Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob.
Předmětem daně z příjmů fyzických osob upraveným v § 3 zákona o daních z příjmů jsou:
Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.
Pokud FO nabyla účast na společnosti s ručením omezeným v roce 1999 (vkladem), v roce 2003 snížila účast na společnosti převodem podílu o 50% a v roce 2007 zvýšila svůj obchodní podíl o 50 % (v daném případě převodem podílu od jiného společníka), potom stále platí, že její účast na dané společnosti nepřetržitě trvá od roku 1999.
Pokyn č. D - 300 uvádí v komentáři k § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, že dnem nabytí podílu se rozumí den zápisu do obchodního rejstříku v případě zakládajícího účastníka společnosti i v případě, že společník v průběhu trvání společnosti zvýší svůj obchodní podíl např. převodem od jiného společníka.
Znamená to, že změna míry účasti nemá vliv na vznik a časový běh trvání účasti, tzn. nepřerušuje dobu trvání účasti na společnosti s ručením omezeným.
Jestliže k nabytí účasti na společnosti s ručením omezeným došlo v roce 1999 a k převodu této účasti dochází v roce 2009, jedná se o příjem osvobozený, neboť je splněna podmínka daná ustanovením § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, tj. doba mezi nabytím a převodem účasti na společnosti přesahuje dobu pěti let.
Příjem z prodeje dřeva bude pro účely daně z příjmů považován za příjem ze zemědělské výroby podle § 10 odst. 1 písm.a), ke kterému lze uplatnit výdaj v paušální výši (procentem z příjmů) podle § 7 odst. 7 písm. a) zákona , tj. 80% z příjmů.
Příjmy z prodeje bytů a nemovitostí (nezahrnutých do obchodního majetku) podléhají zdanění daní z příjmů fyzických osob podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), pokud nejsou od této daně osvobozeny.
Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud jste v něm měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, jsou osvobozeny podle § 4 odst.1 písm. a) zákona.
Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let, pokud použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby.
Existují dvě možnosti, jak Vaši situaci řešit:
Budete-li mít v prodávaném bytě bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, což naznačují uvedené skutečnosti ve Vašem dotazu, bude Váš příjem z prodeje bytu osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění.
Z uvedeného se lze domnívat, že Váš příjem z prodeje by pravděpodobně byl osvobozen i podle § 4 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona. Zde je stanovena podmínka, že doba mezi nabytím a prodejem bytu přesáhne 5 let. Tato doba se zkracuje o dobu, po kterou byl byt prokazatelně ve vlastnictví Vaší matky.
Protože doba mezi nabytím a prodejem již v tomto okamžiku (2009) přesahuje dobu pěti let, byl by případný příjem z prodeje u Vás osvobozen od daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění.
Příjmy z popsaného prodeje budou osvobozeny z důvodu splnění podmínky vlastnictví po dobu 5 let podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.
Rodinný dům je stavba pro bydlení, který svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v němž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví (vyhláška č. 501/2006 Sb.).
Podle § 2 odst. 4 zákona se bydlištěm na území České republiky pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se pak rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní nebo pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka jeho užívání bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, má-li zde rovněž např. manželku (manžela) děti, rodiče nebo, zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.). V praxi to nejčastěji bývá trvalý pobyt.
Trvalý pobyt (podle zákona o evidenci obyvatel) má význam pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob, protože přiznání se podává místně příslušnému správci daně, a to je podle § 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, u fyzické osoby správce daně v místě bydliště. Pro účely uvedeného zákona se rozumí bydlištěm fyzické osoby místo trvalého pobytu.
Bytovou potřebou se pro účely zákona rozumí případy, které jsou vyjmenovány v § 15 odst. 3 písm.) a) až g) zákona. Je to např. výstavba bytového domu, rodinného domu, pořízení bytu, splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, úhrada za převod členských práv a povinností družstva, splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování v ustanovení uvedených bytových potřeb písm. a) až g).
Částku odpovídající úhradě použijete na obstarání bytových potřeb nejpozději do jednoho roku následujícím po roce, v němž jste částku přijal. Tento příjem je osvobozen i tehdy, pokud jste částku odpovídající úhradě vynaložil na bytové potřeby v době do 1 roku před jejím obdržením (§ 4 odst. 1 písm.u) zákona). Přijetí částky musíte oznámit správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Jestliže použijete na získání bytové potřeby jen část získaných prostředků, jsou osvobozeny pouze tyto získané prostředky a zbývající část je zdanitelným příjmem podle § 10 zákona.
