Švarcsystém II - společníci, jednatelé, členové statutárních orgánů a jejich práce pro společnost v daňové judikatuře
Datum publikování: 1. 9. 2011
Autoři: Ing. Zdeněk Burda
Typ: výklady
Zdroj: Daně a právo v praxi 2011/9
Zatímco v předcházejícím díle výběru judikatury správních soudů jsme se věnovali otázce „švarcsystému“, dnes se budeme věnovat podobné problematice - situaci, kdy společníci, jednatelé či členové statutárních orgánů své činnosti vykonávané pro společnost této společnosti fakturují a svůj příjem zdaňují jako příjem z podnikání dle § 7 zákona o daních z příjmů.
Švarcsystém II - společníci, jednatelé, členové statutárních orgánů a jejich práce pro společnost v daňové judikatuře I zde často dochází k překvalifkaci na závislou činnost a předepsání daně z ní společnosti, která v původním postupu vystupovala jako „odběratel“ a tímto se stává „zaměstnavatelem“. Správce daně přitom argumentuje § 6 odst. 1 písm. b) a c) zákona o daních z příjmů, podle kterého příjmy ze závislé činnosti jsou: „b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob.“ Od klasického „švarcsystému“ se tak tyto případy liší právním zdůvodněním - pro zdanění daní ze závislé činnosti tedy není nutné, aby příjemce příjmu dbal příkazu plátce („zaměstnavatele“), postačí, že dotčené osoby vykonávaly práci pro společnost. Podobně jako u „švarcsystému“ pak není rozhodující, jaký konkrétní typ smlouvy společnost se „zaměstnancem“ uzavřela, či zda tento má či nemá na danou činnost živnostenské oprávnění ...