Nové prováděcí předpisy k zákonu o cenách

• Publikováno: 12.5.2010
• Typ: výklady
• Zdroj: Daně a právo v praxi 2010/5

JUDr. Jaroslav Votava

Charakteristika změn

Nová vyhláška se týká dvou významných oblastí, a to jednak evidence cen a kalkulace ceny (k provedení § 11 odst. 2 zákona o cenách, a dále přehledu o provedených cenových kontrolách (k provedení § 17a zákona o cenách), což znamená, že oproti dosavadní úpravě došlo k výrazné regulaci některých oblastí činností, které prováděcí vyhláška k zákonu o cenách dosud upravovala.

Je to dáno především tím, že novela zákona o cenách č. 403/2009 Sb. převzala řadu nových ustanovení, dosud upravených ve vyhlášce, do zákona (což by mělo posílit kvalitu řádně aplikovaných práv a povinností všech subjektů v oblasti realizace cenových právních předpisů), jako například ustanovení o nepřiměřeném majetkovém prospěchu, ekonomicky oprávněných nákladech, o přiměřeném zisku apod., ale i tím, že některá ustanovení, zejména ustanovení týkající se cenové kontroly, jejího průběhu, zahájení, protokolu z cenové kontroly a řízení o námitkách k němu apod. sice v ustanoveních zákona chybí, ale zákon odkazuje na použití obdobných ustanovení zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Naopak zákon o cenách řeší pak nově některé oblasti činnosti, například postup cenových kontrolních orgánů před zahájením cenové kontroly, kdy lze zjistit důkazy potřebné pro řízení o porušení cenových přepisů v maloobchodě a ve službách i bez přítomnosti kontrolované osoby nebo osoby oprávněné jednat jménem kontrolované osoby za účasti osob zajišťujících prodej zboží nebo poskytování služby. O těchto důkazech a průběhu cenové kontroly mohou cenové kontrolní orgány pořizovat zvukové a obrazové záznamy.

Podpůrná úloha zákona o státní kontrole

Podle zákona o státní kontrole, který je tak zákonem podpůrným, je nutno postupovat i v některých dalších případech, které nejsou v zákoně o cenách, resp. dalších cenových předpisech, výslovně uvedeny. Jedná se například o vytvoření podmínek k provedení kontroly ze strany kontrolované osoby, zapůjčení originálů dokumentů souvisejících s prováděnou kontrolou, zajišťování dokladů, seznamování se s utajovanými skutečnostmi, požadování, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků, používání telekomunikačních zařízení v případech, kdy je jejich použití nezbytné pro zabezpečení kontroly.

Ukazuje se, že zvýšený celospolečenský význam by měl být věnován cenové kontrole, jejímu zahájení, provedení a analýze jejích výsledků. V prováděcích předpisech došlo k opuštění výslovného ustanovení o tom, ve kterém okamžiku je zahájena cenová kontrola, což podle předchozího ustanovení vyhlášky č. 580/1990 Sb. bylo dáno dnem, kdy pracovník nebo pracovníci pověření cenovým kontrolním orgánem nebo místním orgánem nebo orgánem jimi pověřeným (cenový kontrolní orgán) k provedení cenové kontroly předloží osobě oprávněné jednat jménem kontrolovaného subjektu, oprávnění provést cenovou kontrolu. Je proto nutno vyjít z ustanovení o státní kontrole, podle něhož kontrolní činnost vykonávají pracovníci (ačkoliv tento pojem již zákoník práce opustil) kontrolních orgánů na základě písemného pověření těchto orgánů (§ 9 zákona o státní kontrole). Povinností kontrolních pracovníků je oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly [§ 12 odst. 2 písm. a) zákona o státní kontrole].

