Úvod Aktuálním problémem je kvůli demografickým trendům nutnost reformy důchodových systémů, která se ještě více prohloubila v důsledku poslední hospodářské a finanční krize. Stále naléhavější je vyhledávání ideálního mode
Již od počátku 90. let je předmětem různých odborných diskusí otázka, zda je možné, aby fyzická osoba, která je statutárním orgánem obchodní společnosti nebo jeho členem, vykonávala současně manažerskou pozici, jejíž náplní je rovněž obchodní vedení společnosti, v pracovněprávním vztahu. Např. zda předseda představenstva akciové společnosti může být současně jejím generálním ředitelem, člen představenstva odborným ředitelem nebo zda jednatel společnosti s ručením omezeným může být jejím generálním ředitelem nebo ředitelem.
V tomto směru již existuje bohatá judikatura soudů, včetně Nejvyššího soudu, která jednoznačně tento souběh odmítá. Na straně druhé, podle přístupu ekonomů, zabývajících se problematikou organizace a řízení, je třeba rozlišova
Přehled zkušeností z jiných evropských států připravený kanceláří PRK Partners na základě informací poskytnutých ostatními členskými kancelářemi aliance Ius Laboris.
Shrnutí problematiky Na základě konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR je situace, kdy jedna osoba vykonává pro obchodní společnost (zejm. společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost) řídící (manažerskou) činnost jak
Dalším z důvodů, pro který – a to i podle hledisek Mezinárodní organizace práce vyplývajících z Úmluvy č. 158 – nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, a tudíž mu může dát výpověď, je důvod spočívající v nedostatku schopností zaměstnance vykonávat pro zaměstnavatele práci na jím požadované úrovni, v požadované kvalitě a množství.
Výpovědní důvod uvedený v § 52 písm. f) ZP se tudíž týká nesplňování: předpokladů zaměstnance pro výkon sjednané práce, požadavků na výkon sjednané práce. Předpoklady pro výkon sjednané práce Zákoník práce vychází v § 3
Onemocnění zaměstnance představuje i ve zdravotním pojištění významnou okolnost, která má v mnoha případech přímý vliv na výši a způsob placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.
Období nemoci jako důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance se projevuje především ve snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část což znamená, že (alespoň minimální) pojistné nemus
V členských zemích OECD v posledních pěti letech rostla životní úroveň občanů. Během let 2005 až 2009 došlo ve většině zemí k nárůstu průměrné roční mzdy. Přestože krize růst průměrné mzdy zastavila, pobírala většina zaměstnanců na konci roku 2009 vyšší mzdu než v roce 2005. Česko patří mezi země s nejvyšším růstem průměrné mzdy. Ve kterých zemích OECD je nejvyšší průměrná mzda?
Za rok 2009 byla nejvyšší průměrná hrubá roční mzda v členských zemích OECD v Norsku (56 956 €), Švýcarsku (56 741 €), Dánsku (50 368 €) a Lucembursku (48 445 €). Nejnižší průměrná mzda je v Mexiku (5 126 €), Maďarsku (8 5
Výkon práce v pracovněprávním vztahu je podmíněn zdravotní způsobilostí zaměstnance. Důvodem, který zákonodárce upravuje v § 52 písm. d) a e) zákoníku práce, pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele, mohou být - v souladu s Úmluvou č. 158 Mezinárodní organizace práce, o ukončení zaměstnání - i zdravotní důvody, které zaměstnanci brání ve výkonu dosavadní práce.
Zdravotní doporučení Zákoník práce v § 32 v zájmu prevence stanoví, že v případech stanovených orgány státní zdravotní správy je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se zaměstnanec ještě před uzavřením pracovní smlouvy podrobil v
Zákon o zaměstnanosti stanoví rozdílné podmínky pro vznik opětovného nároku na podporu v nezaměstnanosti v závislosti na tom, zda uchazeči o zaměstnání v posledních 3 letech před zařazením kdo evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba nebo jenom její část. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Uchazeči o zaměstnání v poslední evidenci neuplynula celá podpůrčí doba Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části p
Dnem 1. října 2010 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Od tohoto data budou zaměstnanci, jimž je za práci poskytován plat, zařazováni do platových tříd podle katalogu prací, který je uveden v příloze tohoto nařízení. Stávající nařízení vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě, se od uvedeného data zrušuje.
Vlastní rozčlenění prací vykonávaných ve sféře veřejných služeb a správy do platových tříd se stanoví podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti v příloze k nařízení č. 222/2010 Sb.. Příloha – katalog prací Člení
Plnění ve prospěch zaměstnanců neboli zaměstnanecké benefity již dávno nejsou jen synonymem plošného příspěvku na stravování formou stravenek či občasných permanentek do divadla. Benefity jsou v dnešní době „šité na míru“ jednotlivým zaměstnancům, odráží jejich pracovní zařazení, pracovní nasazení, často zohledňují také „věrnost“ zaměstnance či jeho osobní nebo sociální situaci (odchod do důchodu, narození dítěte apod.). Na druhé straně poskytování benefitů odráží také hospodářskou situaci zaměstnavatele. Personalisté spolu s vedením společnosti hledají optimální typy peněžních i nepeněžních pobídek, které by motivovaly zaměstnance a příliš nezatěžovaly zaměstnavatele. Do pomyslného „týmu“ odborníků, kteří mají tuto oblast řešit, je nutné přizvat také mzdové a finanční účetní a také daňové odborníky. Důvodem je značná rozmanitost jednotlivých plnění, složitost řešení a nutnost posuzování benefitů z několika pohledů, kterými se v následujícím příspěvku budeme zabývat.
Hlediska posuzování Vyvarujme se posuzování jednotlivých výhod jen z jednoho pohledu, mohli bychom se tak dopustit chyby nejen daňové, ale i finanční, mohli bychom vydat zbytečně více peněz, a to ještě s vyšším daňovým zatížením.