Nová právní úprava timesharingu a obdobných či souvisejících smluv

Náhled dokumentu
 

Nová právní úprava timesharingu a obdobných či souvisejících smluv

DOKUMENT JE PŘÍSTUPNÝ V PRODUKTU Daňové minimum, Daňový standard, Daňový expert

PŘIHLAŠTE SE NEBO SI OBJEDNEJTE BĚHEM 5 MINUT NEOMEZENÝ PŘÍSTUP K MNOHA UŽITEČNÝM INFORMACÍM.

Datum publikování: 1. 6. 2011
Autoři: JUDr. Vlasta Víghová
Typ: výklady
Zdroj: Daně a právo v praxi 2011/6
Dne 23. února 2011 nabyl účinnosti zákon č. 28/2011 Sb. Tento zákon novelizuje občanský zákoník, zákon o ochraně spotřebitele, zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním a zákon o regulaci reklamy a přináší novou komplexní úpravu tzv. timesharingových smluv a smluv s timesharingem souvisejících nebo podobných. Tato novela implementuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (dále jen Druhá směrnice o timesharingu).
Nová právní úprava timesharingu a obdobných či souvisejících smluv 1. Timesharing a vývoj jeho úpravy na evropské úrovni Timesharing jako nový produkt cestovního ruchu vznikl již v šedesátých letech minulého století ve Francii a poté se relativně rychle rozšířil do dalších zemí v Evropě, ale též v USA a jinde na světě. Podstatou klasického timesharingu je úplatné získání práva strávit určitou dobu (obvykle jeden nebo několik týdnů v roce) v rekreačním zařízení v konkrétně určeném nebo určitelném časovém intervalu během roku. Od smluv týkajících se prostého ubytování se timesharing liší zejména tím, že se obvykle jedná o dlouhodobý vztah. Není výjimkou, že příslušné smlouvy týkající se ubytování v konkrétním ubytovacím zařízení na určitou dobu v roce jsou uzavírány i na dobu mnoha let. Timesharing zažil velký růst zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století a z ...