Protokol o cenové kontrole

O kontrolním zjištění se pořizuje protokol, který obsahuje zejména (demonstrativní výčet): popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a označením ustanovení právních předpisů, které byly příslušným jednáním porušeny. V protokolu se uvádí (taxativní výčet): označení kontrolního orgánu a kontrolních pracovníků na kontrole zúčastněných, označení kontrolované osoby, místo a čas provedení kontroly, předmět kontroly, kontrolní zjištění, označení dokladů a ostatních materiálů, o které se kontrolní zjištění opírá. Protokol podepisují kontrolní pracovníci, kteří se kontroly zúčastnili. Povinností těchto pracovníků je seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu. V souvislosti s uplatňováním datových schránek dochází k jisté modifikaci tohoto ustanovení. Seznámení s protokolem a jeho převzetí potvrzují kontrolované osoby podpisem protokolu. Odmítne-li kontrolovaná osoba seznámit se s kontrolním zjištěním nebo toto seznámení potvrdit, vyznačí se tyto skutečnosti v protokolu. Proti protokolu může kontrolovaná osoba podat písemné a zdůvodněné námitky, a to podle zákona o státní kontrole ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení s protokolem, nestanovíli kontrolní pracovník lhůtu delší. Tato delší lhůta bývá v souladu s ustanoveními správního řádu obvykle patnáct dnů. O námitkách rozhoduje, pokud nestanoví zákon jinak, vedoucí kontrolního orgánu. Pokud kontrolní pracovník námitkám v plném rozsahu vyhoví, může o námitkách rozhodnout sám kontrolní pracovník. Pokud je do tří měsíců od oznámení námitek (jednou z možností oznámení může být i doručení) zahájeno s kontrolovanou osobou správní řízení, může kontrolní pracovník nebo vedoucí kontrolního orgánu rozhodnout, že se námitky k protokolu vyřídí v rámci tohoto správního řízení a správní orgán se s námitkami vypořádá v odůvodnění rozhodnutí.

Cenová evidence a kalkulace

Jak již bylo uvedeno, vymezuje nová vyhláška č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění prováděcích předpisů, tyto dvě základní oblasti:

• Evidence cen a cenové kalkulace:
  Podle zákona o cenách jsou prodávající povinni uchovávat evidenci o cenách, návrhy pro stanovení ceny a kalkulace cen prokazující dodržování pravidel regulace tři roky po skončení platnosti ceny zboží. Rozsah údajů prokazujících výši a dobu uplatňování cen a u zboží podléhajícího věcnému usměrňování ceny strukturu kalkulace ceny stanoví podle zákona o cenách prováděcí předpis. V dané souvislosti bylo často diskutováno, zda by i problematika cenových kalkulací a jejich struktura neměly být uvedeny přímo v zákoně, protože se výrazně dotýká práv a povinností fyzických a právnických osob, o jejichž činnost při výkonu cenové kontroly bezprostředně jde. Nakonec bylo toto opět zahrnuto (i když detailněji rozpracováno než dosud) do prováděcího cenového předpisu.

Evidence cen

Vyhláška nyní stanoví, které údaje musí být obsaženy v evidenci cen. Tuto evidenci jsou podle zákona povinni vést prodávající o cenách uplatňovaných při prodeji, a to pokud jde o úředně stanovené ceny (ceny maximální, minimální a pevné), ceny podléhající věcnému usměrňování cen a dále pro ceny zboží prodávaného spotřebiteli, kterým je osoba nakupující zboží pro jiné účely než pro podnikání. Tuto evidenci jsou prodávající povinni uchovávat tři roky po skončení platnosti ceny.

Evidence cen musí podle vyhlášky č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění prováděcích předpisů, obsahovat údaje, z nichž je zřejmý název, popřípadě druh zboží, určené podmínky, k nimž se cena vztahuje, výši ceny, za kterou je zboží prodáváno, a počátek a konec období, v němž se za tuto cenu prodávalo. Podle zákona o cenách musí být uvedena vždy cena konečná, tedy včetně všech daní, cel a poplatků, tedy porušením cenových předpisů v dané souvislosti je, je-li kupř. uváděna cena bez daně z přidané hodnoty, pokud je kontrolovaná osoba plátcem daně a jde-li o druh zboží, u něhož se daň z přidané hodnoty uplatňuje.

U zboží podléhajícího rychlé zkáze, u něhož dochází ke změnám cen v závislosti na jeho stavu v průběhu dne, se eviduje pouze výchozí cena čerstvého zboží (§ 1 odst. 3 vyhlášky č. 450/2009 Sb.).

Kalkulace cen

Jde o nástroj při kontrole věcně usměrňovaných cen spočívající ve stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednávání cen a při kontrole oprávněných ekonomických nákladů a výše přiměřeného zisku.

U věcného usměrňování cen jsou základními podmínkami:

• maximální rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období (např. neúměrným zvýšením přiměřeného zisku, a to u jedné kontrolované osoby při porovnání několika roků jdoucích po sobě nebo např. u jedné kontrolované osoby v porovnání s jinými kontrolovanými osobami),
• maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období (např. otázka přiměřenosti vykázaných nákladů apod.),
• závazný postup při tvorbě ceny nebo při kalkulaci ceny včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny.

