Každý poplatník, fyzická osoba, má nárok si za určitých podmínek snížit daň z příjmů. V následujícím článku si tyto podmínky, jak je upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), přiblížíme.
Snížení daně na poplatníka upravuje § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP. Pro zdaňovací období roku 2009 byla tato částka stanovena ve výši 24.840 Kč.
Poplatníkům, kteří mají příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků, odečítá plátce daně poměrnou část této částky měsíčně z jejich měsíční zálohy na daň, a to ve výši 2.070 Kč na poplatníka v jednom měsíci. Plátce daně má povinnost přihlédnout k tomuto snížení daně pouze tehdy, jestliže poplatník u něj podepíše prohlášení k dani (§ 38k odst. 4 ZDP).
Poplatníci, kteří podávají daňové přiznání, si celou částku podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP sami odečtou z celoroční daňové povinnosti.
I v případě, že by poplatník nepobíral po část roku zdanitelné příjmy, například z důvodu nemoci, má nárok uplatnit celé snížení daně na poplatníka, a to například v rámci ročního zúčtování či ve svém daňovém přiznání. Na uplatnění celého tohoto snížení daně mají nárok studenti, kteří jsou zaměstnáni jen po část roku, ale i starobní důchodci.
Na manželku (manžela), který nemá vlastní příjmy přesahující ve zdaňovacím období částku 68.000 Kč, lze uplatnit snížení daně podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP o částku 24.840 Kč. V případě, že manželka (manžel) je držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se částka 24.840 Kč na dvojnásobek. Toto snížení daně nelze uplatnit paušálně, ale pouze po splnění některých podmínek.
Z ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP vyplývá, že se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, jenž je od daně osvobozen podle § 4 ZDP. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.
Jednou z podmínek uplatnění tohoto snížení daně je to, že si jej může poplatník uplatnit pouze na manželku (manžela), který žije s poplatníkem v domácnosti (§ 115 občanského zákoníku). Jestliže dojde ke změně tohoto stavu, například se manželé rozvedou a přestanou žít ve společné domácnosti, pak i tato daňová úleva zaniká.
I v případě sňatku si může poplatník uplatnit toto snížení daně až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně.
Poplatníkovi, který má příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků, nemůže snížení daně na manželku (manžela) uplatňovat zaměstnavatel v měsíční záloze na daň, ale poplatník jej může uplatnit v žádosti o roční zúčtování daňových záloh nebo si může samostatně podat daňové přiznání.
V rámci uplatňování snížení daně podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP je třeba prokázat existenci manželky (manžela). Její existenci poplatník prokáže svému zaměstnavateli zápisem v občanském průkazu nebo oddacím listem. Bude-li manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P, pak tuto skutečnost prokáže tak, že tento průkaz zaměstnavateli předloží.
Výši ročního příjmu manželky (manžela) uvede poplatník v žádosti o roční zúčtování a dále již zaměstnavateli tuto skutečnost nedokládá.
Při této příležitosti bychom měli také připomenout, že nezdanitelnou částku lze uplatnit pouze na manželku (manžela), nikoliv na družku (druha), přestože by u nich byla splněna podmínka společné domácnosti a výše příjmů.
Snížení daně na invaliditu poplatníka upravuje § 35ba odst. 1 písm. c), d) a e) ZDP.
Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného invalidního důchodu a starobního důchodu, pak má poplatník nárok podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP na snížení daně o 2.520 Kč.
Pokud poplatník pobírá plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu plného invalidního důchodu a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, má nárok, aby mu daň byla za zdaňovací období snížena o 5.040 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. d) ZDP].
V případě, že poplatník je držitelem průkazu ZTP/P, má podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP nárok na snížení daně za zdaňovací období o 16.140 Kč.
K souběhu nároků na starobní a částečně invalidní nebo plně invalidní důchod dojde tehdy, jestliže jsou současně splněny podmínky nároku na výplatu důchodu jak starobního, tak i částečně nebo plně invalidního. Tento nárok nevzniká automaticky, kdy občan, který pobírá částečný nebo plný invalidní důchod, dosáhne důchodového věku. Souběh nastane až tehdy, kdy občan, který pobírá částečný nebo plný invalidní důchod, o přiznání starobního důchodu požádá. Jde-li o souběh důchodu starobního a invalidního, tak je přiznán ten důchod, který je vyšší. Bude-li tedy vyšší starobní důchod, tak důchod z důvodu invalidity zaniká. Toto však nic nemění na skutečnosti, že poplatníkovi zůstává nárok na nezdanitelnou část základu daně z důvodu částečné nebo úplné invalidity.
