-
, do výše minimálního
nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní
vztahy47b)
,
- u) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů
spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením
příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky
vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním
nepeněžitého plnění zaměstnanci.
(10) Funkčními požitky jsou
- a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů
Parlamentu České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy,
- b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných
orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových
sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích.
(11) Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů
kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních
předpisů.
6f)
(12) Ustanovení
odstavců 7
,
8
a
9
se použijí obdobně i pro plnění
poskytované v souvislosti s výkonem funkce.
(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé
činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v
odstavcích 4
a
5
, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné
zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních
předpisů
21)
povinen platit zaměstnavatel (dále jen „povinné pojistné“); částka
odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte
k příjmu ze závislé činnosti nebo funkčnímu požitku i u zaměstnance,
u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Povinné
pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Při výpočtu základu daně
podle věty první se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám
nebo k mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám,
o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného.
(14) Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí,
je u poplatníka uvedeného v
§ 2 odst. 2
základem
daně jeho příjem ze závislé činnosti nebo za výkon
funkce vykonávané ve státě, s nímž Česká republika
neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený
o povinné pojistné podle
odstavce 13
a snížený
o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li závislá
činnost nebo funkce vykonávaná ve státě, s nímž
Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího
zdanění, je u poplatníka uvedeného v
§ 2 odst. 2
základem
daně jeho příjem ze závislé činnosti nebo za
výkon funkce vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné
pojistné podle
odstavce 13
; tento příjem lze snížit
o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž Česká
republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího
zdanění, a to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena
na daňovou povinnost v tuzemsku podle
§ 38f
v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom
se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které
se zahrnují do základu daně.
(15) Jedná-li se o příjem ze závislé činnosti nebo
o funkční požitek plynoucí poplatníkovi uvedenému
v
§ 2 odst. 3
ze zdrojů na území České republiky
(
§ 22
), z něhož se daň vybírá srážkou sazbou daně
podle
§ 36
, postupuje se při stanovení samostatného
základu daně podle
odstavce 13
.
(16) Příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky
zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance
ve zdaňovacím období a vyplacené zaměstnanci
nebo jím obdržené až po 31. lednu po uplynutí tohoto
zdaňovacího období, se při zahrnutí do základu daně
podle
§ 5 odst. 4
zvyšují o povinné pojistné, které byl
z těchto příjmů v době jejich zúčtování povinen platit
zaměstnavatel.
§ 7
Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné
činnosti
(1) Příjmy z podnikání jsou
- a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7)
- c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
- d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů
komanditní společnosti na zisku.
(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do
příjmů uvedených v
§ 6
, jsou
- a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného
duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu
autorskému,9)
a to včetně příjmů z vydávání,
rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním
nákladem,
- b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani
podnikáním podle zvláštních předpisů,
- c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů,
zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona,
rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů6f)
- d) příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti
předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce,
odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce,
které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu19a)
.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v
odstavcích 1
a
2
s výjimkou uvedenou v
odstavci 6
. Tyto příjmy se snižují o
výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů
uvedených v
odstavci 1 písm. d)
. Pro zjištění základu daně (dílčího základu
daně) se použijí ustanovení
§ 23 až 33
.
Příjmy uvedené v
§ 22 odst. 1 písm. c)
,
f)