Nejnovější příspěvky

Podnikatelé chtěji prodat nemovitost,kterou vlastní 10 let a odepisují ji. Jak postupovat,aby to bylo daňově nejvýhodnější.

Právě proto, že se jedná o vyúčtování služeb a vy nic neopravujete, nechápu vystavování dobropisu a vrubopisu. I dle starého zákona to bylo v případě změny základu daně a výše daně (nyní opravný DD). Pokud zasíláte vyúčtování, tak výsledek je buď pohledávka nebo závazek, které uhradíte nebo se uhradí vám, takže třeba má někdo jiný názor, ale dobropisy mi v tomto případě nijak nesedí. Jinak pravidla přijetí jsou stejná.

no asi nikdo neví příjmy vaší rodiny, takže je těžké posoudit, jestli je to vhodnější pro muže nebo pro ženu:-)Vždy bylo výhodnější uplatnit slevu tam, kde je větší základ daně, což předpokládám bude u vás, opačně z toho zase kouká daňový bonus, pokud máte děti dvě, můžete si to rozdělit 1:1.

A vy jste manželé 9 měsíců?...Sleva na manželku se uplatňuje ročně a krátí se pouze v případě uzavření manželství během roku. Pokud vaše manželka nedosáhla za celý rok započitatelných příjmů ve výši 68tis., uplatníte slevu za celý rok.

Osvobození příjmu z prodeje pozemku od daně z příjmů fyzických osob nejde v uvedeném případě uplatnit. Jelikož jste pozemek nevlastnil déle jak 5 let, není splněn časový test vlastnictví pro uplatnění osvobození tohoto příjmu ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v platném znění. Bohužel nejde v uvedeném případě aplikovat ani ustanovení § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů, které upravuje podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovitosti (rodinného domu, bytu, podílu na společných částech domu apod.) či členství v družstvu, pokud v prodávané nemovitosti (družstevním bytě) měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem a získané prostředky použije na uspokojení vlastní bytové potřeby. V případě prodeje samostatného pozemku nejsou podmínky pro osvobození od daně z příjmů dle tohoto ustanovení splněny.

Dotaz je formulován velmi obecně a není možné v rámci tohoto příspěvku zohlednit veškeré související důsledky. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o problematiku, která svou podstatou zasahuje nejenom do oblasti daňového práva, ale i pracovního a obchodního práva, doporučuji konkrétní situaci nechat podrobit detailní analýze. Z daňového pohledu obecně není vyloučeno, aby jednatel firmy B s.r.o. fakturoval spřízněné společnosti A s.r.o. za poskytování služeb v oblasti IT z pozice OSVČ. V této souvislosti bych však rád upozornil na dva zásadní aspekty, které by obě strany měly vzít v úvahu a snížit tak případná daňová rizika. Prvním aspektem je stanovení ceny za službu poskytnutou jednatelem společnosti A s.r.o. firmě B s.r.o., neboť se v uvedeném případě jedná o ekonomicky spojené osoby a ve smyslu ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, v platném znění, by tedy cena mezi takovými subjekty měla být sjednána v obvyklé výši, tj. v takové výši, aby nebyla odlišná od ceny sjednané za obdobnou službu realizovanou mezi nespřízněnými subjekty za stejných nebo obdobných podmínek. Pokud by se cena sjednaná mezi těmito subjekty lišila od ceny obvyklé a tento rozdíl by smluvní strany adekvátním způsobem neprokázaly, správce daně je oprávněn upravit základ daně zúčastněných osob o zjištěný rozdíl. Druhým neméně důležitým aspektem je riziko tzv. švarcsystému. Pokud by jednatel měl se společností uzavřenu obchodně-právní smlouvu (např. o poskytování poradenství v oblasti IT služeb), ale ve skutečnosti by se jednalo o zastřený pracovně-právní vztah s převažujícími znaky závislé činnosti (vztah podřízenosti, pravidelná pracovní doba, dlouhodobý vztah - více viz pokyn MF ČR D-285), mohl by správce daně obchodně-právní vztah přehodnotit, doměřit daň z příjmů ze závislé činnosti a doměrek podrobit zákonným sankcím. Navíc s účinností od ledna 2012 došlo v rámci novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti k výraznému zpřísnění postihu švarcsystému, pokud je tento považován za výkon nelegální práce, a to jak ze strany společnosti (objednatele), tak ze strany jednotlivce, který nelegální práci vykonává.

Dobrý den, dovolím si Vám oponovat. Podle toho co jsem vyčetla než jste mi odpověděl, cituji: Zálohy Podle § 92a odst. 1 je plátce pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnost přiznat toto plnění a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Povinnost přiznat daň při přijetí úplaty poskytovatelem plnění se v režimu přenesení daňové povinnosti neuplatní. Neuplatní se tedy v tomto případě obecné ustanovení § 21 odst. 1 zákona o DPH, kdy je stanovena povinnosti přiznat daň mimo jiné i ke dni přijetí úplaty (zálohy) pokud je přijata dříve než je uskutečněno zdanitelné plnění. Poskytovatel plnění, který (po 31. 12. 2011) přijme zálohu na stavební práce, u nichž je povinen použít režim přenesení daňové povinnosti, ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, není ani povinen při přijetí takové úplaty vystavit daňový doklad. Tento bude vystavovat až při uskutečnění zdanitelného plnění. Děkuji

Při zaplacení zálohové faktury je plátce obecně povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne přijetí platby. Jelikož stavební práce podléhají režimu přenesení dańové povinnosti ve smyslu ustanovení § 92e zákona o dani z přidané hodnoty, budete ve Vašem případě vystavovat daňový doklad také v režimu přenesení daňové povinnosti.

Dle ustanovení § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty v platném znění se režim přenesení daňové povinnosti mezi dvěma českými plátci vztahuje na poskytnutí stavebních a montážních prací uvedených ve sdělení ČSÚ o zavedení Klasifikace produkce, které odpovídají číselnému kódu 41-43. Další informace k přenesení daňové povinnosti včetně specifikace stavebních a montážních prací odpovídajících číselnému kódu 41-43 lze najít na stránkách Ministerstva financí ČR. Na základě výše uvedeného se na výstavbu bowlingových drah českým plátcem pro jiného českého plátce bude vztahovat režim přenesení daňové povinnosti. U servisní činnosti bowlingových drah bude záležet, zda-li souvisí se samotnou výstavbou či zda-li se jedná o následnou průběžnou servisní činnost, která již bude samostatným zdanitelným plněním a nebude podléhat uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti.