Udělení plné moci k zastupování v daňovém řízení (§ 10 odst. 3 ZSDP)

Udělení plné moci k zastupování v daňovém řízení (§ 10 odst. 3 ZSDP) Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), se daňový subjekt může dát v daňovém řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. Tímto zástupcem může být fyzická nebo právnická osoba. Specifické postavení zástupců v daňovém řízení mají daňoví poradci a advokáti, které nemůže správce daně vyloučit z podání daňového přiznání a z podání řádných a mimořádných opravných prostředků. Zástupce jedná v rozsahu udělené plné moci, která může být omezená na určité úkony anebo bude neomezená. Daňový subjekt by si měl být vědom toho, že pokud v plné moci nevymezí přesně rozsah zmocnění, tak platí právní fikce neomezené plné moci (viz § 10 odst. 3 věta čtvrtá ZSDP). Vymezení rozsahu zmocnění v plné moci má vliv na způsob doručování písemností správce daně, které je upraveno v § 17 odst. 7 ZSDP takto: Má-li příjemce zástupce s neomezenou plnou mocí pro celé daňové řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Pokud má zástupce příjemce plnou moc omezenou na určité úkony, doručuje se písemnost vztahující se k takovým úkonům příjemci i jeho zástupci. V návaznosti na obecnou úpravu zastupování v občanském zákoníku (viz § 22 - 33b zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) právní vztah mezi zastoupeným a zástupcem vzniká na základě smlouvy (dohody o plné moci), která je dvoustranným právním úkonem mezi zastoupeným a zástupcem a je předpokladem pro udělení plné moci. Od této dohody je třeba rozlišovat plnou moc, která je jednostranným právním úkonem zastoupeného, jenž je adresován třetím osobám, kterým se dává na vědomí, že zástupce je oprávněn zastoupeného zastupovat a v jakém rozsahu. Vzhledem k ustanovení § 10 odst. 3 ZSDP proto stačí,