Příjmy z prodeje nemovitostí (neuvedených pod § 4 odst.1 písm. a) zákona, tedy i pozemků) jsou osvobozeny, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let. V případě, že jde o prodej nemovitosti, bytu nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou).
U nemovitostí (bytů) se dnem nabytí rozumí den převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitostem (§ 132, 133 a 460 občanského zákoníku) to tzn.:
K této problematice vydalo Ministerstvo financí pokyn D-324, který se týká aplikace § 15 odst. 3 písm. h) zákona. Smyslem a cílem právní úpravy daní z příjmů je zvýhodnit takové fyzické osoby, které uspokojují svou potřebu bydlení způsoby uvedenými v § 15 odst. 3 písm. a) až g) zákona, přičemž způsob úvěrového financování by neměl být podstatný. S ohledem na smysl a cíl právní úpravy daňových úlev na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat i splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona.
Výdajem je podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (dále jen „paušální výdaj na dopravu"), pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle písm. k) bodu 4. výše zmíněného odstavce, ve výši 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů podle §10 zákona, a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě.
Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá silniční motorové vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak. Paušální výdaj na dopravuje možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.“.
Používá-li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové silniční motorového vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného ve výši 80 % z částky 5 000 Kč (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu"). Pokud poplatník u některého vozidla uplatní v souladu s předchozí větou krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely zákona platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník v souladu s tímto ustanovením uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Paušální výdaj na dopravu lze za předpokladu splnění ostatních podmínek uvedených v zákoně použít v případě silničních motorových vozidel prokazatelně zatříděných do kategorií L, M a N podle přílohy k zákonu č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
Ve zmíněné příloze se potom silničních motorová vozidla dělí mj. na kategorie L - motorová vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly (např. motocykl), kategorie M - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob a kategorie N - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů.
Paušální výdaj mohou použít za předpokladu splnění stanovených podmínek fyzické osoby v souvislosti s dosahováním příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 7 a podle § 9 zákona a právnické osoby. Plátci DPH jsou i v těchto případech povinni vést evidenci podle § 100 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Pro DPH platí stejný režim a pravidla jako před novelou umožňující u daně z příjmů zvolit dotčený paušální výdaj. Nárok na odpočet DPH a podmínky pro jeho uplatnění stanoví zejména § 72 a § 73 z. č. 235/2004 Sb. v platném znění. Nadále tak platí, že plátce má právo uplatnit nárok na odpočet, pokud přijme od jiného plátce zdanitelná plnění, použije je pro svoji ekonomickou činnost a doloží je daňovým dokladem. Dodržení těchto podmínek v daňovém řízení musí prokázat.
Použití paušálního výdaje na dopravu pro účely daně z příjmů neznamená automaticky, že plátce prokázal použití pro ekonomickou činnost pro účely uplatnění nároku na odpočet DPH. Zákon o dani z přidané hodnoty neurčuje a nikdy exaktně neurčoval, jaké důkazní prostředky pro prokázání správnosti daňové povinnosti má plátce daně předložit, stejně tak neobsahoval k doložení užití motorového vozidla pro ekonomickou činnost povinnost vedení právě tzv. knihy jízd. Bylo a je vždy na plátci daně, jakými důkazními prostředky užití motorového vozidla a spotřebu pohonných hmot pro ekonomickou činnost doloží.
Vzhledem k uvedenému je třeba shrnout, že pouze volba a užití paušálních výdajů na provoz silničního motorového vozidla pro účely daně z příjmů neprokazuje pro účely daně z přidané hodnoty správnost uplatněného nároku na odpočet DPH.
Paušální výdaj může použít poplatník maximálně u tří silničních motorových vozidel za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Celkový počet těchto vozidel není u poplatníka omezen.
V případě uplatňování výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů u čtvrtého a dalších vozidel je však poplatník povinen prokazovat výši vzniklých výdajů (nákladů) podle ostatních ustanovení § 24 zákona.
Poplatník, který uplatňuje krácený paušální výdaj u vozidla, které používá k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu pouze zčásti, bude uplatňovat krácení ostatních souvisejících výdajů podle § 25 odst. 1 písm. zp) zákona. Dále je povinen, podle § 28 odst.6 zákona, při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, zahrnout do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu poměrnou část odpisů. Při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů.
