K rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Day s. r. o. a ostatní proti ČR

Stěžovatelé byli menšinoví akcionáři společnosti převzaté většinovým akcionářem. Smlouva o převzetí uzavřená akciovou společností a většinovým akcionářem (nikoli tedy se stěžovateli) v roce 2003 stanovila, že ocenění převzatých akcií a výše dorovnání mají být přezkoumány u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Když se stěžovatelé přesto obrátili na obecné soudy, ty se s odkazem na existenci rozhodčí doložky věcí odmítly zabývat. Nápravu nezjednal ani Ústavní soud.

Evropský soud uznal, že na rozdíl od obdobné věci řešené v rozsudku z října 2010 ve věci Suda proti České republice zde měl rozhodovat rozhodčí soud, který byl zřízen zákonem. Zároveň by však v rozhodčím řízení stěžovatelé neměli právo na veřejné projednání věci ani na veřejné vyhlášení rozhodnutí, což jsou zásadní aspekty zahrnuté v právu na spravedlivý proces. Tento nedostatek by s ohledem na chybějící meritorní přezkum rozhodčích nálezů dle platné české právní úpravy nemohl být napraven ani následně v řízení před soudy. Po stěžovatelích konečně nemohlo být požadováno, aby zahajovali rozhodčí řízení, ke kterému nedali souhlas, a spoléhali na to, že rozhodčí soud následně odmítne svou pravomoc. Došlo tedy k porušení článku 6 Úmluvy.

Evropský soud také odmítl všechny námitky stěžovatelů na poli článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě (právo na ochranu majetku). V rámci spravedlivého zadostiučinění přiznal pěti stěžovatelům po 5 000 eurech jako náhradu nemajetkové újmy a všem šesti stěžovatelům dohromady 5 500 eur na nákladech řízení.

Tento rozsudek je pravomocný. Po přijetí zákona č. 128/2008 Sb. již český právní řád nedovoluje ve smlouvě o převzetí obchodní společnosti zakotvit rozhodčí doložku, jaká vyvolala porušení práva stěžovatelů na spravedlivý proces v této věci.

Zdroj: Internetové stránky Ministerstva spravedlnosti