Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2009

• Publikováno: 9.2.2010
• Typ: výklady
• Zdroj: Daně a právo v praxi 2010/2

Ing. Jiří Vychopeň

Právní úprava povinnosti podat přiznání k DPFO

Podle § 40 odst. 1 ZSDP je daňové přiznání nebo hlášení povinen podat každý, komu vzniká v souladu s tímto zákonem nebo zvláštním zákonem tato povinnost, nebo ten, koho k tomu správce daně vyzve. Podle § 38g odst. 1 ZDP je daňové přiznání k DPFO povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15.000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Daňové přiznání je povinen podat i ten poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15.000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Podle § 38g odst. 2 ZDP není poplatník daně z příjmů fyzických osob povinen podat daňové přiznání:

• pokud má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců a podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6.000 Kč,
• pokud mu plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

Poplatník, který měl ve zdaňovacím období roku 2009 pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky, je ale povinen daňové přiznání podat v těchto případech:

• pokud měl příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň,
• pokud pro snížení základu daně uplatňuje hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který není českým daňovým rezidentem, je povinen podat daňové přiznání také v následujících případech:

• pokud uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP (tj. slevu na manželku, slevu na dani z titulu pobírání invalidního důchodu a slevu na dani z titulu držení průkazu ZTP/P), nebo
• daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti podle § 35c ZDP (tj. slevu na dani nebo daňový bonus, popř. slevu na dani i daňový bonus), anebo
• nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (tj. úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru).

Daňoví rezidenti a daňoví nerezidenti

V daňovém přiznání uvádí poplatníci veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, přitom:

• poplatníci, kteří jsou českými daňovými rezidenty (tj. fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují), uvedou v daňovém přiznání jak příjmy ze zdrojů v Česku, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (tj. zápočet daně nebo vynětí příjmu) nebo postupují podle příslušného ustanovení ZDP.
• poplatníci, kteří nejsou českými daňovými rezidenty, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v Česku.

Daňoví rezidenti s příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve smluvním státě

S účinností od 20. 7. 2009 (podle přechodného ustanovení zákona č. 216/2009 Sb. ale s možností použití již od zdaňovacího období roku 2008) platí nové ustanovení § 38f odst. 4 ZDP, podle kterého se příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, plynoucí poplatníkům, kteří jsou českými daňovými rezidenty, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem příslušného smluvního státu nebo se jedná o stálou provozovnu umístěnou na území tohoto smluvního státu, vyjímají ze zdanění v České republice za předpokladu, že tyto příjmy byly zdaněny ve státě jejich zdroje.

Z toho vyplývá, že pokud českému daňovému rezidentovi plynuly v roce 2009 pouze příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele z kteréhokoliv smluvního státu (popř. z více smluvních států), které byly ve státě zdroje zdaněny, nemusí v České republice podat za toto zdaňovací období přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Jestliže mezinárodní smlouva, kterou má Česká republika uzavřenu se státem zdroje příjmu ze závislé činnosti, stanoví pro zamezení dvojího zdanění příjmů ze závislé činnosti metodu zápočtu zahraniční daně a pro poplatníka, který je českým daňovým rezidentem, je použití této metody výhodnější, nemusí podle ustanovení § 38f odst. 4 ZDP poplatník příjmy ze závislé činnosti z tohoto smluvního státu vyjmout ze zdanění v České republice, tj. v přiznání k DPFO zahrne tyto příjmy do základu daně a výslednou daňovou povinnost sníží o daň z příjmů zaplacenou ve státě zdroje (tj. v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou uplatní metodu zápočtu zahraniční daně).

Lhůty stanovené pro podání přiznání k DPFO

Podle ustanovení § 40 odst. 3 ZSDP se daňové přiznání podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jedná-li se však o poplatníka, jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. K tomu musí být před uplynutím neprodloužené lhůty podána správci daně příslušná plná moc k zastupování. Pro účely zastupování daňového subjektu při zpracování a předkládání daňového přiznání se podle ustanovení § 11 odst. 2 ZSDP „daňovým poradcem“ rozumí daňový poradce ve smyslu zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, nebo právnická osoba, která oprávněně vykonává daňové poradenství, nebo advokát.

Přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009 tedy musí být podáno nejpozději do středy dne 31. 3. 2010, v případě zastupování poplatníka daňovým poradcem nejpozději do středy dne 30. 6. 2010 (plná moc k zastupování musí být podána správci daně nejpozději do 31. 3. 2010). Lhůtu pro podání daňového přiznání může správce daně na žádost poplatníka nebo daňového poradce, popř. i z vlastního podnětu, prodloužit nejdéle o tři měsíce. Jsou-li součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Zemře-li poplatník dříve, než bylo podáno daňové přiznání, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelého poplatníka do šesti měsíců po úmrtí poplatníka.

Zvláštní lhůty pro podání daňového přiznání k DPFO vyplývají z ustanovení § 40b ZSDP v souvislosti se zahájeným insolvenčním řízením podle insolvenčního zákona.

Důsledky nepodání přiznání k DPFO ve stanovené lhůtě

Pokud není daňové přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10 %. V uvedeném případě je správce daně oprávněn zjistit základ daně a stanovit daň podle pomůcek, které má k dispozici, anebo které si sám opatří, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. Daň podle pomůcek ale může poplatníkovi správce daně stanovit i tehdy, jestliže jsou v daňovém přiznání uvedeny nesprávné nebo neúplné údaje o skutečnostech rozhodných pro stanovení daně a nesprávnost nebo neúplnost nebude ani na výzvu správce daně odstraněna.

V případě nepodání daňového přiznání ve stanovené lhůtě může správce daně udělit poplatníkovi pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy až do výše 2.000.000 Kč.

Tiskopisy pro přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009

Podle ustanovení § 40 odst. 2 ZSDP lze daňové přiznání nebo hlášení účinně podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Daňové přiznání lze podat včetně jeho příloh také elektronicky formou datové zprávy, a to ve tvaru a struktuře a za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí na jeho internetových stránkách. Strukturu a tvar datové zprávy při podání daňového přiznání prostřednictvím datové schránky stanovilo Ministerstvo financí pokynem č. D-331 zveřejněným ve Finančním zpravodaji č. 6/2009. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v tiskopise přiznání. Pro zdaňovací období roku 2009 vydalo Ministerstvo financí České republiky nový základní tiskopis č. 25 5405 -Přiznání k dani z příjmů fyzických osob vzor č. 16. K základnímu tiskopisu Přiznání vydalo ministerstvo Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 (tiskopis č. 25 5045/1).

Ministerstvem financí byly pro zdaňovací období roku 2009 vydány opět také 3 samostatné tiskopisy příloh, které se vyplňují a předkládají jako součást Přiznání, a to:

• č. 25 5405/P1 Příloha č. 1 - je určena pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP. Při jejím vyplnění se postupuje podle samostatně vydaných pokynů k Příloze č. 1. V Příloze č. 1 se také pod písmeny A. až I. uvádí doplňující údaje týkající se podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka.
• č. 25 5405/P2 Příloha č. 2 - je určena pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP a pro výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Při jejím vyplnění se postupuje podle pokynů, které jsou uvedeny na zadní straně tiskopisu vydaného Ministerstvem financí.
• č. 25 5405/P3 Příloha č. 3 - je určena pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí v případě, kdy se pro vyloučení dvojího zdanění zahraničního příjmu použije v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Také v tomto případě jsou pokyny k vyplnění uvedeny na zadní straně tiskopisu vydaného Ministerstvem financí.

Pro účely podání přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009 vydalo Ministerstvo financí ještě tyto další tiskopisy:

• č. 25 5405/P6 Příloha pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 ZDP (jedná se o doporučený vzor tiskopisu, který vyplní poplatníci při uplatnění daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období),
• č. 25 5045a Samostatný list k příloze č. 3 Příjmy ze zdrojů v zahraničí - metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí (použije se v případě, že poplatníkovi ve zdaňovacím období plynuly příjmy ze zdrojů v zahraničí, u kterých v daňovém přiznání uplatňuje metodu zápočtu zahraniční daně, z více států),
• č. 25 5045b Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP,
• č. 25 5045c Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením.

Po formální i obsahové stránce jsou tiskopisy vydané pro účely podání přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009 až na drobné odchylky stejné jako tiskopisy vydané Ministerstvem financí ke stejnému účelu pro zdaňovací období roku 2008.

Příklad na vyplnění přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2009

Zadání

Pan Stanislav Bartošek (RČ 750921/1777), který má trvalý pobyt v Šumperku, Bulharská 1, žije od 2. 2. 2009 v domácnosti s manželkou Jarmilou (RČ 765516/1666), která v roce 2009 nepracovala ani nepodnikala a pobírala pouze rodičovský příspěvek, a s dcerou Kateřinou, která se manželům Bartoškovým narodila dne 25. 2. 2009. Do 30. 4. 2009 pracoval pan Bartošek na Slovensku jako zaměstnanec slovenské stavební firmy, od 1. 5. 2009 do 30. 9. 2009 pracoval v Praze jako zaměstnanec tuzemské stavební firmy. Od 1. 10. 2009 zahájil samostatnou výdělečnou činnost, a to provozování řemeslné živnosti „Pokrývačství a tesařství“ a volné živnosti v oboru „Přípravné a dokončovací stavební práce“. Při provozování samostatné výdělečné činnosti vedl pan Bartošek daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, přičemž příjmy z každé živnosti evidoval zvlášť. Od 1. 10. 2009 je pan Bartošek také společníkem tuzemské veřejné obchodní společnosti (IČ 22987584) s podílem ve výši 50 %. Pan Bartošek má ve svém výlučném vlastnictví dvě nemovitosti, které v roce 2008 nabyl darem od svých rodičů, a to bytový dům a les.

Z podkladů za kalendářní rok 2009 vyplývají tyto zdanitelné příjmy pana Bartoška:

1. Podle potvrzení od slovenského zaměstnavatele činila hrubá mzda za období leden-duben 2009 celkem 4.000 EUR a daň ze mzdy zaplacená na Slovensku celkem 700 EUR.
2. Podle potvrzení o příjmech ze závislé činnosti od tuzemského zaměstnavatele činil úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti za období květen-září 2009 celkem 150.000 Kč, pojistné zaplacené zaměstnavatelem celkem 51.000 Kč a záloha na daň celkem 28.000 Kč.
3. Z daňové evidence vyplývají tyto údaje o samostatné výdělečné činnosti za období říjen-prosinec 2009:
   • příjmy ze živnosti „Pokrývačství a tesařství“ v celkové výši 220.000 Kč a ze živnosti „Přípravné a dokončovací stavební práce“ v celkové výši 120.000 Kč,
   • výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů z obou živností v celkové výši 180.000 Kč (ve výdajích je již v poměrné výši zahrnuto nájemné za vozidlo najaté podle smlouvy o finančním leasingu a další výdaje vynaložené v souvislosti s používáním vozidla při provozování živností, z toho výdaje za pohonné hmoty činily celkem 20.000 Kč),
   • v obchodním majetku k 31. 12. 2009 měl pan Bartošek peněžní prostředky v hotovosti ve výši 12.500 Kč, peněžní prostředky na běžném účtu v bance ve výši 31.000 Kč a pohledávky ve výši 45.000 Kč,
   • za období říjen-prosinec 2009 činily úroky připsané na běžném účtu v bance celkem 16,95 Kč.
4. Podle účetnictví veřejné obchodní společnosti, ve které je pan Bartošek společníkem, dosáhla tato společnost za zdaňovací období roku 2009 daňovou ztrátu ve výši 40.000 Kč. 5. Za pronájem bytů obdržel pan Bartošek v kalendářním roce 2009 celkem 130.000 Kč, přičemž v tomto roce vynaložil na opravy a údržbu bytového domu celkem 30.000 Kč.
5. Za prodej motocyklu, který si pan Bartošek koupil v březnu 2009 za 50.000 Kč, obdržel v listopadu 2009 částku 40.000 Kč.
6. Za prodej dřeva z vykácené části lesa obdržel pan Bartošek v roce 2009 částku 60.000 Kč, přičemž v souvislosti s tímto prodejem dřeva vynaložil výdaje v celkové výši 20.000 Kč.

Pro zdaňovací období roku 2009 má pan Bartošek k dispozici tyto další podklady:

1. Potvrzení od penzijního fondu, podle kterého zaplatil na rok 2009 příspěvek na své penzijní připojištění ve výši 12.000 Kč.
2. Potvrzení od pojišťovny, se kterou má uzavřenu smlouvu o svém soukromém životním pojištění na dobu do dosažení věku 60 let, podle kterého zaplatil v roce 2009 pojistné ve výši 16.000 Kč.
3. Darovací smlouvu ze dne 30. 11. 2009, podle které poskytl politické straně na její činnost peněžní dar ve výši 40.000 Kč.

Řešení

V základním tiskopisu Přiznání vyplní pan Bartošek nejprve záhlaví a 1. oddíl - Údaje o poplatníkovi. Na řádku 03 označí daňové přiznání jako řádné. Výši celosvětových příjmů na řádku 29a neuvede (tento řádek vyplňují pouze daňoví nerezidenti, u kterých je třeba pro účely uplatnění některých nezdanitelných částek, slev na dani a daňového zvýhodnění na dítě zjistit, zda podíl tuzemských příjmů na všech jejich příjmech činí alespoň 90 %).

