Odpočet darů od základu daně v roce 2009

Zde můžete zaslat odkaz na tento dokument Vašemu známému. Odkaz bude přiložen do emailu automaticky.
*
*
*

Odpočet darů od základu daně v roce 2009

  • Publikováno: 26.5.2009
  • Typ: výklady
  • Zdroj: Daně a právo v praxi 2009/5

Ing. Ivan Macháček

Zákon č. 2/2009 Sb., který novelizoval zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), stanoví, že se s účinností od zdaňovacího období započatého v roce 2009 použijí v zákoně uvedené možnosti odpočtu darů od základu daně z příjmů fyzických a právnických osob i pro hodnotu darů poskytnutých právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Splnění podmínek týkajících se účelu daru nebo příjemce daru se v tomto případě posuzuje podle právních předpisů příslušného státu. Pokud taková úprava neexistuje, musí být splněny podmínky stanovené právními předpisy České republiky. Ve stejném znění bylo doplněno jak ustanovení § 15 odst. 1 ZDP, tak i § 20 o nový odst. 12 ZDP.

Jednotné vymezení darů pro uplatnění odpočtu u fyzické a právnické osoby

Zákon o daních z příjmů obsahuje jednotné vymezení účelu darů, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně z příjmů fyzických i právnických osob. O darování nejde, pokud poskytuje obdarovaný dárci nějaké protiplnění. O daru lze uvažovat jen tehdy, došlo-li skutečně fyzicky k předání daru.

V § 15 odst. 1 ZDP (platí pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob) a v § 20 odst. 8 ZDP (platí pro poplatníky daně z příjmů právnických osob) je stanoven účel poskytnutého daru, který lze odečíst od základu daně, a to jak fyzickými tak i právnickými osobami.

U fyzických i právnických osob lze odečíst od základu daně:

  1. hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001, a to na:
    • financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství,
    • na policii,
    • na požární ochranu,
    • na podporu a ochranu mládeže,
    • na ochranu zvířat a jejich zdraví,
    • na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a
    • politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost;
  2. hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, a to na financování těchto zařízení;
  3. hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách, a to na:
    • zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami,
    • na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené v § 33 vyhlášky č. 192/1991 Sb. nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a
    • na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání;
  4. hodnotu darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu.

Dárce musí mít k dispozici doklady, na základě kterých je schopen prokázat správci daně splnění podmínek obsažených v zákoně o daních z příjmů, aby hodnotu daru mohl odečíst od základu daně.

Z dokladů o darování musí být patrno:

  • kdo je dárce,
  • kdo je příjemcem daru,
  • hodnota daru,
  • předmět daru,
  • účel poskytnutí daru v souladu se zněním ZDP,
  • datum darování.

Nejvhodnějším dokladem je darovací smlouva uzavřená dle § 628-630 občanského zákoníku. Zaměstnanec, který poskytne dar v souladu s principy jeho odpočtu od základu daně z příjmů, prokazuje tuto skutečnost svému zaměstnavateli.

Výše odpočtu darů u fyzických osob

V § 15 odst. 1 ZDP jsou specifikovány podmínky možné výše odpočtu darů od základu daně u fyzických osob následovně:

  • úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně
  • anebo úhrnná hodnota darů činí alespoň 1.000 Kč,
  • v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.

Zákon stanoví, že jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2.000 Kč.

Pokyn Ministerstva financí č. D-300 k uplatnění darů jako odpočet od základu daně z příjmů fyzických osob uvádí:

  • Od základu daně lze odečíst hodnotu poskytnutých darů pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty. Z toho vyplývá, že neuplatnění hodnoty daru jako odčitatelné položky od základu daně v jednom zdaňovacím období nelze převést do dalšího zdaňovacího období.
  • Za dary, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní dary včetně poskytnutých služeb, které se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.
  • Pokud byla hodnota darovaného výkonu - služby zahrnuta do daňových výdajů (nákladů), je nutno upravit daňové výdaje (náklady).
  • Jedním odběrem krve bezpříspěvkového dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plazmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.

Příklad

Mějme případ, že podnikatel, který vede daňovou evidenci, daruje jako nepeněžní dar zásoby zakoupené z prostředků podnikatele. Tyto zásoby při jejich pořízení zahrnul podnikatel do svých daňových výdajů. Proto při jejich darování musí o hodnotu darovaných zásob uplatněnou v daňových výdajích zvýšit daňové výdaje ve zdaňovacím období, kdy zásoby daroval.

Vzhledem k tomu, že zákon o daních z příjmů v § 15 odst. 1 hovoří o úhrnné hodnotě darů, podmínku hodnoty darů alespoň 1.000 Kč pro uplatnění odpočtu ze základu daně z příjmů fyzických osob splňuje i několik darů, z nichž každý jednotlivě podmínku nesplňuje (např. poskytnutí tří darů ve zdaňovacím období ve výši jednotlivého daru 400 Kč, 500 Kč a 300 Kč).