Pro hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k zákonu pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců.
Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k zákonu pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.
Poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Mimořádné odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Mimořádné odpisy lze uplatnit pouze u hmotného majetku, který ve vymezeném období splňuje definici danou ustanovením § 26 odst. 10 zákona, tzn., že hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.
Technické zhodnocení majetku odpisovaného v režimu mimořádných odpisů představuje „jiný majetek“ ve smyslu § 26 odst. 3 písm. a) zákona. U toho majetku se uplatní standardní pravidla pro hmotný majetek, tedy i možnost zvýšení odpisu v prvním roce odpisování.
Technické zhodnocení, které je provedeno na hmotném majetku odpisovaném podle § 30a zákona, nezvyšuje vstupní cenu tohoto hmotného majetku. Součet výdajů (hodnot) na provedená technická zhodnocení, která budou dokončena a uvedena do stavu způsobilého k užívání v prvním roce odpisování, bude vstupní cenou samostatně evidovaného technického zhodnocení jako jiného hmotného majetku a při jeho odpisování se použije sazba (koeficient) pro první rok odpisování tj. § 31 odst. 1 a § 32 odst. 1 zákona. V případě zvýšení vstupní ceny samostatně evidovaného technického zhodnocení hmotného majetku v důsledku opakovaného technického zhodnocení provedeného v dalších letech, se pro odpisování tohoto technického zhodnocení použije sazba (koeficient) pro zvýšenou vstupní cenu resp. zvýšenou zůstatkovou cenu.
V případě změny vstupní (zůstatkové) ceny majetku odpisovaného dle § 30a zákona z důvodu jiného než je technické zhodnocení se uplatní zásada uvedená v § 29 odst. 7 zákona s ohledem na měsíční způsob odpisování (tj. odpis se stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ke zvýšení nebo snížení vstupní (zůstatkové) ceny hmotného majetku došlo).
Při změně vstupní ceny majetku odpisovaného dle § 30a zákona se zůstatková cena majetku doodepíše rovnoměrně po zbývající dobu odpisování (případně jednorázově, je-li majetek již plně odepsán), a to jak v případě majetku zařazeného v 1. odpisové skupině, tak u majetku zařazeného ve 2. odpisové skupině.
V případě vyřazení majetku odpisovaného dle § 30a ZDP lze poslední odpis uplatnit v měsíci, ve kterém je majetek vyřazen.
Přehled paušálních výdajů fyzických osob:

Z pohledu daně z příjmů fyzických osob se jedná při provozování takové elektrárny o příjmy podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona, které jsou od daně osvobozeny, a to v kalendářním roce, v němž byla poprvé uvedena do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech.
Osvobození příjmů uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.
Jedná se o příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona. Zájemce o provozování fotovoltaické elektrárny je povinen požádat o udělení licence, která mu může být udělena dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon.
Fyzická osoba (§ 2 odst. 3 zákona), která nemá na území ČR bydliště ani se zde obvykle nezdržuje. Tato osoba má daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Dále za nerezidenta je považována osoba o níž to stanoví mezinárodní smlouvy.
Nově mohou rezidenti EU a EHP zahrnout příjmy podléhající srážkové dani do daňového přiznání (viz tabulka).

Paragraf 36 odst. 7 zákona nelze uplatnit u příjmů:
Fyzická osoba, která má na území České republiky (§ 2 odst. 2 zákona):
Tato fyzická osoba (rezident České republiky) má daňovou povinnost, která se vztahuje na celosvětové příjmy, tj. příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou zveřejněny ve Sbírce mezinárodních smluv. Přehled smluv o zamezení dvojího zdanění lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva financí nebo ve Finančním zpravodaji.
Je to metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí a ta se uplatní například u příjmů ze Slovenska či z Irska. U této metody je nutné finančnímu úřadu doložit doklad o zaplacení daně v zahraničí a pokud daň zaplacená v zahraničí je menší, než daň v České republice, musí poplatník doplatit rozdíl na dani. U příjmů ze závislé činnosti lze postupovat podle § 38f odst. 4 zákona.
Podle ustanovení § 38 zákona, se pro daňové účely používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví. Tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. (Pokyn Ministerstva financí D-337)
Od základu daně je možné jako nezdanitelnou částku odečíst poskytnuté dary např. na zdravotnictví, školství, kulturu atd., často uplatňovaným darem je bezpříspěvkový odběr krve, hodnota jednoho odběru je pro daňové účely oceněna na částku 2 000 Kč, dary lze uplatnit maximálně do výše 10 % základu daně.
Příspěvky na penzijní připojištění se uplatňují tak, že od úhrnu příspěvků zaplacených v příslušném kalendářním roce, který má každý uvedený na potvrzení, které mu vystavil penzijní fond, se odečte částka 6 000 Kč a to, co po jejím odečtu zbude, je částka, kterou lze od základu daně odečíst, její maximální výše může být 12 000 Kč.
Pokud se jedná o zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, to lze uplatnit do výše 12 000 Kč za rok, pokud je sjednáno tak, že nárok na výplatu pojistného plnění je nejdříve po 60 měsících od uzavření smlouvy a nejdříve v roce, kdy poplatník dosáhne věku 60 let.
Ustanovení § 15 odst. 8 zákona stanoví, že poplatník fyzická osoba si může od základu daně ve zdaňovacím období odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo ani uplatněny jako výdaj podle § 24 zákona o daních z příjmů poplatníkem s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů. Novou nezdanitelnou část základu daně lze odečítat maximálně do výše 10 000 Kč, u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze odečíst až 13 000 Kč a jedná-li se o poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.
Za tyto zkoušky nelze považovat např. jazykové nebo rekvalifikační kurzy, ale jedná se o činnosti spadající do oborů, které jsou zveřejňovány v Národní soustavě kvalifikací na adrese http://www.narodni-kvalifikace.cz.
Zaměstnanec může odpočet nezdanitelné části základu daně uplatnit po uplynutí roku jednak u zaměstnavatele v žádosti o roční zúčtování záloh, a to na základě předloženého potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání a nebo v přiznání k dani z příjmů fyzických osob u místně příslušného správce daně.
Poplatník s příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti má dvě možnosti, jak tuto daňovou výhodu uplatní. Jednak si může příslušnou částku odečíst od základu daně podle § 15 odst. 8 zákona v daňovém přiznání, nebo jí může uplatnit jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zo) zákona, jestliže toto další vzdělávání souvisí s jeho podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností.
Jedná se např. o daňovou ztrátu. Od základu daně lze odečíst dosud neuplatněnou vyměřenou daňovou ztrátu z minulých let. Ztrátu nelze odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti. Nejstarší ztráta, kterou lze za r. 2009 uplatnit jako odčitatelnou položku, je ztráta za zdaňovací období r. 2002.
Pro zdaňovací období 2009 je v platnosti tiskopis:
Tento tiskopis je určen především nerezidentům podávajícím daňové přiznání jako pomůcka k vyplnění, a je opatřen potiskem s upozorněním a odkazem na § 3 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o správě daní), podle kterého se před správcem daně se jedná v jazyce českém nebo slovenském. Proto nelze na těchto verzích v angličtině platně daňové přiznání podat a je třeba použít tiskopis v českém jazyce.
Daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Daňové přiznání lze podat osobně na místně příslušném finančním úřadě, nebo poštou, a nebo můžete po skončení zdaňovacího období 2009 využít nabídky na webových stránkách České daňové správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to za podmínek zveřejněných ministerstvem financí v aplikaci „Daně elektronicky“ na webové adrese (http://cds.mfcr.cz).
Pokud nevlastníte kvalifikovaný certifikát, můžete se obrátit na akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb, jejichž seznam je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz/) v sekci "eGoverment". Ke dni 5. 2. 2009 jsou akreditováni tři poskytovatelé: První certifikační autorita, a.s., eIdentity a.s. a Česká pošta, s.p., kde je cena kvalifikovaného certifikátu pro fyzické osoby od 190 Kč včetně DPH s platností na jeden rok. Více informací naleznete na internetových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz).
Podle § 38g zákona,
A dále vždy pokud je poplatník správcem daně k podání daňového přiznání vyzván (§ 40 odst. 1 zákona o správě daní).
Lhůtu pro podání daňového přiznání obecně upravuje § 40 zákona o správě daní, a je stanovena nejpozději do tří měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, tj. za zdaňovací období 2009 do středy 31. 3. 2010. Jedná-li se o poplatníka, který má ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. do středy 30. 6. 2010. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty. Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce nebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Žádost je zpoplatněna částkou 300 Kč.
Nebylo-li daňové přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10% podle § 68 zákona o správě daní.
Poplatník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Vzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů).
Česká daňová správa zpřístupnila na svých internetových stránkách aplikaci "Daňová kalkulačka", která nabízí možnost orientačního výpočtu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2009 u nejběžnějších případů. Kalkulačku naleznete na webové adrese: http://www.ucetnikavarna.cz/up/cs/novinky/...
Asi nejvýhodnější způsob úhrady daně je prostřednictvím daňové složenky. Daňovou složenkou lze uhradit daňovou povinnost na jakékoliv poště bez poplatku. Daňové složenky jsou k dispozici na všech poštách a na finančních úřadech. Jinak lze samozřejmě daň uhradit převodem z účtu či ve stanovených pokladních hodinách v hotovosti na finančním úřadě.
Pro zdaňovací období 2009 jsou podle § 35ba zákona o daních z příjmů stanoveny slevy na dani ve výši:
Podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 zákona.
Pokud manželka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 2009 částku 68 000 Kč, může manžel uplatnit slevu na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona. Do vlastního příjmu manželky bude započtena peněžitá pomoc v mateřství, výplata za dovolenou, ale rodičovský příspěvek do vlastních příjmů zahrnut nebude.
Slevu na dani na vyživovanou manželku můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než 68.000,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory. Slevu na manželku, v případě že splnila podmínky uvedené výše si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např. 23.7.2009, pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen – prosinec tedy 5 x 2.070 Kč) ve výši 10 350 Kč.
Za vyživované dítě poplatníka se považuje (podle § 35c odst. 6 zákona) dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je nezletilým dítětem. Pokud je zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod, a soustavně se připravuje na budoucí povolání, příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nebo nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Podle § 35c odst. 1 zákona má poplatník uvedený v § 2 téhož zákona nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 10 680 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b zákona.
Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.
Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období 2009 měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 zákona alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 48 000 Kč. Podle § 35c zákona může poplatník daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 200 Kč ročně.
U poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Od zdaňovacího období 2009 je zákonem č. 2/2009 Sb., od daně osvobozena částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů. Tzn. částka ve výši 288 000 Kč.
Ze znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona je zřejmé, že se za příjem osvobozený považuje i jednorázový doplatek důchodů (penzí), neboť limit 288 000 Kč ročně se týká příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí).
Nadlimitní částka je příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů a je třeba postupovat podle § 38g zákona o daních z příjmů, který stanoví, kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání, a to např. má-li poplatník roční zdanitelné příjmy přesahující 15 000 Kč, nebo poplatník s příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů plynoucí ve zdaňovacím období od jednoho nebo více zaměstnavatelů postupně, má-li jiné příjmy přesahující 6 000 Kč.
Zdanění by podléhala částka 32 000 Kč (320 000 – 288 000 = 32 000). Tato částka je potom příjmem podle § 10 zákona. Tuto částku poplatník zahrne do zdanitelných příjmů a uvede v daňovém přiznání. Za předpokladu, že poplatník v roce 2009 neměl další příjmy, vypočetl by daň podle § 16 zákona, jako 15 % ze základu daně (tj. z částky 32 000 Kč). Závěrem je třeba uvést, že na slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona mají nárok též poživatelé starobních důchodů.
Jestliže neměl tento důchodce kromě příjmu 9 000 Kč za prodej ovoce, jiný příjem, povinnost podat daňové přiznání nemá, protože příjem z prodeje ovoce v této výši je příjmem od daně osvobozeným (příjmy z příležitostné činnosti, příležitostného pronájmu movitých věcí a příjmy ze zemědělské výroby provozované poplatníkem, který není zemědělským podnikatelem, jsou osvobozené od daně do výše 20 000 Kč).
Podle ustanovení § 7b odst. 2 zákona se pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci použije ustanovení § 6 až 9 Vyhlášky č. 500/2002 Sb. Podle ustanovení § 7b odst. 4 zákona je poplatník povinen provádět zjištění skutečného stavu zásob k poslednímu dni zdaňovacího období a o tomto zjištění pak provést zápis a o případné rozdíly upravit základ daně podle § 24 a 25 zákona. Aby mohl zjistit případné rozdíly skutečného stavu se stavem evidenčním podle daňové evidence, musí tak vést evidenci zásob (skladovou evidenci).