Ve 2. oddílu provede pan Bartošek nejprve výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Do řádku 31 uvede součet příjmů od českého zaměstnavatele (150.000 Kč) a příjmů od slovenského zaměstnavatele (106.000 Kč). Příjmy od slovenského zaměstnavatele (4.000 EUR) jsou přepočteny na české koruny jednotným kurzem, který podle pokynu D-337 činí 26,50 Kč. V řádku 32 uvede součet povinného pojistného od českého zaměstnavatele (51.000 Kč) a částky odpovídající povinnému pojistnému ve výši 34 % z příjmů od slovenského zaměstnavatele (36.040 Kč). Součet údajů na řádku 31 a 32 je dílčím základem daně podle § 6 ZDP, který bude uveden na řádku 34 a přenese se rovněž do řádku 36. Na řádku 35 bude uveden příjem od slovenského zaměstnavatele zvýšený o vypočítané povinné pojistné, tj. částka 142.040 Kč.

Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené se Slovenskou republikou se u příjmů ze závislé činnosti vykonávané ve druhém smluvním státě uplatňuje metoda prostého zápočtu daně zaplacené v tomto druhém smluvním státě. Podle ustanovení § 38f odst. 4 ZDP ale může poplatník příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve smluvním státě vyjmout ze zdanění v České republice. Tento postup je pro pana Bartoška výhodnější než zápočet daně zaplacené ve Slovenské republice. Na řádku 36a proto uvede jako dílčí základ daně ze závislé činnosti po vynětí pouze „superhrubý příjem“ od českého zaměstnavatele, tj. 201.000 Kč.

Dílčí základ daně z podnikání a z jiné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP vypočítá pan Bartošek v Příloze č. 1. Na řádku 101 uvede celkové příjmy ze živností (340.000 Kč) a na řádku 102 celkové výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. Pan Bartošek se může rozhodnout, zda uvede výdaje podle daňové evidence (tj. 120.000 Kč) nebo uplatní výdaje v procentech z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP (tzv. výdajový paušál).

Podle ustanovení § 7 odst. 7 ZDP může ve zdaňovacím období roku 2009 poplatník uplatnit výdaje ve výši:

1. 80 % z příjmů ze živností řemeslných,
2. 60 % z příjmů ze živností ostatních.

Pro pana Bartoška je uplatnění výdajů v procentní výši výhodné. Výpočet výdajového paušálu podle druhu činnosti provede nejprve v části B. Doplňujících údajů a součet takto vypočtených výdajů (248.000 Kč) přenese do řádku 102. Na řádku 104 bude uveden rozdíl mezi příjmy a výdaji (92.000 Kč).

Na řádku 112 bude uveden podíl pana Bartoška na ztrátě v. o. s. (-20.000 Kč). V části I. Doplňujících údajů bude uvedeno DIČ veřejné obchodní společnosti a podíl pana Bartoška na výsledku hospodaření v procentech.

Dílčí základ daně podle § 7 ZDP zjištěný na řádku 113 (72.000 Kč) bude přenesen do základního tiskopisu Přiznání na řádku 37.

Dílčí základ daně z pronájmu podle § 9 ZDP a dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP vypočítá pan Bartošek v Příloze č. 2. V řádku 201 uvede příjmy z pronájmu bytů (130.000 Kč) a v řádku 202 uvede výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. Pan Bartošek se může rozhodnout, zda uvede výdaje v prokazatelné výši (tj. 30.000 Kč) nebo uplatní výdaje v procentech z dosažených příjmů podle § 9 odst. 3 ZDP, tj. ve výši 30 %. Pro pana Bartoška je uplatnění výdajů v procentech výhodnější. Na řádku 202 tedy uvede vypočtené výdaje ve výši 39.000 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji (91.000 Kč) bude uveden na řádku 203 a stejná částka bude uvedena také jako dílčí základ daně na řádku 206. Dílčí základ daně podle § 9 ZDP zjištěný na řádku 206 bude přenesen do základního tiskopisu přiznání na řádku 39.

