Přechod daňové povinnosti ve vztahu k prekluzi

Náhled dokumentu
 

Přechod daňové povinnosti ve vztahu k prekluzi

DOKUMENT JE PŘÍSTUPNÝ V PRODUKTU Daňové minimum, Daňový standard, Daňový expert

PŘIHLAŠTE SE NEBO SI OBJEDNEJTE BĚHEM 5 MINUT NEOMEZENÝ PŘÍSTUP K MNOHA UŽITEČNÝM INFORMACÍM.

Datum publikování: 1. 7. 2011
Autoři: JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský
Typ: rozhodnutí soudů
Zdroj: Daně a právo v praxi 2011/7
„Nejvyšší správní soud předně konstatuje, že kdo se stane dědicem, resp. právním nástupcem, jemuž svědčí daňová povinnost, nemůže určit v rámci předběžné otázky správce daně, ale pouze soud v dědickém řízení. Pokud jde o povinnost podat daňové přiznání, odkazuje Nejvyšší správní soud na postup předvídaný pro tento případ v ust. § 40 odst. 7 zákona o správě daní, podle kterého není-li právní nástupce znám, podá daňové přiznání zmocněnec, kterého určí správce daně.“
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. 5 Afs 88/2010. www.nssoud.cz K předpisům: § 99, § 239 DŘ, § 28, § 40 odst. 7 ZSDP. JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Lichnovský, Ondrýsek & partneři, a. s. Na tomto místě řešil Nejvyšší správní soud otázku právního nástupnictví, to ve vztahu k dědickému řízení. Přitom dospěl k závěru, že tuto otázku si není oprávněn správce daně řešit samostatně v rámci předběžné otázky, leč musí vyčkat výsledků dědického řízení. Za tímto účelem mu pak zákon dává dostatečné možnosti pro to, aby náležitě chránil zájmy státu.

Klíčová slova