Odpočet daně z přidané hodnoty a vystavení daňového dokladu

b) Vystavování daňových dokladů je upraveno zákonem a je na plátci daně, aby předepsaný způsob dodržel, hodlá-li při výpočtu daně z přidané hodnoty uplatnit úlevu na dani nárokem na odpočet. Daňový doklad může být účetním dokladem a za správnost údajů uvedených v daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy ... a soudců ... a ..., v právní věci žalobce ..., bytem ..., právně zast. ..., advokátem v ..., proti žalovanému Finančnímu ředitelství, v ..., o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobu včas podanou u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 12. 1998, č.j.: .., a vrácení věci k dalšímu řízení. V žalobě uvedl, že názor žalovaného, že na doklad vystavený neplátcem daně se vztahuje zvláštní režim a nelze na něj uplatnit odpočet daně, postrádá oporu v zákoně o dani z přidané hodnoty. Je mimo vší pochybnost, že doklad vystavený v daném případě osobou podléhající dani, která asi nebyla plátcem daně ( faktura - daňový doklad č. 139/94), na základě něhož žalobce uplatnil nárok na odpočet v částce 1.127.000,- Kč, je daňovým dokladem. To potvrzuje i žalovaný. Tvrzení žalovaného, že na tento daňový doklad vystavený neplátcem daně nebylo možné uplatnit odpočet daně, je však neodůvodněné. Jednou z podmínek pro nárok na odpočet daně je doložení oprávněnosti tohoto nároku daňovým dokladem. Tím se rozumí také ...