Výsledky vyhledávání v dokumentech
Bylo nalezeno 1 968 dokumentů za 0,34 sekundy
1. Smlouva o obchodním zastoupení
Smlouva o obchodním zastoupení je smluvním typem, jehož úprava je obsažena v obchodním zákoníku, konkrétně v jeho části třetí, v ustanoveních § 652 - 672a. Subjekty smlouvy o obchodním zastoupení jsou obchodní zástupce na straně jedné a zastoupený na straně druhé. Oběma smluvními stranami přitom mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické. Smlouva o obchodním zastoupení musí mít vždy písemnou formu.
Smlouvou o obchodním zastoupení se přitom obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (zákon hovoří o tzv. obchodech) nebo tyto obchody
2. Celní problematika ČR od 1. 5. 2004
Dne 1. 5. 2004 čeká Českou republiku celá řada změn nejen v občanském životě, ale i v oblasti ekonomicko - hospodářské. Toto datum není jen prvním májem, ale dnem, kdy se pro nás od základu změní celá řada pravidel v oblasti obchodních výměn se světem, i obchodních výměn mezi členskými státy Evropské unie, jejímž členem se staneme také.
Je zde poměrně velká skupina podnikajících subjektů, která se právem ptá, co je při jejich činnosti čeká. Když toto bylo a je založeno na vývozu či dovozu zboží, na vývozu či dovozu služeb nebo na tzv. obslužných činnostech zahra
3. Vrácení přeplatku
Částka plateb převyšující splatnou daň včetně příslušenství daně, je daňovým přeplatkem podle § 64 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSDP"). Požádá-li daňový subjekt o vrácení přeplatku, přeplatek se vrátí, činí-li více než 50 Kč a nemá-li současně daňový dlužník nedoplatek na jiné dani u téhož správce daně, nebo neuplatnil-li požadavek na úhradu nedoplatku jiný správce daně, a to do třiceti dnů od doručení žádosti, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Nemá-li daňový dlužník ke dni podání žádosti u správce daně vratitelný přeplatek, běží lhůta pro vrácení až ode dne následujícího po jeho vzniku, pokud se tak stane nejdéle do šedesáti dnů ode dne podání žádosti. Nevznikne-li do této lhůty vratitelný přeplatek, žádost se zamítne. Proti rozhodnutí správce daně o žádosti o vrácení přeplatku může daňový dlužník podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.
V následujícím textu uvádím rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 28 Ca 819/2002-39, ze dne 26. 6. 2003 ve kterém soud rozhodoval o žalobě, kterou bylo napadeno rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobce o vr
4. Česká republika má novou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění ...
DIVIDENDY, ÚROKY A LICENČNÍ POPLATKY V souladu s článkem 11 nové česko-slovenské smlouvy o zamezení dvojímu zdanění podléhají úroky (např. příjmy z dluhopisů, půjček) mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu
5. Novela zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu n...
Od 1. 1. 2004 nabývá účinnosti poměrně rozsáhlá novela zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o trojdani"), která byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 420/2003 Sb. Nejzávažnější v této novele je změna lhůty pro podání přiznání a lhůty k placení daně z převodu nemovitostí. Poměrně důležitá je i změna daňového režimu při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.
Zákon o trojdani upravuje zdaňování úplatných a bezúplatných převodů majetku. Úplatná forma se týká převodů nebo přechodů vlastnictví k nemovitostem - předmět daně z převodu nemovitostí, bezúplatná forma převodů nebo přechod
6. Změny pro OSVČ v pojistném
Osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se v roce 2004 týká celá řada legislativních změn, v tomto článku seznamujeme se změnami v oblasti placení pojistného na důchodové pojištění a pojistného na zdravotní pojištění.
POJISTNÉ NA DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ V oblasti pojistného na důchodové pojištění dochází z pohledu OSVČ k těmto zásadním změnám: minimální vyměřovací základ se z dosavadních 35 % rozdílu příjmu a výdajů zvyšuje na 40 % uveden
7. Změny pro OSVČ v daních z příjmů
Novela zákona o daních z příjmů č. 438/2003 Sb. přináší pro období roku 2004 mnoho změn, v tomto příspěvku se alespoň stručně zmíníme o změnách týkajících se podnikajících fyzických osob. Některé změny byly podrobněji popsány v minulém čísle (ocenění movité věci vložené jako hmotný majetek do obchodního majetku fyzické osoby, limitace vstupní ceny osobních automobilů částkou 900 tis. Kč), k některým se vrátíme v dalších číslech podrobněji (např. daňová evidence, institut minimálního základu daně).
Z nejdůležitějších změn v zákoně o daních z příjmů (dále jen "ZDP") rozhodně stojí za upozornění tyto: podmínka zúčtování záloh pro její uplatnění do daňových výdajů, pokud ji fyzická osoba poskytla spojené osobě (§ 5 od
8. Novela zákona o daních z příjmů
Po několika letech relativní neměnnosti zákona o daních z příjmů a určitého nezdaru při schvalování novely zákona o daních z příjmů na jaře 2003 (sněmovní tisk 131), schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR dne 2. prosince 2003 na své 23. schůzi v souvislosti s harmonizací našich daňových předpisů s právem Evropské unie a v souvislosti s reformou veřejných financí zásadní novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "ZDP") a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen "ZoR"), která byla konkrétně provedena zákonem č. 438/2003 Sb. vyhlášeným ve Sbírce zákonů dne 18. 12. 2003 v částce 146 (dále jen "novela"). Vedle zákona č. 492/2000 Sb., kterým byl ZDP i ZoR novelizován s účinností od 1. 1. 2001, tak dochází k 1. 1. 2004 ke snad nejvýznamnějším systémovým změnám v oblasti daně z příjmů od roku 1993.
Většina ustanovení této novely je účinná od 1. 1. 2004, některá však až dnem nabytí platnosti smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii (body 10, 15, 72, 95, 96, 139, 189, 214, 232, 251, 269, 272, 283, 288 novely) či k jiný
9. Daň z příjmů ze závislé činnosti vybíraná srážkou
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), prodělal od 1. 1. 2004 řadu změn. Jedna z nich se týká příjmů ze závislé činnosti vybírané zvláštní sazbou daně. V následujícím článku si přiblížíme, ze kterých příjmů a za jakých podmínek je tato daň vybírána včetně změny platné od roku 2004.
1) PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI, ZE KTERÝCH LZE DAŇ VYBÍRAT ZVLÁŠTNÍ SAZBOU DANĚ Podle § 6 odst. 4 ZDP lze zvláštní sazbu uplatnit na příjmy uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) a d) ZDP na příjmy podle § 6 odst. 10 ZDP. To jsou příjmy:
10. Prohlášení k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činn...
Mezi nejčastější chyby, se kterými se pracovníci správce daně u plátců daně setkávají, patří uznávaní nezdanitelných částek ze základu daně i u těch poplatníků, kteří nepodepsali prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP").
CO BY MĚLO PROHLÁŠENÍ K DANI OBSAHOVAT Obsah prohlášení k dani je stanoven § 38k odst. 4 ZDP. Mělo by především obsahovat ty skutečnosti, jež jsou u poplatníka dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popřípadě,
Dostupné/Nedostupné
Dostupné
- V rámci Vaší licence není dostupný žádný zdroj.
