Závazné posouzení u daně z příjmů

• Publikováno: 12.5.2010
• Typ: výklady
• Zdroj: Daně a právo v praxi 2010/5

Ing. Miloš Kořínek

Kterých oblastí se závazné posouzení týká

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), upravuje předmět závazného posouzení v následujících oblastech:

1. Rozdělení výdajů k příjmům (§ 24a ZDP) v případě poplatníka, kterému vzniknou výdaje (náklady) související se zdanitelnými příjmy a příjmy, jež nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny.
2. Poměr výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům (§ 24b ZDP).
3. Technické zhodnocení (§ 33a ZDP). Poplatník může požádat správce daně o závazné posouzení, zda v případě zásahu do nemovitosti se jedná o technické zhodnocení.
4. Projekt výzkumu a vývoje (§ 34a ZDP). Je to v případech, kdy poplatník má pochybnosti, zda se při realizaci výzkumného (vývojového) projektu jedná o výdaje daňově uznatelné.
5. Odečet ztráty od základu daně (§ 38na ZDP). V tomto případě požádá poplatník o závazné posouzení, má-li pochybnost, zda lze daňovou ztrátu vzniklou před podstatnou změnou ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole, uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně po podstatné změně.

Aby mohlo být závazné posouzení správcem daně vyhotoveno, je potřebné, aby poplatník podal ke svému místně příslušnému správci daně žádost. Tato žádost je zpoplatněna částkou 10.000 Kč. Jedná se o správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Správnímu poplatku nepodléhá závazné posouzení podle § 38na ZDP. Jestliže jedna žádost o závazné posouzení bude obsahovat více předmětů (tj. více různých závazných rozhodnutí), tak se bude správní poplatek vybírat v součtu všech předmětů závazného posouzení, pokud podléhají poplatku. Žádost musí mít určitý povinný obsah, který upravuje vždy příslušné ustanovení ZDP.

Dále si ukážeme, jaké náležitosti by měla obsahovat žádost o závazné posouzení. Každá žádost je specifická. Pro příklad si ukážeme její náležitosti na žádosti o závazné posouzení v případě technického zhodnocení.

Především si přibližme, o jaký problém jde. V případě větších stavebních úprav může docházet jak k technickému zhodnocení nemovitosti, tak zároveň i k jejím opravám. Rozhodnutí, kdy je práce provedená na nemovitosti opravou nebo technickým zhodnocením, bývá někdy velmi složité. A právě v těchto případech může napomoci závazné posouzení provedené finančním úřadem.

Nejprve si přibližme, co se rozumí technickým zhodnocením a co opravou. Technickým zhodnocením se podle § 33 ZDP pro účely zákona o daních z příjmů rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40.000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.

Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

Technickým zhodnocením jsou také výdaje podle § 33 odst. 1 ZDP, pokud je hradí budoucí nájemce na cizím hmotném majetku v průběhu jeho pořizování za podmínky, že se stane nájemcem tohoto hmotného majetku nebo jeho části, a vlastník tohoto hmotného majetku nezahrne výdaje vynaložené budoucím nájemcem do vstupní ceny.

Toto ustanovení se použije i na technické zhodnocení, podáváli se daňové přiznání za jiné období, než je zdaňovací období vymezené tímto zákonem.

Co se rozumí opravou, nalezneme v § 47 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady.

V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku (zda se jedná o technické zhodnocení) poplatník uvede:

1. jméno, příjmení, bydliště a místo podnikání, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
2. název, popis nebo číselné označení majetku, do něhož bude, je nebo bylo zasahováno (dále jen „posuzovaný majetek“), datum a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, jeho ocenění a údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování,
3. u posuzovaného majetku, který tvoří soubor movitých věcí, rovněž jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud k tomuto souboru movitých věcí byla přiřazena další věc nebo naopak byla vyřazena, datum přiřazení nebo vyřazení této věci,
4. popis stavu posuzovaného majetku při pořízení a před zahájením zásahu, popis současného využití majetku a využití majetku po provedení zásahu,
5. výdaje (náklady), u kterých má poplatník pochybnosti včetně zdůvodnění těchto pochybností,
6. popis prací, které budou, jsou nebo byly vykonány v rámci zásahu do posuzovaného majetku,
7. předpokládaný rozpočet zásahu do majetku nebo v případě ukončení zásahu do posuzovaného majetku souhrn skutečně vynaložených výdajů (nákladů),
8. zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku týkat,
9. návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku.

Poplatník spolu s podáním žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku je povinen předložit:

1. doklad o vlastnictví posuzovaného majetku, v případě zásahu do posuzovaného majetku v nájmu i souhlas vlastníka posuzovaného majetku, popřípadě pronajímatele s předpokládanými zásahy,
2. dokumentaci v rozsahu umožňujícím posouzení, zda je zásah do posuzovaného majetku technickým zhodnocením podle § 32a odst. 6 a § 33 ZDP, v případě zásahu do nemovitosti stavební dokumentaci zachycující změny v nemovitosti.

Postup správce daně

Žádost následně posoudí místně příslušný správce daně. Ve sporných věcech může provést místní šetření, může se dotazovat na různé podrobnosti týkající se dotazovaného projektu apod. V případech, kdy jsou v žádosti zjištěny formální nebo obsahové nedostatky, vyzve správce daně daňový subjekt k odstranění vad podání (§ 21 odst. 8 ZSDP). Proti této výzvě se lze odvolat.

Na základě řádně podané žádosti je správce daně povinen vydat rozhodnutí o závazném posouzení. Podle § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), musí rozhodnutí obsahovat kromě základních náležitostí rozhodnutí údaje, na jejichž základě bylo rozhodováno, odůvodnění rozhodnutí a časový i věcný rozsah závaznosti vydaného rozhodnutí. Toto rozhodnutí by mělo být vydáno do 6 měsíců ode dne, kdy byl vůči poplatníkovi učiněn poslední úkon v řízení a již došlo k soustředění podkladů potřebných pro vydání rozhodnutí. Tuto lhůtu lze nalézt v § 34c ZSDP a v pokynu D-308 o stanovení lhůt v daňovém řízení.

Proti rozhodnutí o závazném posouzení se již odvolat nelze. Rozhodnutí je v právní moci dnem doručení poplatníkovi.

Z § 34b ZSDP vyplývá, že rozhodnutí o závazném posouzení je při stanovení daňové povinnosti účinné vůči správci daně, který rozhoduje o daňové povinnosti daňového subjektu, na jehož žádost bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno, pokud v době rozhodování o daňové povinnosti je skutečný stav věci totožný s údaji, na jejichž základě bylo závazné posouzení vydáno.

Podle § 34b odst. 6 ZSDP nelze rozhodnutí o závazném posouzení použít pro posouzení daňových důsledků vyplývajících z rozhodných skutečností, které nastaly ve zdaňovacím období, jehož běh započal po uplynutí 3 let ode dne, v němž nabylo toto rozhodnutí právní moci, pokud správce daně nestanoví lhůtu kratší nebo pokud došlo ke změně zákonných podmínek, na jejichž základě bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno. Jde-li o daň, která se posuzuje ve vztahu k jednotlivé skutečnosti, nelze rozhodnutí o závazném posouzení použít po uplynutí 3 let od konce kalendářního roku, v němž nabylo toto rozhodnutí právní moci. Daňový subjekt může závazné posouzení využít i pro posouzení skutečností (může si ověřit, zda postupoval správně při stanovení základu daně), které se udály v předchozím zdaňovacím období. V žádosti o závazné posouzení tak může daňový subjekt uvést i skutečnosti shodné s těmi, které již byly rozhodné pro již stanovenou daň.

Z výše uvedeného znění § 34b ZSDP však vyplývá, že závazné posouzení nemůže působit zpětně a týká se pouze daňově rozhodných skutečností, které pro daňový subjekt vyplynou do budoucnosti, a nelze ho použít po uplynutí 3 let od konce kalendářního roku, v němž nabylo toto rozhodnutí právní moci.

Rozhodnutí o závazném posouzení je při stanovení daňové povinnosti účinné vůči správci daně, který rozhoduje o daňové povinnosti daňového subjektu, na jehož žádost bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno, pokud v době rozhodování o daňové povinnosti je skutečný stav věci totožný s údaji, na jejichž základě bylo závazné posouzení vydáno. Proto musí být závazné posouzení vydáno před zahájením samotného vyměřovacího řízení.

Pouze, je-li rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdajů doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání podle zvláštního právního předpisu (ZSDP) nebo podle ZDP, může poplatník uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 4, 6, 7 a 8 ZDP v dodatečném daňovém přiznání.

Pokud se při stanovení daně prokáže, že rozhodnutí o závazném posouzení bylo vydáno na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů daňového subjektu, pak nelze toto rozhodnutí použít, a to bez nutnosti tuto skutečnost osvědčit dalším rozhodnutím. Postačí, když správce daně tuto skutečnost uvede ve zprávě o kontrole nebo v odůvodnění platebního výměru.

Závazné posouzení je účinné i vůči novému správci daně v případě, kdy daňový subjekt změnění svou místní příslušnost.