Přechod mezi příjmy z podnikání a z pronájmu
Datum publikování: 1. 6. 2011
Autoři: Ing. Martin Děrgel
Typ: výklady
Zdroj: Daně a právo v praxi 2011/6
Dlouhodobý pronájem věcí fyzickými osobami je z právního, daňového i pojistného hlediska v poněkud výjimečném postavení, protože za určitých podmínek může, ale také nemusí být vykonáván jako podnikatelská činnost. Je nasnadě, že takovéto možné varianty mají řadu navazujících konsekvencí. Z nich nejznámější je skutečnost, že zatímco podnikatelský pronájem podléhá povinnému pojistnému na sociální a zdravotní pojištění, nepodnikatelský alias soukromý pronájem nikoliv. Další odlišnosti najdeme také na poli daně z příjmů.
Přechod mezi příjmy z podnikání a z pronájmu Nájem, pronájem, leasing Nájemní smlouva se vyznačuje pěti hlavními znaky: přenesení užívacího práva z pronajímatele (vlastníka) na nájemce, vždy musí jít o věc individuálně určenou (proto nelze pronajmout zásoby), dočasnost smluvního vztahu (byť by se jednalo o nájem na dobu neurčitou), povinná úplatnost, tedy vždy za nájemné (jinak by šlo o tzv. výpůjčku), nájemce je povinen „vrátit“ pronajímateli stejnou věc (nikoli věc stejného druhu). Předmětem nájmu může být jak celá věc, tak i pouze její součást (typicky byt, který není jednotkou) nebo příslušenství. Nájem je nejčastějším právním titulem užívání cizího majetku. Obecná pravidla pro nájemní smlouvu jako smluvní typ najdeme v § 663 až 723 občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), kde se převážně řeší právní ochrana nájmů bytů z pohledu nájemců, a částečně také ochrana práv nájemců při podnikatelském nájmu věcí movitých. Obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) obecnou právní úpravu nájmů nemá, takže se i pro obchodní vzta ...