Tento způsob regulace cen platí pro všechny prodávající určeného druhu zboží.

Každá cena zboží na trhu by se měla vždy rovnat souhrnu oprávněných ekonomických nákladů a přiměřeného zisku po připočtení veškerých daní, cel a poplatků, v souladu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady č. 98/6/ES, ze dne 16. února 1998, o ochraně spotřebitele při označování výrobků nabízených spotřebiteli.

Ekonomicky oprávněné náklady

Za ekonomicky oprávněné náklady by měly být vždy považovány náklady na pořízení příslušného množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu. Při posuzování těchto nákladů by mělo být vycházeno z dlouhodobých hledisek hospodářské činnosti, s přihlédnutím ke zvláštnostem příslušného zboží. Posuzování výše těchto nákladů analyzují cenové kontrolní orgány především z poskytnutých účetních dokladů. Vždy je nutno důsledně rozlišovat ekonomicky oprávněné a ekonomicky neoprávněné náklady, které nelze zahrnovat do příslušné cenové kalkulace. Výčet neoprávněných ekonomických nákladů stanoví prováděcí cenové předpisy. Tento okruh bývá v poslední době rozšiřován, bylo do něho zařazeno např. poskytování sponzorských a jiných obdobných darů apod.

Důležitou skutečností, která by měla být uvedena ve struktuře kalkulace ceny u zboží podléhajícího věcnému usměrňování cen, je u nepřímých nákladů u pronajatého majetku i výše nájemného, což je například důležitá složka výpočtu ceny vodného a stočného, kdy výše nájemného přímo úměrně ovlivňuje výši ceny vodného a stočného. V dané souvislosti je nutno upozornit, že prostředky z takového nájemného nelze účelově použít na jiné oblasti hospodaření, nýbrž pouze na stanovený účel, pro který je nájemné vybíráno, tedy pouze na vodohospodářské účely.

Přiměřený zisk

Přiměřený zisk by měl být ziskem spojeným s výrobou a prodejem příslušného zboží, který odpovídá obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech. Tento zisk by měl zajišťovat přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. Pochybnosti kupříkladu vyvolává, pokud tento zisk dosahuje mnohonásobné výše oproti předchozímu srovnatelnému období.

Struktura cenové kalkulace

Kalkulace ceny u cen podléhajících věcnému usměrňování cen musí být uvedena minimálně ve struktuře uvedené ve vyhlášce č. 450/2009 Sb. V příloze č. 1 k této vyhlášce je uveden minimální rozsah položek kalkulace cen (přímý materiál, přímé mzdy, ostatní přímé náklady, nepřímé náklady, ostatní náklady, zisk, cena celkem, včetně daně, cla a poplatků).

Prováděcí vyhláška č. 450/2009 Sb. uvádí ve své příloze č. 1 zpracovanou strukturu cenové kalkulace, která by měla být uvedena vždy, pokud cenové rozhodnutí vydané příslušným cenovým orgánem podle § 10 zákona o cenách nevyžaduje podrobnější strukturu. Každá struktura cenové kalkulace musí jednoznačně vyjádřit strukturu konečné ceny, tedy strukturu ekonomických nákladů a přiměřeného zisku. Vždy by měla být vyjádřena v souladu s ekvivalenty, na základě nichž se cena vypočítává. Vždy je nutno odlišit všechny neoprávněné ekonomické náklady, které bývají započítávány do ceny a jejichž započtení by mělo vždy znamenat porušení cenových předpisů.

Druhy zboží, u nichž se uplatňuje cenová regulace

Jak již bylo uvedeno, způsob regulace cen prostřednictvím věcného usměrňování cen platí pro všechny prodávající určeného druhu zboží. Konkrétní druh zboží, na který se uplatňuje cenová regulace (tedy nejen u věcně usměrňovaných ale i u úředně stanovených cen) je uveden v různých výměrech regulačních orgánů (Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Energetického regulačního orgánu atd.), kterými se vydávají seznamy zboží s regulovanými cenami. Tyto seznamy jsou uveřejňovány Ministerstvem financí ČR v Cenovém věstníku, např. Výměry MF 01. Podle § 10 zákona o cenách stanoví cenové orgány cenovým rozhodnutím, kraje a obce svým nařízením, zboží podléhající cenové regulaci, uplatněný způsob a podmínky cenové regulace, úředně stanovené ceny, pravidla a postupy pro stanovování těchto cen a jejich změn. Uvedený seznam zboží s regulovanými cenami platnými pro všechny prodávající a kupující (fyzické i právnické osoby) se vztahuje na zboží v něm uvedené, kromě zboží určeného pro dodání či zaslání do jiného členského státu Evropské unie nebo pro vývoz, pokud v tomto výměru není stanoveno jinak. Předmětem kontrol by mělo být i poskytování prostředků ze státního rozpočtu ve formě veřejných financí. V dané souvislosti je nutno upozornit na skutečnost, že ačkoliv kupř. do rozpočtů obcí jsou poskytovány prostředky ze státního rozpočtu, není umožněna kontrola hospodaření obcí prostřednictvím cenových kontrolních orgánů a tedy i provádění potřebných analýz, zda s poskytnutými veřejnými financemi je řádně hospodařeno.