Jak prokáže poplatník plátci daně (zaměstnavateli) nárok na uznání výše uvedených nezdanitelných částek ze základu daně:
Poplatník, který se soustavně připravuje na své budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, má dle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP nárok na snížení daně o částku 4.020 Kč ročně. Tuto částku může poplatník uplatňovat až do dovršení věku 26 let. Pouze v případě, že by se na budoucí povolání připravoval prezenční formou studia v doktorském studijním programu, je možné nezdanitelnou částku uplatňovat až do dovršení věku 28 let.
Doba soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem je upravena zvláštním právním předpisem, kterým je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „ZSP“). Našeho problému se týkají zejména § 10, § 12, § 13 a § 14 ZSP.
Snížení daně podle § 35ba odst. 1 písm. a) a f) ZDP mohou využít stejně jako jiní poplatníci. V případě částek uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP je možné, aby byla jejich daň o ně snížena, pokud úhrn jejich příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3nebo § 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. To znamená, že snížení daně o tyto částky si mohou uplatnit v rámci daňového přiznání.
Snížení daně na poplatníka [§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP] může poplatník využít ve zdaňovacím období v celé částce, tj. 24.840 Kč.
Z § 35ba odst. 3 ZDP vyplývá, za jakých podmínek zaniká nárok na daňovou úlevu podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) ZDP. Dle jeho znění poplatník může uplatnit snížení daně podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) ZDP o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. V případě zániku společné domácnosti tedy nemůže poplatník uplatnit nárok na daňovou úlevu již za následující měsíc po měsíci, v němž došlo k zániku společné domácnosti.
Daňové zvýhodnění na děti upravuje § 35c a § 35d ZDP. Částka daňového zvýhodnění na dítě se odčítá ve stanovené výši od vypočítané daně. V případě zaměstnance s podepsaným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 ZDP se od měsíční vypočtené zálohy na daň odečte 1/12 daňového zvýhodnění na děti.
Poplatník-fyzická osoba uvedený v § 2 ZDP má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 10.680 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b ZDP. Poplatník o toto daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16 ZDP, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba ZDP. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Pokud půjde o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek, avšak maximální výše daňového bonusu (viz následující odstavec) zůstává zachována (§ 35c odst. 7 ZDP).
Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle § 35c odst. 1 ZDP vyšší než daňová povinnost vypočtená podle ZDP za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může tento daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52.200 Kč ročně.
Daňový bonus si může uplatnit pouze poplatník ekonomicky aktivní, tj. poplatník, který má ve zdaňovacím období zdanitelné příjmy podle § 6, § 7, § 8 a § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zákoníku práce upravujícího minimální mzdu. U poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 ZDP (příjmy z pronájmu) nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmy, u nichž je uplatněna sazba daně podle § 16 odst. 2 ZDP.
Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g ZDP nebo který se tak rozhodl učinit, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení (při jeho vyplacení bude správce daně postupovat obdobně jako při vracení přeplatku).
Pokud úhrn měsíčních daňových bonusů vyplacených podle § 35d ZDP u poplatníka podávajícího přiznání přesahuje částku daňového bonusu vypočteného za zdaňovací období, považuje se vzniklý rozdíl za daňový nedoplatek. Jestliže poplatník, kterému byly vypláceny měsíční daňové bonusy, nárok na daňové zvýhodnění za zdaňovací období v daňovém přiznání neuplatní vůbec, považují se za daňový nedoplatek částky ve výši vyplacených měsíčních daňových bonusů.
Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníku, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. Z toho vyplývá, pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období u svého plátce daně, nemůže toto zvýhodnění při postupu podle § 13a ZDP uplatnit druhý z manželů.
Poplatníkovi, který vyživuje dítě pouze jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Daňový nerezident, tj. poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP, může daňové zvýhodnění uplatnit, jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22 ZDP) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 ZDP, jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Již výše jsme uvedli, že i zaměstnanec má nárok na snížení měsíční zálohy na daň o stanovenou částku daňového zvýhodnění na vyživované dítě. Poplatníkovi s nižšími příjmy, u kterého je vypočtená daň nižší než částka daňového zvýhodnění, může vzniknout nárok na vyplacení tzv. daňového bonusu. Daňového bonusu může dosáhnout pouze poplatník, který je ekonomicky aktivní. To v případě závislé činnosti znamená, že je mu zdaňována alespoň minimální mzda.
Daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi ve výši:
Měsíční slevu na dani podle § 35c ZDP (daňové zvýhodnění) poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 ZDP a snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP. V případě, že bude záloha na daň nižší, než bude činit měsíční daňové zvýhodnění, bude zaměstnavatel povinen vzniklý rozdíl zaměstnanci vyplatit (daňový bonus). Celkovou částku za rok vypořádá též zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování. Též si ji může vypořádat sám zaměstnanec ve svém daňovém přiznání.
Poplatník má dále podle § 35d odst. 4 ZDP nárok na vyplacení daňového bonusu v případě, že jeho výše činí alespoň 50 Kč. Maximálně jej lze uplatnit do výše 4.350 Kč za měsíc. Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zaúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1 ZDP) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy zaokrouhlené na celé koruny dolů. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou daně podle zvláštní sazby daně.
Jestliže má poplatník příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, může uplatnit výše uvedené daňové zvýhodnění podle ustanovení § 35d ZDP u svého zaměstnavatele v prohlášení k dani. Způsob prokázání tohoto daňového zvýhodnění je uvedeno v § 38k a § 38l ZDP.
U daňového nerezidenta nelze uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě v Česku u zaměstnavatele. Daňový nerezident tak může učinit pouze ve svém daňovém přiznání za podmínky, že úhrn veškerých jeho příjmů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny, anebo příjmů, z nichž je daň z příjmů vybírána zvláštní sazbou daně.
Měsíční daňový bonus má zaměstnavatel (plátce) povinnost vyplatit zaměstnanci (poplatníkovi) při výplatě mzdy. O takto vyplacený bonus sníží zaměstnavatel odvod záloh na daň za příslušný kalendářní měsíc. V praxi se může stát i případ, že zaměstnavateli nebude stačit celkový objem sražených záloh na vyplacení daňových bonusů, pak vyplatí část nebo celý bonus z vlastních prostředků. Na základě této skutečnosti pak požádá svého místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky.
Za vyživované dítě se pro daňové účely považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, rovněž dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Daňové zvýhodnění lze uplatnit na dítě nezletilé (prakticky až do dovršení věku 18 let). Na zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře), nebo které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Dítě (nezletilé i zletilé) musí ale poplatník vyživovat ve své domácnosti. Společnou domácností se podle § 115 občanského zákoníku rozumí, že občané spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby (každý občan může být příslušníkem pouze jedné domácnosti).
Dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (dítě se např. může zdržovat ze zdravotních důvodů v ústavu nebo po dobu studia na koleji, taktéž zletilé dítě může mít rozdílný trvalý pobyt než rodiče apod.).
Pro posouzení existence společné domácnosti je rozhodující vždy skutečný (faktický) stav. Nežije-li ale dítě s poplatníkem v domácnosti (např. po rozvodu manželství), daňové zvýhodnění na něj poplatníkovi nenáleží.
Uzavře-li dítě uvedené v § 35c odst. 6 písm. b) ZDP manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba ZDP. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba ZDP, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti. Podmínky, které by měly být splněny podle § 35ba ZDP, jsou ty, že manžel (manželka) nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období částku 68.000 Kč.
Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků (obvykle manželé), může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich (musí se dohodnout). Poplatníci (manželé) si mohou uvážit, jak daňové zvýhodnění na dítě uplatní, například mají-li manželé dvě děti v jedné domácnosti, uplatní jedno manžel a druhé manželka. Změny v uplatnění daňového zvýhodnění na totéž dítě v průběhu zdaňovacího období jsou také možné, ale totéž dítě může být uplatněno v jednom kalendářním měsíci pouze jedním z manželů. Pokud ale jeden z manželů (např. manžel) bude uplatňovat měsíční daňové zvýhodnění na dítě u svého zaměstnavatele, po skončení zdaňovacího období lze provést změnu jen prostřednictvím přiznání k dani podaného oběma manželi a o případné neoprávněně vyplacené měsíční daňové bonusy by si pak musel poplatník (manžel) zvýšit svou daňovou povinnost.
Nevyživuje-li poplatník dítě v domácnosti po celý rok, roční částka daňového zvýhodnění se krátí. Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen po část zdaňovacího období (jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců v roce), lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši odpovídající 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.
Výjimky jsou tři: