Autor Pavel Kyselák

Bombastická formola hned zkraja článko be mohla svádět k mešlence, že moja šebetovská tetička se konečně přeznávajó ke svém hřichum. Ale depak vás nemá, moji rozmili, ta nikde nic meze ledma nepřezná. Ale svoje védělke hokázat mosi – to ji překazoje sám zákon.

DALIBORŮV VESELÝ TROJÚHELNÍK
aneb Kluci v akci

     Inu stalo se. Nikoliv za devatero horami, devatero vodami…nýbrž v nadmořské výšce bratru rovných deset kilometrů nad matičkou zemí, tam kdesi v oblacích, plujících nad námi obyčejnými smrtelníky a řádnými daňovými poplatníky zároveň.



Tož vité, milé Albiko na tem božim světě a ať Tě furt  SLÓŽI, jak se řiká ho nás doma na Moravě.

     Zamyslel jsem se. To se někdy stává. Rozjímal jsem nad tím, zda mám honem vyplnit daňové přiznání či kolonky formuláře ke sčítání lidu. A v tu chvíli mé meditace zazvonil telefon a s ním připutovala i zpráva, že kolegyni se narodila dcera MARUŠKA. No to je přece zpráva s velkým Z v životě lidském, jaképak daně.

Zkrátka: JIM, JIM NARODILA SE!

Když jsem počátkem devadedesátých let začínal s problematikou mezinárodního zdanění, v té době mnoho materiálů a zkušeností k této daňové oblasti nebylo. A tak jsem sbíral informace, kde jen to bylo možné a pomáhal jsem si, jak se dalo. Pro pochopení né vždy jednoduché „matérie" jsem si vyráběl i různé pomůcky a oficiální názvy a termíny jsem si připojmenovával příhodnými přívlastky.

I když dneska už tak „nefrčí" společný život ve dvou na základě oficiálně potvrzeného sňatku, ať už úřední či církevní svatbou, přestovšak tento institut stále žije. A tak probíhají svatební obřady bez dalšího speciálního přívlastku či právě neoficiálně s ním. A tak jsou svatby rybářské, hasičské, tenisové.....zkrátka podle toho, jaké jeden či oba novomanželé mají profesní či zájmové zaměření. Určitou kuriozitou z hlediska uváděných přívlastků může být i svatba DAŇOVÁ. V jednom konkrétním případě se tak stalo a novomanželé dostali jako svatební dar smlouvu parafrázovanou na smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

Tiše říkám, tiše špitám:
Bloger jsem a bloger budu,
byť mě mají za pobudu.

Když jsem já sloužil to první léto, vysloužil jsem si husičku za to... A máme ho, zdanitelné naturální plnění jako hrom.

     Kdysi dávno jsem strávil závodní rekreaci v krásném prostředí slovenských Donoval. Na přípitek se zahájenou letní dovolenou jsem si v chatovém baru objednal na úvod „činzáno".

Proč nejsem rocker?
No protože jsem bloger.
Píši věci daňové
věřte mi nebo né.

Bylo, nebylo - na moje daňová vrátka jednoho březnového podvečera zaklepala Mařenka. Ani neusedla a hned spustila: „Naše bába mzdová mě vyhodila, že prý jdu už na vyrovnání pozdě a poslala mě k šípku. Než přede mnou zabouchla dveře úplně, ještě mezi zuby procedila: Dej si přiznání a neotravuj!"

Když jeden z činovníků daňové správy vyprávěl své zážitky z letošní „lyžovačky", nedalo mi, abych se ho nezeptal, zda-li se neopakovala obdobná odjezdová scénka jako kdysi před léty. Příběh, který vyprávěl a zároveň názorně předváděl s dramatičností a teatrálností sobě vlastní, jsem si uložil pod názvem Klíč.

     Tož Vám blahopřeji milé sestry, že se Vám podařilo změnit svět - pardon novelizovat zákon o daních z příjmů. Ono svět je malý, a tak šuškanda praví, že stopy poslaneckého  návrhu na úpravu ustanovení § 38f zákona o daních z příjmů ohledně vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí vedou právě k jedné či několika z Vás, kteří jezdí za prací do Rakouska.

     Martine, moc Ti děkuji za pozvání k Vám domů na posvícenskou husu. Byla skvělá, stejně jako další jídlo a pití, kterým jsi mě pohostil. Jak už to chodí, poklábosili jsme také o práci, kterou děláme a která nám ubírá značnou část našeho života. Sám jsi se zamýšlel nad svým zaměstnáním, kdy jezdíš po světě a dojednáváš za náš stát smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.