Seznamy zboží s regulovanými cenami

Seznamy zboží s regulovanými cenami obsahují zboží, u něhož se uplatňují úředně stanovené ceny, a to jak maximální ceny stanovené příslušným regulačním orgánem, tak i maximální ceny, které mohou stanovit kraje a obce podle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Pokud stanoví maximální cenu téhož zboží rozdílně kraj i obec, platí na území obce maximální cena stanovená obcí (viz § 4b zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů). Seznamy rovněž obsahují zboží, u něhož se uplatňují věcně usměrňované ceny a u něhož jsou často vyžadovány podrobnější kalkulace ceny (např. povrchová voda odebraná z vodních toků, pitná voda dodávaná do vodní sítě, odvádění a čištění odpadních vod - tedy komodity všeobecně známé jako „vodné a stočné“, dále doprava osob železniční vnitrostátní - jízdné, veřejná vnitrostátní pravidelná autobusová doprava, doprava osob městská hromadná a příměstská, nájemné z bytů, nájemné v obytných místnostech v zařízeních určených k trvalému bydlení, sběr, přeprava, třídění a odstraňování komunálního odpadu, povinné technické prohlídky, kterými se kontroluje technický stav silničních vozidel, výkony stanic měření emisí, vnitrostátní poštovní služby, služby krematorií, pronájmy obřadních místností pro smuteční účely, služby hřbitovní poskytované v souvislosti s pronájmem a užíváním veřejného pohřebiště; vzhledem k rozsahu zboží nejde o jeho detailní výčet).

Přehled o provedených cenových kontrolách

Je nutno rozlišovat přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů, tedy přehled vyplývající z ustanovení § 14 odst. 6 zákona o cenách, oproti přehledu vypracovávanému podle § 17a, obsahujícímu přehled všech provedených cenových kontrol a všech rozhodnutí o uložení pokut za spáchané správní delikty, která nabyla právní moci. Dříve se v Cenovém věstníku uveřejňoval pouze přehled pravomocných rozhodnutí o uložení pokut, nyní se zveřejňuje přehled o všech provedených kontrolách, tedy i o kontrolách, u nichž nebylo zjištěno porušení cenových předpisů, tzv. kontrol bez nálezu.

Podle § 14 odst. 6 zákona o cenách předkládá vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky každoročně do 30. dubna přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za předcházející kalendářní rok. Naproti tomu přehled provedených cenových kontrol a rozhodnutí o uložení pokuty, která nabyla právní moci, má za povinnost uveřejňovat cenový kontrolní orgán nejméně jednou ročně v Cenovém věstníku s uvedením kontrolované osoby, výše pokuty a ustanovením zákona o cenách, které bylo porušeno. Vzor přehledu o provedených cenových kontrolách je nyní stanoven v příloze č. 2 prováděcí vyhlášky k zákonu o cenách č. 450/2009 Sb.

Nově provedené kompetenční změny

Podle zákona č. 403/2009 Sb., poslední novely zákona o cenách, došlo v části druhé ke změně kompetenčního zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen. Podle této změny provádí cenovou kontrolu u zdravotních výkonů nyní opětovně Ministerstvo financí ČR. Dosud tuto kontrolu, jejíž výkon se neosvědčil, provádělo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Týká se to všech zdravotnických výkonů, na něž se vztahují úředně stanovené a věcně usměrňované ceny (např. činnosti lékáren, zubní ordinace, zubní laboratoře, optici atd.).

Celní ředitelství a celní úřady provádí nyní po provedené novele zákona o cenách kontrolu dodržování cenových předpisů výhradně u cen cigaret, nikoliv již i u ostatních tabákových výrobků a za jejich porušování ukládají pokuty podle zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.