitele jazykové školy, pokud bylo ve všech uvedených případech dosaženo vysokoškolského vzdělání,
  • vysokoškolské (neučitelské) vzdělání zaměřené na jakoukoli pedagogickou odbornost (postačuje i bakalářský studijní program); dosud bylo vyžadováno zaměření na pedagogiku volného času nebo sociální pedagogiku;
  • s účinností od 1. září 2012 je nově daná možnost získat kvalifikaci pedagoga volného času i pro absolventy nepedagogických vysokoškolských oborů (i jen bakalářských) s podmínkou doplnění studia pedagogiky;
  • vyšší odborné vzdělání zaměřené na studium jakéhokoli pedagogického oboru; dosud zákon připouštěl na tomto stupni vzdělání jen zaměření na pedagogiku volného času nebo vychovatelství nebo sociální pedagogiku;
  • vyšší odborné vzdělání (jakékoliv) doplněné alespoň studiem pedagogiky v akreditovaném zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků;minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 80 hodin, přímo v tomto zákoně;
  • střední vzdělání s maturitní zkouškou zaměřené na studium jakéhokoli pedagogického oboru; dosud zákon připouštěl na tomto stupni vzdělání jen zaměření na pedagogiku volného času nebo vychovatelství;
  • střední vzdělání s maturitní zkouškou (jakékoliv) doplněné alespoň studiem pedagogiky v akreditovaném zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků; minimální rozsah tohoto studia stanoví nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 80 hodin, přímo v tomto zákoně.

Pro druhou kategorii pedagogů volného času (tzv. externí pracovníky vedoucí jednotlivé zájmové útvary) připouští zákon kromě výše uvedených způsobů získání odborné kvalifikace také jen střední vzdělání s výučním listem (ve kterémkoli oboru) s podmínkou doplnění studia pedagogiky.

1.14 Speciální pedagog (§ 18 zákona č. 563/2004 Sb.)

Speciální pedagog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd

  1. zaměřeném na speciální pedagogiku,
  2. zaměřeném na pedagogiku předškolního věku nebo na přípravu učitelů základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy nebo na přípravu vychovatelů a doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace uskutečňovaném vysokou školou, nebo
  3. studijního oboru pedagogika a doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace uskutečňovaném vysokou školou.

Komentář:

Při posuzování toho, zda zaměstnanec plní podmínky odborné kvalifikace v tomto případě, je třeba pečlivě zvážit, zda jde opravdu o pracovní pozici speciálního pedagoga, nebo učitele ve třídě nebo škole nebo školském zařízení zřízeném pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro obě tyto kategorie – speciální pedagog a učitel – jsou podmínky odborné kvalifikace stanoveny odchylně. Obě tyto kategorie také striktně odlišuje katalog prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.). Právě příklady prací uvedené u každé z těchto kategorií v rámci katalogu prací lze použít jako nástroj k rozhodnutí, zda zaměstnance zařadíme na pozici učitele (popř. vychovatele), nebo speciálního pedagoga.

Odborná kvalifikace speciálního pedagoga předpokládá bez výjimky vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, a to s některým z uvedených zaměřením. Ve srovnání s právním stavem platným do 31. srpna 2012, který připouštěl jen zaměření na speciální pedagogiku, lze nyní získat odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga také kombinací magisterského učitelského studia nebo studia v oboru pedagogika a tzv. doplňujícího studia k rozšíření odborné kvalifikace podobně jako u učitelů 1. a 2. stupně ZŠ a učitelů SŠ.

1.15 Psycholog (§ 19 zákona č. 563/2004 Sb.)

Psycholog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu psychologie.

Komentář:

Jde samozřejmě o psychology, kteří jsou zaměstnanci školy nebo školského zařízení a vykonávají přímou pedagogickou činnost v rámci plnění vzdělávacích programů. Požadováno je specializované magisterské vzdělání pro psychology.

Ve způsobu získávání předpokladu odborné kvalifikace této profesní skupiny pedagogů nepřinesla novela zákona žádné změny.

1.16 Metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně(§ 19a zákona č. 563/2004 Sb.)

Metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu

Komentář:

Jde o nově uváděnou profesní pozici [(viz § 2 odst. 2, písm. i)].

