Vrácení části daně z motorových vozidel

Prejudikatura: Boh. F 5483/30. Z odůvodnění: Není sporno, že stěžovatel své vozidlo k dani z motorových vozidel přihlásil na daňové období od 1. ledna do 31. prosince 1929 a že na dani za toto období podle vlastního výpočtu předem zaplatil částku 962.50 Kč. Vykonal-li pak vyměřující úřad po rozumu § 16 odst. 1 zákona č. 116/27 Sb. kontrolu platby té a zjistil-li při tom, že výměra celoroční daně činí správně 3.500 Kč, že tu je tedy nedoplatek na zmíněné období v částce 2.537.50 Kč, a předepsal-li proto stěžovateli dodatek na dani, nutno případ ten posuzovati z hlediska § 14 citovaného zákona tak, že stěžovatel daň na celé platební období od 1. ledna 1929 do 31. prosince 1929 v hotovosti zaplatil, byť i daň číselně nesprávně vypočítal. Jde tedy zde o daň zásadně za celá roční období zaplacenou. Žádal-li pak stěžovatel podáním z 10. října 1929, tedy během platebního období, v němž vozidla k tuzemské dopravě nesporně bylo používáno, aby byl od tohoto dne další předpis daně "zastaven", ježto motorové vozidlo bylo 1. říjnem 1929 z tuzemského provozu vyřazeno, domáhal se tím toho, aby část daně, kterou zaplatil za celoroční platební období, byla mu za určitou část období toho vrácena. Jelikož se daň podle § 15 odst. (2) vrací jen v případech § 16 odst. (1), bylo-li na dani zaplaceno více, než odpovídá zákonu, t. j. zaplaceno poplatníkem bez vyměření podle § 14 odst. 1, o kterýžto případ zde nejde, pak nelze shledati nezákonnost a vadnost řízení v tom, zamítl-li žalovaný úřad žádost strany za vrácení části daně od 1. října 1929. Ž ...