Při uplatnění odpočtu darů vychází fyzická osoba ze základu daně, kterým se rozumí součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů (součet všech dílčích základů daně dle § 6 až 10 ZDP). Ve smyslu pokynů k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2008 může činit úhrnná hodnota daru (darů) ve zdaňovacím období nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na řádku 42 daňového přiznání, tj. základu daně před uplatněním odpočtu výše ztráty vzniklé a vyměřené za předcházející zdaňovací období. Na řádku 42 daňového přiznání se uvedl dílčí základ daně ze závislé činnosti a kladná hodnota součtu dílčích základů daně podle § 7 až 10 ZDP.

Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují podle § 15 odst. 2 ZDP jako dary poskytnuté jednotlivými společníky v. o. s. nebo k. s. a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5 ZDP.

Dary může poskytovat i fyzická osoba pouze s příjmy ze závislé činnosti. Pokud zaměstnanec prokáže dar při respektování zákonem stanovených podmínek (potvrzení příjemce daru o jeho výši a účelu), zohlední dar zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů za uplynulé zdaňovací období. Podle § 6 odst. 13 ZDP jsou dílčím základem daně příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku povinného pojistného (zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel).

Příklad

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti má za rok 2009 hrubou mzdu ve výši 240.000 Kč. Dle darovací smlouvy daroval finanční částku 32.000 Kč fakultní nemocnici. Poplatník nemá jiné zdanitelné příjmy.

Řešení

Základ daně ze závislé činnosti činí:

  • hrubá mzda: 240.000 Kč,
  • povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %): 81.600 Kč.

Celkem: 321.600 Kč.

Zaměstnavatel odečte na základě předložené darovací smlouvy plnou výši daru od základu daně poplatníka při ročním zúčtování daně za rok 2009, protože maximálně lze odečíst od základu daně 10 % z částky 321.600 Kč, tedy částku 32.160 Kč.

Příklad

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z pronájmu dosáhl za zdaňovací období roku 2008 následující dílčí daňové základy:

  • dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 250.000 Kč,
  • dílčí základ daně z pronájmu ve výši 120.000 Kč.

V roce 2008 poskytl poplatník dar svému stomatologovi ve výši 29.000 Kč na nákup zdravotnického vybavení a dar tělovýchovné jednotě ve výši 15.000 Kč; na poskytnutí darů uzavřel darovací smlouvy.

Za zdaňovací období roku 2006 vykázal poplatník v daňovém přiznání daňovou ztrátu ve výši 40.000 Kč, kterou dosud neuplatnil v daňovém přiznání.

Řešení

V daňovém přiznání může být uplatněna hodnota darů nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na řádku 42 daňového přiznání, tj. základu daně před uplatněním odpočtu výše ztráty vzniklé a vyměřené za předcházející zdaňovací období.

Výpočet poplatníka bude následující:

  • dílčí základ daně dle § 6: 250.000 Kč,
  • dílčí základ daně dle § 9: 120.000 Kč,
  • součet dílčích základů daně: 370.000 Kč,
  • odečet daru (max. 10 %): 37.000 Kč,
  • uplatnění daňové ztráty: 40.000 Kč,
  • základ daně snížený o odpočty: 293.000 Kč.

Příklad

Poplatník s příjmy z podnikání dosáhne za zdaňovací období roku 2009 ztrátu ve výši 42.000 Kč. V roce 2009 poskytne nepeněžní dar (počítač) školskému zařízení oceněný dle zákona o oceňování majetku ve výši 18.000 Kč.

Řešení

Poplatník si nemůže uplatnit odečet daru od základu daně za rok 2009, protože mu nevznikl základ daně. Poskytnutý dar v roce 2009 nelze odečíst od základu daně ani v následujícím zdaňovacím období, když podnikatel dosáhne daňového zisku.

Příklad

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti daroval v roce 2009 soukromé vysoké škole peněžní dar ve výši 18.000 Kč na nákup softwarového vybavení pro výuku. Posluchačem školy je i dcera poplatníka. Za školní rok 2008/2009 bylo studentce sníženo v důsledku poskytnutého daru školné o částku 5.000 Kč.

Řešení

Poplatník nemůže uplatnit odpočet daru od základu daně, protože dar nebyl poskytnut bezúplatně, ale poplatníkovi bylo poskytnuto protiplnění ve formě sníženého školného.

Výše odpočtu darů u právnických osob

V § 20 odst. 8 ZDP jsou specifikovány podmínky možné výše odpočtu darů od základu daně u právnických osob následovně:

  • hodnota (jednoho) daru musí činit alespoň 2.000 Kč,
  • v úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP,
  • v případě poskytnutí darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %, tedy celkem až o 10 %.

U darovaného majetku je hodnotou daru nejvýše zůstatková cena hmotného majetku nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zákona o účetnictví u ostatního majetku.

Odpočet darů od základu daně z příjmů nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

Základem daně se zde rozumí základ daně snížený podle § 34 ZDP, tj. snížený:

Pokyn Ministerstva financí č. D-300 k uplatnění darů jako odpočet od základu daně z příjmů právnických osob uvádí:

  • Hodnotu daru, kterou lze odečíst od základu daně, může poplatník uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém byl dar prokazatelně poskytnut.
  • V případě nepeněžitého daru je hodnotou daru zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku zjištěná podle zákona a u ostatního majetku účetní hodnota, a to včetně daně z přidané hodnoty, kterou je plátce daně povinen odvést.
  • V případě, že 5% (10%) snížení základu daně činí méně než 2.000 Kč, bude při splnění podmínky minimální hodnoty daru 2.000 Kč odpočítána pouze částka představující 5 % (10 %) základu daně.