Zajímavé je, že se u tohoto pedagogického pracovníka nevyžaduje pedagogické vzdělání… Je otázka, zda šlo o úmysl nebo nedopatření, ale platné znění připouští získání jakéhokoli VŠ vzdělání i bez pedagogického zaměření.

1.17 Asistent pedagoga (§ 20 zákona č. 563/2004 Sb.)

(1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají děti nebo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami18), nebo ve škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace19), získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd,
  2. vysokoškolským vzděláním získaným studiem jiného akreditovaného studijního programu než podle písmene a) a
    1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
    2. studiem pedagogiky, nebo
    3. absolvováním vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga uskutečňovaného vysokou školou nebo zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „studium pro asistenty pedagoga“),
  3. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením,
  4. vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu než podle písmene c) a
    1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
    2. studiem pedagogiky, nebo
    3. studiem pro asistenty pedagoga,
  5. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání s pedagogickým zaměřením, nebo
  6. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání než podle písmene e) a
    1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na pedagogiku,
    2. studiem pedagogiky, nebo
    3. studiem pro asistenty pedagoga.

(2) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích ve škole, ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání, ve školském výchovném a ubytovacím zařízení, ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči, získává odbornou kvalifikaci

  1. vzděláním podle odstavce 1,
  2. středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a studiem pedagogiky,
  3. středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu asistentů pedagoga,
  4. středním vzděláním získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a
    1. studiem pedagogiky, nebo
    2. studiem pro asistenty pedagoga, nebo
  5. základním vzděláním a studiem pro asistenty pedagoga.

________________
18)	§ 16 odst. 9 školského zákona.
19)	§ 3 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
Komentář:

Asistent pedagoga je kategorií pedagogických pracovníků, kterou je třeba oddělit od jiných forem asistence působících u dětí a žáků ve školách a školských zařízeních (zejména od osobních asistentů). Dělícím kritériem je v souladu s § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, souhlas krajského úřadu se zřízením funkce asistenta pedagoga.

V důsledku novely zákona došlo od 1. září 2012 k rozdělení asistentů pedagoga na dvě kategorie;první z nich uvedená v odst. 1 zahrnuje asistenty pedagoga působící přímo ve třídě a podporující individuální integraci dětí a žáků. Kvalifikační předpoklady kladené na tuto kategorii asistentů pedagoga jsou náročnější, než tomu bylo za předchozí právní úpravy – nejnižším přípustným stupněm vzdělání je zde střední vzdělání s maturitní zkouškou.

Odst. 2 vymezuje druhou kategorii asistentů pedagoga, zahrnující výkon činností blížících se spíše pozici osobního asistenta. Není sice stále vyřešen konflikt s ustanovením § 16 odst. 9 školského zákona, podle kterého připouští školský zákon zřízení funkce asistenta pedagoga jen u škol, nikoli u školských zařízení. Tímto novelizujícím ustanovením zákona o pedagogických pracovnících se však do jisté míry legalizuje stávající praxe, kdy jsou se souhlasem krajského úřadu zřizovány funkce asistenta pedagoga právě u školských zařízení.

Výčet druhů školských zařízení v tomto odst. 2 umožňuje využití asistentů pedagoga této druhé kategorie u všech školských zařízení poskytujících vzdělávání (včetně např. školní družiny a školního klubu).

Ve srovnání s předchozí právní úpravou stojí za pozornost následující změny ve způsobu získání kvalifikace asistenta pedagoga:

  • nově daná možnost získat kvalifikaci i pro absolventy nepedagogických vysokoškolských oborů (i jen bakalářských),
  • rozšíření uplatnitelnosti na jakékoli obory vyššího odborného vzdělávání pedagogického směru (dosud byly uznávány jen obory zaměřené na přípravu pedagogických asistentů nebo na sociální pedagogiku),
  • nově daná možnost získat kvalifikaci i pro absolventy nepedagogických oborů vyšších odborných škol,
  • rozšíření uplatnitelnosti na jakékoli maturitní obory pedagogického směru (dosud byly uznávány jen obory zaměřené na přípravu pedagogických asistentů),
  • nově daná možnost získat kvalifikaci i pro absolventy nepedagogických maturitních oborů.