Ve druhé části Přílohy č. 2 uvede pan Bartošek podle jednotlivých druhů jiné příjmy podle § 10. U příjmů z prodeje motocyklu (40.000 Kč) uvede výdaje ve výši 50.000 Kč a označí malým písmenem „s“ skutečnost, že se jedná o příjmy ze společného jmění manželů. U příjmů z prodeje dřeva z vlastního lesa, které se pro účely daně z příjmů považují podle pokynu D-300 za příjmy ze zemědělské výroby, jež není provozována podnikatelem, může poplatník podle ustanovení § 10 odst. 4 ZDP uplatnit výdaje v prokazatelné výši (tj. 20.000 Kč) nebo ve výši 80 % z dosažených příjmů (tj. 48.000 Kč). Pro pana Bartoška je výhodné uplatnění výdajů v procentní výši. V řádku 207 bude uveden součet příjmů podle § 10 ZDP (100.000 Kč). V řádku 208 bude uveden součet výdajů podle § 10 ZDP, přičemž ale výdaje převyšující u jednoho druhu příjmu nelze podle ustanovení § 10 odst. 4 ZDP uplatnit. Z výdajů uvedených u příjmů z prodeje motocyklu proto bude do řádku 208 započtena pouze částka 40.000 Kč. Dílčí základ daně podle § 10 ZDP zjištěný na řádku 209 jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, které lze u těchto příjmů uplatnit (12.000 Kč), bude přenesen do základního tiskopisu přiznání na řádek 40.

Na řádku 38 v 2. oddílu základního tiskopisu přiznání bude dále uvedena jako dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 ZDP částka připsaných úroků na běžném účtu v bance (17 Kč). V řádcích 41 a 41a bude uveden součet dílčích základů daně podle § 7 až 10 ZDP (175.017 Kč) a v řádcích 42 a 45 bude uveden jako základ daně celkový součet všech dílčích základů daně včetně dílčího základu daně ze závislé činnosti podle § 6 po vynětí zahraničního příjmu (376.017 Kč).

Ve 3. oddíle uvede pan Bartošek nezdanitelné částky, o které se podle § 15 ZDP snižuje základ daně, tj. na řádku 46 z celkové hodnoty poskytnutého daru částku max. do výše 10 % základu daně (37.601 Kč), na řádku 48 částku příspěvku na penzijní připojištění po snížení o 6.000 Kč (6.000 Kč), na řádku 49 částku pojistného na životní pojištění, kterou lze uplatnit max. do výše 12.000 Kč (12.000 Kč) a na řádku 54 uvede součet uplatněných nezdanitelných částí základu daně (55.601 Kč). Na řádku 55 bude uveden základ daně po odečtení nezdanitelných částí (320.416 Kč), který se na řádku 56 zaokrouhluje na celé stokoruny směrem dolů (320.400 Kč). Na řádku 57 bude uvedena daň vypočtená sazbou 15 % ze zaokrouhleného základu daně (48.060 Kč). Částka daně bude také uvedena ve 4. oddílu na řádcích 58 a 60.

V 5. oddílu budou uplatněny slevy na dani, a to na řádku 64 sleva na poplatníka (24.840 Kč) a na řádku 65a sleva na manželku, kterou může pan Bartošek uplatnit pouze za období únor-prosinec 2009 (20.700 Kč). Při uplatnění slevy na manželku musí být v Tab. č. 1 uvedeny údaje o manželce (příjmení, jméno a rodné číslo). Na řádku 71 bude uvedena částka daně po uplatnění slev na dani (2.520 Kč).

V tabulce č. 2 budou uvedeny údaje o vyživovaném dítěti (příjmení, jméno, rodné číslo a počet měsíců včetně měsíce narození). Na řádku 72 bude uvedena částka daňového zvýhodnění na dítě, kterou může pan Bartošek uplatnit za období únor-prosinec 2009 (9.790 Kč). Z částky daňového zvýhodnění uplatní na řádku 73 slevu na dani do výše daně uvedené na řádku 71 (2.520Kč) a zbývající částku daňového zvýhodnění uvede jako daňový bonus na řádcích 75 a 77.

V 7. oddíle bude na řádku 84 uvedena částka sražené zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti podle potvrzení od českého zaměstnavatele (28.000 Kč) a na řádku 91 bude uvedena se znaménkem mínus celková částka přeplatku na dani, který vznikl součtem sražené zálohy na dani ze závislé činnosti a daňového bonusu (-35.270 Kč).

Na poslední straně tiskopisu přiznání bude uveden počet listů jednotlivých příloh a celkový počet listů všech příloh daňového přiznání (6). V prohlášení se uvádí datum vyplnění daňového přiznání a poplatník nebo jeho zástupce se vlastnoručně podepíše. Na zadní straně přiznání může být také vyplněna žádost o vrácení přeplatku na dani, kterou poplatník rovněž podepíše.

Příklad vyplněného formuláře