U poplatníka, jenž je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle § 20 odst. 5 ZDP (část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem).

V komanditní společnosti se hodnota poskytnutých darů touto společností rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle § 20 odst. 4 ZDP. U komplementáře je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle § 20 odst. 6 ZDP.

Příklad

Společnost s r. o. poskytla tělovýchovné jednotě peněžní dar v lednu 2009 ve výši 40.000 Kč. Společnost účtuje v hospodářském roce od 1. 4. do 31. 3. V daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 4. 2008 do 31. 3. 2009 společnost vykázala na řádku 200 základ daně po jeho úpravě podle § 23 ZDP ve výši 280.000 Kč.

Současně společnost uplatní na řádku 230 odpočet daňové ztráty za zdaňovací období od 1. 4. 2006 do 31. 3. 2007 ve výši 65.000 Kč.

Řešení

Upravený základ daně společnosti za zdaňovací období od 1. 4. 2008 do 31. 3. 2009 po uplatnění odpočtu daňové ztráty činí: 280.000 Kč - 65.000 Kč = 215.000 Kč.

Společnost si může v daňovém přiznání na řádku 260 uplatnit odpočet daně z titulu poskytnutého daru pouze ve výši 5 % z 215.000 Kč, tj. 10.750 Kč.

Uplatnění odpočtu daru v dodatečném daňovém přiznání

V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických nebo právnických osob uplatnil v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období určitou výši daru jako odpočet od základu daně a následně podává dodatečné daňové přiznání na vyšší daňovou povinnost, bude postupovat podle § 38p ZDP. Zde se uvádí:

"(1) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a odst. 8 zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1.000 Kč. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může za stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižující základ daně podle § 20 odst. 3 u jednotlivých podílových fondů.

(2) Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 1 může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 1 zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč."

Příklad

Poplatník s příjmy z podnikání uvedl v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008 základ daně ve výši 190.000 Kč. V tomto zdaňovacím období poskytl podnikatel peněžní dar onkologické klinice ve výši 28.000 Kč. V daňovém přiznání byl uplatněn odpočet daru od základu daně v max. výši 10 % ze základu daně, tj. 19.000 Kč. Po odevzdání daňového přiznání v průběhu roku 2009 podnikatel zjistil, že jeho základ daně za zdaňovací období roku 2008 má být vyšší o 62.000 Kč, protože opomenul zahrnout do zdanitelných příjmů uhrazenou fakturu za provedené služby. Poplatník podal dodatečné daňové přiznání za rok 2008.

Řešení

Fyzická osoba může v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2008 uplatnit výši odpočtu daru 252.000 Kč x 0,10 = 25.200 Kč, tedy o 6.200 Kč více než v řádném daňovém přiznání. Je přitom splněna podmínka stanovená v § 38p ZDP (rozdíl nového základu daně 226.800 Kč je vyšší než původní základ daně 171.000 Kč o více než 100 Kč).

Daňové řešení u dárce

Za daňově uznatelné výdaje (náklady) nelze dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP uznat výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se přitom nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daně.

Pokud poplatník daruje hmotný nebo nehmotný majetek, který je zařazen v majetku poplatníka a není dosud odepsán, je nutno postupovat podle znění § 25 odst. 1 písm. o) ZDP. Podle tohoto znění zákona nelze za daňový výdaj (náklad) uznat zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu.

Podle znění § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP lze výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelných pohrom, ke kterým došlo na území České republiky, zahrnout do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů - toto platí jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby. Zákonem č. 2/2009 Sb. došlo k rozšíření těchto daňově uznatelných výdajů (nákladů) i pro případ, že pomoc poskytnutá formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelných pohrom se vztahuje i na jiný členský stát Evropské unie, Norska nebo Islandu. Předpokladem tohoto zahrnutí však je, že tyto výdaje (náklady) nejsou současně uplatněny u fyzické osoby jako nezdanitelná částka podle § 15 odst. 1 nebo položka snižující základ daně u právnické osoby podle § 20 odst. 8 zákona.

Příklad

Společnost s r. o. provedla jako nepeněžní plnění stavební práce u partnerské společnosti se sídlem na Slovensku. Jednalo se o opravu areálu firmy poškozeného povodní na podzim roku 2008. Společnost s r. o. prováděla tyto práce vlastními mechanizačními prostředky od prosince 2008 do února 2009. Na tyto práce vznikly v roce 2008 celkem náklady ve výši 62.000 Kč a v roce 2009 ve výši 24.000 Kč.

Řešení

Společnost s r. o. si může s odvoláním na doplněné znění § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP zákonem č. 2/2009 Sb. uplatnit náklady vynaložené v roce 2009 v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků povodně jako náklady daňově uznatelné.


Komerční sdělení

Klíčová slova