Předpis je při stanovení způsobu získání odborné kvalifikace asistenta pedagoga působícího ve školském zařízení (tedy podle odst. 2) poměrně nenáročný – nejnižším postačujícím vzděláním asistenta pedagoga je základní vzdělání doplněné absolvováním vzdělávacího programu pro asistenty pedagoga v zařízení dalšího vzdělávání pro pedagogické pracovníky. V tomto případě je vyhláškou č. 317/2005 Sb. stanoveno studium pro asistenty pedagoga v minimálním rozsahu 120 hodin.

V případě studia pedagogiky doplňujícího střední vzdělání s výučním listem a středního vzdělání (u absolventů dvouletých oborů středního vzdělávání) uvedeného v odst. 2, písm. c) a d) stanoví minimální rozsah tohoto studia nově prováděcí předpis (vyhláška č. 317/2005 Sb.); dřívější právní úprava stanovila tento minimální rozsah, a to v počtu 80 hodin, přímo v tomto zákoně.

Také výše uvedená možnost získat kvalifikaci asistenta pedagoga absolventům dvouletých oborů středního vzdělávání (kteří získají „pouze“ střední vzdělání) je nová a přinesla ji novela zákona od 1. září 2012.

1.18 Trenér (§ 21 zákona č. 563/2004 Sb.)

Trenér získává odbornou kvalifikaci

  1. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřeném na přípravu učitelů tělesné výchovy a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace,
  2. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu ve studijním oboru tělesná výchova a sport a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace,
  3. vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném bakalářském studijním programu v oblasti zaměřené na tělesnou výchovu a sport a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace, nebo
  4. vyšším odborným vzděláním získaným ukončenímakreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na sportovní, tělovýchovné a pohybové činnosti a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace, nebo
  5. středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání nebo středním vzděláním s výučním listem získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání a trenérskou školou tělovýchovných fakult vysokých škol a získáním osvědčení nejméně II. třídy trenéra příslušné specializace.

Komentář:

Jde o ty trenéry, kteří jsou zaměstnanci školy nebo školského zařízení a vykonávají přímou pedagogickou činnost v rámci plnění vzdělávacích programů. Jednotlivé vyjmenované stupně vzdělání musí být vždy doplněny získáním trenérské kvalifikace alespoň II. třídy v příslušné sportovní specializaci, které se v rámci výkonu pedagogické činnosti věnuje.

Novela zákona přinesla od 1. září 2012 rozšíření možnosti získat kvalifikaci i pro absolventy oborů vyšších odborných škol s tělovýchovným zaměřením.

1.19 Posouzení kvalifikace v případě souběhu více pedagogických pozic (§ 22 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb.)

Poslední novela zákona o pedagogických pracovnících přinesla do zavedeného systému posuzování odborné kvalifikace jednu poměrně zásadní změnu, a to s účinností od 1. září 2012. Pro její správné pochopení však nejprve připomeňme vývoj právní úpravy tohoto ustanovení: Do ustanovení § 22 byl nejprve s účinností od 1. července 2010 vložen odst. 3 (v původním číslování), který stanovil:

Pedagogický pracovník, který vykonává přímou pedagogickou činnost, pro kterou má odbornou kvalifikaci, ve větším rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti, než je polovina jemu stanoveného rozsahu hodin podle § 23 odst. 1, splňuje pro pracovněprávní účely předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b).

Toto pravidlo řešilo poměrně časté případy, kdy např. učitel základní školy vykonává svou přímou pedagogickou činnost současně na 1. i 2. stupni základní školy. Podle právní úpravy platné do 30. června 2010 byl bez odpovídající kvalifikace pro 1. nebo 2. stupeň (podle toho, jakou kvalifikací disponoval). V důsledku této změny byla plně uznána jeho odborná kvalifikace pro pracovněprávní účely v případě, že např. učitel s kvalifikací pro 2. stupeň základní školy vykonával na 1. stupni základní školy méně než polovinu svého pedagogického „úvazku“, tj. ne více než 10 hodin z celkových 22 hodin přímé pedagogické činnosti.

Totéž platilo např. i v situaci, kdy učitel odborných předmětů střední školy měl část svého pedagogického „úvazku“ v předmětech všeobecně vzdělávacích, opět ale za předpokladu, že tyto předměty nedosahovaly poloviny celkového týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti, který mu byl stanoven.

