Dávky u motorových vozidel a pojízdnost vozidla

z odůvodnění Městský úřad v T. předepsal platebním rozkazem ze 6. června 1924 Františku V., staviteli v T., na rok 1924 z motocyklu obecní dávku z držení motorických dopravních vozidel částkou 45 Kč. Odvolání poplatníka vyhověl žalovaný úřad naříkaným rozhodnutím a zrušil platební rozkaz městského úřadu, poněvadž František V. motorového kola v roce 1924 nepoužíval, a kdyby ho byl chtěl použíti, použil by ho jen ve své funkci jako okresní cestmistr ke správě silnic tak, jako by bylo okresní (§ 2 odst. a) pravidel). Stížnost proti tomuto rozhodnutí podaná vytýká především, že nerozhoduje pro povinnost k placení uvedené dávky okolnost, zdali dotyčné motorické vozidlo bylo v době, pro kterou dávka byla předepsána, skutečně používáno. Soud dal stížnosti za pravdu. Dávka se vybírá z držení motorických dopravních prostředků a podle § 3 pravidel o vybírání této dávky v T., schválených zemským správním výborem výnosem z 5. dubna 1923, platí dávku držitel motorového vozidla, t.j. osoba, které byla vydána značka pro motorické vozidlo. Pravidla neobsahují žádného ustanovení, že by byl od placení dávky osvobozen držitel vozidla, které v době, za niž dávka byla vyměřena, nebylo používáno, nýbrž osvobozuje podle § 2 lit. b) od dávky pouze taková vozidla, která jsouce určena k prodeji, jsou nepoužívána v držení oprávněných obchodníků s motorovými vozidly. O takovýto zvláštní případ však zde nejde, a nelze proto shledati, že by František V. byl od placení dávky proto osvobozen, že snad v roce 1924 motorového kola vůbec nepoužíval. Avšak ani ...