Sleva na dani z příjmů za osoby se zdravotním postižením

Zde můžete zaslat odkaz na tento dokument Vašemu známému. Odkaz bude přiložen do emailu automaticky.
*
*
*

Sleva na dani z příjmů za osoby se zdravotním postižením

  • Publikováno: 4.1.2007
  • Typ: výklady
  • Zdroj: Daně a právo v praxi 2007/1

Ing. Martin Špád

Sleva na dani z příjmů, kterou zákon o daních z příjmů přiznává zaměstnavateli z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením, je v praxi již dostatečně známa - je totiž jedinou slevou na dani, která se udržela od vzniku zákona v roce 1993 až do současnosti. V zákoně je upravena v ustanovení § 35. Jak plynul čas, docházelo k různým úpravám tohoto ustanovení (valorizace částek, změna metodiky výpočtu, změna pojmosloví, doplnění specifických situací). Dnes můžeme říci, že úprava této slevy na dani je transparentní a nevyvolává výkladové otázky. Její aplikace je tedy především otázkou správného postupu, dostatečné evidence a bezchybných výpočtů. Výrazně příznivý dopad na daňové zatížení poplatníka je rovněž zřejmý - sleva na dani přímo snižuje vypočtenou daňovou povinnost.

Osoby se zdravotním postižením

Účel této slevy na dani je zřejmý - motivovat zaměstnavatele (právnické i fyzické osoby) k zaměstnávání zdravotně postižených osob. Tato daňová motivace není jediná - pro zaměstnavatele s více než 25 zaměstnanci je též stanoven povinný čtyřprocentní podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Není-li tento podíl dodržen, zaměstnavatel odvádí citelný sankční poplatek ve výši 2,5násobku průměrné měsíční mzdy za každého zaměstnance, o kterého nebyl stanovený podíl splněn (§ 81 - 83 zákona č. 435/ /2004 Sb.). Zaměstnáním dostatečného počtu postižených osob tak zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci realizuje dvojí úsporu - neplatí sankční poplatek a uplatní slevu na dani. Pro menší zaměstnavatele je sleva na dani úsporou jedinou.

Pro další výklad jsou důležité dva pojmy, vymezené v § 67 zákona č. 435/2004, o zaměstnanosti: osoby se zdravotním postižením a osoby s těžším zdravotním postižením.

Osobami se zdravotním postižením jsou:

  • fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními,
  • osoby s těžším zdravotním postižením, neboli fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními, a dále
  • osoby, které jsou rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými. Za zdravotně znevýhodněnou se považuje osoba, která má zachovanou schopnost vykonávat soustavné zaměstnání, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tj. takového stavu, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

Zaměstnavatel je oprávněn uplatnit slevu na dani ve výši 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (pokud není zaměstnancem s těžším zdravotním postižením) nebo její poměrnou část, a dále slevu na dani ve výši 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením nebo její poměrnou část.
Kromě toho je zaměstnavatel, který je právnickou osobou zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, oprávněn snížit výslednou daň na polovinu, jestliže podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (jakýmkoli, tedy i těžším) činí více než 50 % průměrného počtu zaměstnanců.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců

Pro určení slevy na dani je důležitý ukazatel tzv. průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců. Ten se vypočte zvlášť pro osoby se zdravotním postižením (pro účely slevy 18 000 Kč), pro osoby s těžším zdravotním postižením (pro účely slevy 60 000 Kč) a pro veškeré zaměstnance (pro účely snížení daně na polovinu).

Jde o podíl, kde:

  • v čitateli je počet hodin vyplývající příslušným zaměstnancům z rovržení pracovní doby nebo individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru, snížený o
    • neomluvené absence,
    • dobu nenapracovaného neplaceného pracovního volna poskytnutého z osobních důvodů zaměstnance,
    • pracovní neschopnosti, za niž nejsou poskytovány nemocenské dávky.
    Do doby trvání pracovního poměru se přitom výslovně nezahrnuje:
    • mateřská a rodičovská dovolená,
    • služba v ozbrojených silách,
    • dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce;
  • ve jmenovateli je celkový roční fond pracovní doby platný pro příslušný kalendářní rok, což je počet hodin, který by měl za rok odporacovat zaměstnanec s plnou pracovní dobou podle zákoníku práce. Při 8hodinové pracovní době a 251 pracovních dnech v roce 2006 činil fond pracovní doby 251 x 8 = 2008 hodin (v jednotlivých čtvrtletích 520, 496, 496 a 496 hodin).
    Výpočet se zaokrouhlí na dvě desetinná místa.

Příklady výpočtu slevy na dani

Příklad 1

Společnost má 28 zaměstnanců, z čehož je jeden osobou zdravotně znevýhodněnou (ZP). Byl zaměstnán celoročně se šestihodinovou pracovní dobou, vykázal 12 hodin nenapracovaného osobního volna. Další zaměstnanec je osobou s těžším zdravotním postižením (ZTP); má 8hodinovou pracovní dobu, nastoupil do pracovního poměru dne 1. dubna 2006.

Počet/ZP = (251 x 6 - 12) / 2008 = 0,74

Počet/ZTP = (251 x 8 - 520) / 2008 = 0,74

Sleva = 0,74 x 18 000 + 0,74 x 60 000 = 57 720 Kč

Pro názornost si vypočtěme i celkový procentní podíl postižených zaměstnanců, i když ze samotného zadání příkladu je zřejmé, že snížení daně na polovinu nepřipadá v úvahu. Z celkové evidence všech zaměstnanců vyplývá 54 984 odpracovaných hodin a 86 hodin neplaceného volna.

Počet/ZP+ZTP = 0,74 + 0,74 = 1,48

Počet/všech = (54 984 - 86) / 2008 = 27,34

Pro splnění podmínky snížení daně na polovinu by přepočtený počet postižených pracovníků musel činit alespoň 13,68, což samozřejmě neplatí.

V případě, že zdaňovací období spadá do dvou kalendářních roků, postupujeme při výpočtu stejně s tím rozdílem, že průměrný přepočet postižených zaměstnanců se provede zvlášť za každý kalendářní rok a obě dílčí částky se poté sečtou. Použije se částka slevy platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání.

Příklad 2

Společnost účtuje v hospodářském roce od 1. 4. do 31. 3. Má dva zaměstnance se zdravotním postižením, kteří pracovali po celé období, jeden s 8hodinovou a druhý se 4hodinovou pracovní dobou. Dodejme, že fond pracovní doby v roce 2007 činí 2008 hodin, z toho 512 v prvním čtvrtletí.

Pro rok 2006 nejdříve vypočteme celkový počet hodin, který oběma pracovníkům vyplývá z pracovní smlouvy (odečteme I. čtvrtletí, kdy byl plný fond pracovní doby 520):

(2008 - 520) + (2008 x 0,5 - 520 x 0,5) = 2 232

Počet/ZP06 = 2 232 / 2 008 = 1,11

Pro rok 2007 postupujeme stejně, tedy v čitateli je počet hodin za I. čtvrtletí 2007.

Počet/ZP07 = (512 + 512 x 0,5) / 2 008 = 0,38

Sleva = (1,11 + 0,38) x 18 000 = 26 820 Kč

Poznámky závěrem

Na závěr učiňme několik poznámek, které s tématikou souvisejí:

  • Zdravotní postižení a těžší zdravotní postižení dokládá zaměstnanec potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, doloží rozhodnutím úřadu práce.
  • Metodika výpočtu přepočeteného počtu zaměstnanců se liší od výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců pro účely plnění povinného podílu zaměstnání osob se zdravotním postižením -ten je popsán v § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.
  • Pro společníky veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti je stanoveno, že mohou odečíst pouze částku odpovídající poměru, jakým byl mezi jednotlivé společníky rozdělen základ daně. Připadá-li např. ze základu daně komanditní společnosti na každého ze dvou komplementářů 25 % a společnost vyčíslí slevu na dani 100 000 Kč, každý z komplementářů uplatní slevu na dani 25 000 Kč.
  • Jestliže uplatňuje slevu fyzická osoba, může ji kombinovat s osobními slevami a s daňovým zvýhodněním. Ustanovení § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů upravuje pořadí uplatnění slev, a sice výhodně pro poplatníka (daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které jako jediné může přejít v daňový bonus, se použije až jako poslední).

Komerční sdělení