Jiným příkladem využití tohoto ustanovení je situace, kdy učitel část své přímé pedagogické činnosti vykonává ve třídě zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve všech těchto případech již takový učitel nemusel podstupovat rozšiřující studium, kterým by si doplnil chybějící kvalifikaci, jako tomu bylo podle původního právního stavu.

Novela zákona účinná od 1. září 2012 pak přinesla další, a to zásadní zmírnění podmínek splnění odborné kvalifikace! Jak jsme právě připomněli, dosud v uvedených případech musel pedagog splňovat předpoklad odborné kvalifikace ve větším rozsahu přímé pedagogické činnosti, než je polovina jemu stanoveného rozsahu.

Nová právní úprava již nevyžaduje nadpoloviční většinu počtu hodin, a stačí tak splňovat předpoklad odborné kvalifikace v jakémkoli počtu hodin, tedy např. i jen jednou hodinou týdně. Podmínkou však je, že pedagog vykonává obě činnosti (tj. pro něž splňuje předpoklad odborné kvalifikace i pro něž nesplňuje) v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Nelze tedy využít tohoto ustanovení např. u pedagogů se souběžnými pracovněprávními vztahy (např. vychovatelka školní družiny „dobírající“ hodiny na 1. stupni ZŠ).

Výkladově nejasná je situace, kdy je v rámci jedné pracovní smlouvy sjednán alternativně výkon více druhů práce (např. učitel všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů SŠ). Úmysl zákonodárce však zřejmě směřoval k toleranci jen v rámci jednoho druhu práce, proto se lze domnívat, že alternativní výčet druhů práce v pracovní smlouvě také neumožňuje využití tohoto nového pravidla. V uvedeném příkladu však stačí změnit obsah pracovní smlouvy tak, aby sjednaným druhem práce byl „učitel“, popř. „učitel střední školy“ a pak již tohoto nového nástroje lze použít.

2 Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah

(§ 23 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb.)

Podle nově formulovaného ustanovení § 23 odst. 4 zákona č. 563/2004 Sb. (po jeho novele účinné od 1. září 2012) platí:

Za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost podle odstavce 3 i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával. U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době; těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit.

Oproti očekávání části odborné veřejnosti tak i nadále platí, že přímá pedagogická činnost vykonaná nad týdenní rozsah stanovený ředitelem školy a školského zařízení (tj. tzv. nadúvazkové hodiny) zakládají nárok zaměstnance na příplatek podle ustanovení § 132 zákoníku práce i v případě, že pedagogický pracovník nesplní v daném týdnu celý rozsah jemu stanovené přímé pedagogické činnosti.

Příklad

Učiteli základní školy (jemuž je stanoven rozsah přímé pedagogické činnosti ve výši 22 hodin týdně) odpadnou v určitý den hodiny jeho přímé pedagogické činnosti. Jiný den téhož týdne bude „suplovat“ za jiného nepřítomného kolegu, bude tedy vykonávat přímou pedagogickou činnost nad rámec původně rozvržených vyučovacích hodin. Otázka tedy zní, zda a za jakých podmínek náleží příplatek za nadúvazkové hodiny i v tomto případě, kdy celkový počet hodin přímé pedagogické činnosti týdně nepřekročí 22.

V důsledku přijaté novely bude muset zaměstnavatel rozlišovat, z jakého důvodu odpadly hodiny přímé pedagogické činnosti. Půjde-li o důvody uvedené v ustanovení § 348 zákoníku práce (překážky v práci předvídané právními předpisy, dovolená, náhradní volno a státní svátek), uzná se takto neodpracovaná doba jako odpracovaná a případné nadúvazkové hodiny se proplatí, i když celkový počet hodin nepřesáhne určený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti. V ostatních případech, kdy místo výkonu původně rozvržené přímé pedagogické činnosti bude pedagog vykonávat práce související, případné nadúvazkové hodiny se neproplatí, dokud nebude překročen určený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti.

3 Přechodná ustanovení

Vzhledem k tomu, že každá rozsáhlejší novela zákona zasahuje do právních vztahů vzniklých ještě před jejím přijetím, je obvyklé a žádoucí řešit účinek nově přijatých nebo změněných ustanovení na tyto dříve vzniklé právní vztahy. K tomu slouží tzv. přechodná ustanovení, která bývají umístěna obvykle v závěrečných částech zákona. My si všimneme samozřejmě jen těch přechodných ustanovení, která mají souvislost s novelou zákona účinnou od 1. září 2012.

Přechodné ustanovení týkající se psychologů

V ustanovení § 32 byl doplněn odst. 2, který vylučuje použití odst. 1 v případě psychologa. Připomeňme, že ustanovení § 32 odst. 1 připouští za zde uvedených podmínek výkon přímé pedagogické činnosti i těm osobám, které nesplňují předpoklad odborné kvalifikace. Toto doplnění odst. 2 znamená, že u psychologa nelze v žádném případě umožnit výkon přímé pedagogické činnosti bez předchozího dosažení předpokladu odborné kvalifikace.

Přechodná ustanovení přijatá v rámci novely zákona k 1. září 2012

Podle ustanovení článku II zákona č. 198/2012 Sb. platí:

a) Odborná kvalifikace získaná podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena.

Toto přechodné ustanovení znamená, že v případě, kdy získal pedagogický pracovník předpoklad odborné kvalifikace v souladu s právní úpravou platnou do 31. srpna 2012, bude mu tato kvalifikace uznána i tehdy, když by podle nové právní úpravy získaná kvalifikace nestačila.

Příklad

Dosud stačilo asistentu pedagoga se základním vzděláním absolvovat pouze studium pro asistenty pedagoga (viz ustanovení § 20, písm. e) zákona ve znění účinném do 31. srpna 2012) a byl plně způsobilý vykonávat přímou pedagogickou činnost i ve třídě, v níž se vzdělávají (mj.) žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Podle nové právní úpravy by musel takový asistent pedagoga získat nejméně střední vzdělání s maturitní zkouškou a k tomu příslušné doplňující studium (viz ustanovení § 20 odst. 1, písm. f) zákona ve znění účinném od 1. září 2012).

To však platí jen v případě, že tento asistent pedagoga získá příslušné vzdělání po 1. září 2012. Jestliže ale výše uvedenou kvalifikaci (tj. základní vzdělání a studium pro asistenty pedagoga) získal před 1. září 2012, zaručuje mu přechodné ustanovení zákona uznání plné kvalifikace. Není tedy rozhodující datum vzniku pracovněprávního vztahu, ale datum získání příslušné kvalifikace. Kvalifikace získaná před 1. září 2012 se posuzuje zásadně podle tehdy platné právní úpravy. Teprve v případě, že pedagog v době získání příslušné kvalifikace nesplňoval předpoklad stanovený v té době právním předpisem, použije se nová právní úprava.

b) Odborná kvalifikace získaná studiem, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Význam tohoto přechodného ustanovení je zřejmý – podobně jako v předchozím případě zohledňuje právní stav platný do 31. srpna 2012 i v případě, že pedagog získá příslušnou kvalifikaci až po 1. září 2012 a tato kvalifikace nebude podle nové právní úpravy dostačující pro výkon přímé pedagogické činnosti v dané pedagogické profesní skupině.

Podmínkou uplatnění tohoto ustanovení však je, že příslušné studium bylo zahájeno v době předchozí právní úpravy.

Příklad

Osoba se základním vzděláním zahájila před 1. září 2012 studium pro asistenty pedagoga a toto studium ukončí po 1. září 2012. Přitom tento asistent pedagoga vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, v níž se vzdělávají (mj.) žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Podle nové právní úpravy by musel takový asistent pedagoga získat nejméně střední vzdělání s maturitní zkouškou a k tomu příslušné doplňující studium (viz ustanovení § 20 odst. 1, písm. f) zákona ve znění účinném od 1. září 2012). Jestliže ale výše uvedenou kvalifikaci (tj. základní vzdělání a studium pro asistenty pedagoga) získal studiem zahájeným před 1. září 2012, zaručuje mu přechodné ustanovení zákona uznání plné kvalifikace. Opět tak platí, že není rozhodující datum vzniku pracovněprávního vztahu, ale datum zahájení studia vedoucího k získání příslušné kvalifikace.


  1. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
  2. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
  3. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

Obsah dokumentu

Komerční sdělení

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí soudu

Související výklady

Podobné komentáře